Čís. 5494.

Práva pachtovní (hostinské koncese) náležejí k majetkovým právům ve smyslu § 331 ex. ř.; jest přípustno jich zabavení k vydobytí peněžité pohledávky. Při povolení exekuce jich zabavením nelze se zabývati otázkou přípustnosti podpachtu, pakli bylo navrženo zpeněžení vnucenou správou.
(Rozh. ze dne 26. listopadu 1925, R I 906/25.)
Ku vydobytí peněžité pohledávky povolil soud prvé stolice vnucenou správu hostince čp. 14 náležejícího povinnému jakož i zabavení hostinské koncese náležející povinnému a sice jak hostinské živnosti v domě čp. 14, tak i hostinské živnosti propachtované dlužníku obci Ch-skou v sálech v sadu — a přikázal dlužníku, by se zdržel jakéhokoliv nakládání s touto hostinskou koncesí (hostinskou živností). Rekursní soud vyhověl rekursu dlužníkovu potud, že napadené usnesení, pokud jím byla povolena exekuce zabavením hostinské živnosti (hostinské koncese) propachtované dlužníku městskou obcí Ch. v sadu a straně povinné dán zákaz, by se každého nakládání s touto koncesí hostinskou (hostinskou živností) vystříhala, zrušil a soudu prvé stolice uložil, by doplně řízení vydal nové usnesení. Důvody: Rekurs jeví se odůvodněným, pokud povoleno bylo zabavení hostinské živnosti (koncese) propachtované dlužníku městskou obcí ch-skou, neboť zabavení práv pachtovních jest sice přípustno, jest-li však podpropacht bez újmy vlastníka nemožným nebo ve smlouvě výslovně zakázán, jest exekuce nepřípustná (§ 1098 obč. zák. a komentář Neumannův k ex. ř. str. 952 a 966). Měl proto prvý soud, než exekuci povolil, po případě z moci úřední vyšetřiti (§ 55 třetí odstavec ex. ř.), zda dle obsahu pachtovní smlouvy jest dání živnosti v podpacht přípustno, čili nic (stížnost tvrdí, že jest dle smlouvy vyloučeno). Nezbylo tudíž, než v tom směru napadené usnesení zrušiti. V ostatních směrech však stížnosti vyhověti nelze. Jest pravda, že navržena byla exekuce toliko vnucenou správou hostince čp. 14 v Ch., pak hostinské koncese v témže domě a vnucenou správou hostinské koncese obcí propachtované, a že povolena byla exekuce vnucenou správou hostince čp. 14, v dalším pak pouze zabavení hostinské koncese (hostinské živnosti) v témž domě, pak hostinské živnosti (hostinské koncese) propachtované straně povinné obcí Ch-skou. To však nevadí, neboť, bylo-li žádáno o povolení exekuce vnucenou správou živnostenského oprávnění nebo podniku, zahrnuje tento návrh v sobě také zabavení, soud exekuci povolující má zabavení nebo také všeobecně pouze »exekuci« povoliti, zákaz straně povinné vydati, a vyřízení návrhu na zpeněžení (vnucenou správou neb vnuceným propachtováním) soudu exekučnímu ponechati, což se i zde stalo až na to, že prvý soud opomenul straně povinné také zakázati, by se koncese nevzdala, a vyrozuměti o tom též úřad živnostenský, by tento případné vzdání se koncese nebo živnosti mohl odmítnouti (Neumann str. 957). Exekuce na koncesi hostinskou jest přípustná (Neumann str. 957 a rozhodnutí tam citované, pak str. 953), zejména podléhají exekuci také v čl. VII. uv. pat. k živn. zákonu zmíněná prodejná reální a radikovaná oprávnění jakožto majetková práva (Neumann str. 953). Jde-li o živnost koncesovanou, má býti vedena exekuce nejen na živnostenský podnik, nýbrž i na koncesi, poněvadž tímto způsobem jednak exekuce na podnik jest zajištěna, jednak zabavení koncese zůstane v platnosti, i