NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

Čís. 4696.

Majitel lázní ručí za úraz, jenž byl způsoben tím, že výtopná tělesa byla přístupna doteku. Lhostejno, že podnik byl úředně schválen.
(Rozh. ze dne 17. února 1925, Rv II 763/24.)
Žalobkyně, dotknuvši se nechráněných výtopných těles v lázních žalované obce, byla popálena. Žalobě o náhradu škody procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Soud odvolací vyhověl odvolání žalované a zamítl žalobní nárok podstatně z toho důvodu, že zařízení lázní, jak nesporno, bylo příslušným správním úřadem schváleno, čímž prý bylo úředně zjištěno, že vyhovuje požadavkům bezpečnosti obecenstva, lázní používajícího. Žalovaná byla tím tedy oprávněna, uvésti lázně v tomto stavu do obecného užívání, aniž by ji stihala zodpovědnost za případný úraz, při tom se udavší. Odvolací soud uvádí dále, že žalobkyně vstoupila do prostoru, který jest obmezen balustrádou a kde neměla co činiti, a že se popálila o ohřevná tělesa při tom, jak se při nich sehnula pro mýdlo, jež jí upadlo. Tím, že vstoupila do prostoru za balustrádou, který neslouží účelům koupajícího se obecenstva, jednala prý na svůj vrub a, opominula-li zachovati při tom náležité opatrnosti, nese sama škodlivé následky. Odvolací soud nemá za nutno zkoumati, zda si žalobkyně úraz přivodila vlastním zaviněním či náhodou, pro vyproštění žalované obce ze závazku stačí, že jí nelze přičísti nijakého zavinění. S rozhodnutím tímto souhlasiti nelze a dovolatelka napadá je právem dovolacími důvody §u 503 čís. 3 a 4 c. ř. s., vytýkajíc tvrzení, že žalobkyně vstoupila do prostoru balustrádou uzavřeného, protispisovost a ostatním názorům vadnost právního posouzení. Jak z výsledků místního ohledání a z náčrtku o něm zhotoveného vysvítá, jsou balustrádou opatřeny (zajištěny) pouze nádrže (bassiny), v této místnosti se nalézající, naproti tomu není prostor, kde umístněny jsou radiatory, pro obecenstvo nijak uzavřen, naopak volně přístupným. Žalovaná obec ani netvrdila, že výstražní tabulkou, tam vhodně umístěnou, bylo obecenstvo varováno před vstupem do tohoto prostoru a obeznámeno s nebezpečím doteku těchto ohřevných těles. Ježto žalovaná obec dále také netvrdila, že žalobkyně věděla nebo nutně nahlédnouti musila, že tato tenkráte nepřikrytá tělesa ohřevná jsou do žhava rozpálena, postrádá shora dotčený důvod odvolacího soudu, že žalobkyně nezachovala náležité opatrnosti, veškerého skutkového podkladu a jest dále zcela bezvýznamná i okolnost, jíž se odvolací soud dále dotýká, zda totiž žalobkyně si do lázeňské místnosti přinesla mýdlo právem, či s porušením lázeňského řádu, neboť to nemá nutného příčinného vztahu k utrpěnému úrazu. Právně mylným jest dále názor odvolacího soudu, že již úředním schválením provozovacích zařízení bylo vyhověno všem požadavkům bezpečnosti a přestávalo další ručení provozovatele z tohoto důvodu. Lze ponechati stranou, zda toto úřední schválení, jež vztahuje se sice především na stránku živnostensko-technickou a živnostensko-policejní, určeno jest však též ku zkoumání zařízení po stránce zdravotní, bezpečnostní a j., může postihnouti všecky drobné nedostatky, které se teprve vlastním provozem objeví. S tohoto hlediska vychází i nový předpis §u 1319 obč. zák., který se vztahuje na stavby a díla, jež zpravidla vyžadují úředního schválení, a činí držitele přes toto schválení zodpovědným, lze-li mu přičísti zavinění na vadném nebo nedostatečném zařízení nebo udržování díla, a jest toto hledisko odůvodněno i naléhavou právní potřebou. Zařizuje-li kdo taková díla, by je za úplatu přenechával širokému kruhu obecenstva v užívání, jest samozřejmou jeho povinností, by je tak zařídil a v takovém stavu udržoval, by bylo obecenstvu, zařízení používajícímu, zajištěno bezpečné jich použití a jest držitel jeho v této příčině povinen zvýšenou pozorností, kterou provoz tohoto odborných znalostí vyžadujícího zařízení nutně předpokládá (§ 1299 obč. zák.). V tomto případě nebylo šetřeno ani té jednoduché pozornosti, které se při obyčejných schopnostech vyžaduje. Neboť, zůstala-li v oné lázeňské místnosti ohřevná tělesa rozpálena do žhava, takže při pouhém doteku způsobila žalobkyni popáleniny druhého stupně, zúplna beze vší ochrany v prostoru neuzavřeném, nýbrž volně přístupném a nebylo-li tam ani tabulek, upozorňujících na toto nebezpečí, lze právem mluviti o nedostatečném a vadném zařízení, to tím spíše, když do lázní přicházejí i osoby, které technického zařízení jich a účele jednotlivých tam umístněných těles ani neznají. Ochranné zařízení jest tak naléhavé a spolu tak jednoduché, že nebylo třeba k tomu zvláštního úředního příkazu a mělo býti bez jakéhokoli cizího popudu již z poznatelných následků tohoto nedostatku zařízeno.

Citace:

č. 4696. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 343-344.