když provozování živnosti po zabavení bude zastaveno (Neumann str. ). V tomto případě povolil prvý soud zabavení hostinských koncesí a hostinských živností, a, i kdyby nepovolil současně zabavení obou, nemůže si strana povinná do toho stěžovati, poněvadž by tím práva její nebyla stižena, nejvýše práva strany vymáhající, a jen ta by si mohla stěžovati (srov. také cit. komentář str. 971). Pokud posléze jde o výtku, že v domě čp. 14 jest hostinská živnost radikovaná, nesmí se přehlížeti, že sice živnost takovou jest pokládati za součást domu čp. 14, že však v tomto případě povolena byla také vnucená správa hostince čp. 14 vedle zabavení hostinské koncese tamže, a bylo již také řečeno, že zabavení koncese vedle zabavení podniku hostinského jest přípustno a účelno.
Nejvyšší soud obnovil k dovolacímu rekursu vymáhající věřitelky usnesení soudu prvé stolice s tou opravou, že se povoluje zabavení pachtovních práv, povinnému náležejících, jak k hostinské živnosti ch-ské městské obce v sálech v parku povinným tam provozované, tak i ke koncesi k provozu této živnosti sloužící a že se povinnému zakazuje, by se zdržel každého nakládání s těmito pachtovními právy.
Důvody:
V tomto případě řešiti jest především otázku přípustnosti dovolacího rekursu vymáhající věřitelky do usnesení soudu rekursního, pokud jím usnesení soudu prvé stolice, povolující exekuci zabavením hostinské živnosti (hostinské koncese) povinnému městkou obcí Ch-skou v sále v parku propachtované bylo zrušeno a soudu prvé stolice uloženo, by doplně řízení nové usnesení vydal. Poněvadž soud rekursní v napadeném usnesení soudu prvé stolice výslech stran po pravomoci tohoto usnesení neuložil a dle stavu věci k doplnění řízení soudem rekursním nařízenému výslechu toho nebude potřebí, jest otázku přípustnosti dovolacího rekursu vymáhající věřitelky zodpověděti kladně a její dovolací rekurs věcnému rozhodnutí podrobiti. Ve věci samé přisvědčiti jest názoru soudu rekursního, že zabavení pachtovních práv k vydobytí vymáhané pohledávky jest přípustno, neboť práva pachtovní náležejí zajisté pod pojem práv majetkových v §u 331 ex. ř. uvedených, která se dají zpeněžiti. Naproti tomu není správným názor soudu rekursního, že již v tomto období řízení exekučního, t. j. při povolení exekuce zabavením práv pachtovních, jest nutno se zabývati soudu exekuci povolujícímu otázkou, zdali zpeněžení zabavených práv podpachtem bez újmy vlastníka jest možno a zdali podpacht v pachtovní smlouvě obce Ch. s povinným tomuto nebyl zakázán. K vyvrácení názoru tohoto stačí poukázati na to, že přípustnost podpachtu, který soud rekursní má na mysli při povolení exekuce zabavením, práv pachtovních v úvahu vůbec nepřichází, když navrženo bylo zpeněžení vnucenou správou. V důsledcích toho jeví se soudem rekursním soudu exekuci povolujícímu nařízené šetření o přípustnosti podpachtu pachtovních práv povinného při nejmenším předčasným, i kdyby nebylo předpisu §u 55 druhý odstavec ex. ř. šetření takové při povolení exekuce nepřipouštějícího. Bylo proto dovolacímu rekursu vymáhající věřitelky vyhověti a v napadené části obnoviti usnesení soudu prvé stolice s opravou svrchu uvedenou, poněvadž znění usnesení soudu prvé stolice mohlo by zavdati důvod k pochybnostem o tom, co bylo zabaveno.

Citace:

Čís. 5494. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 704-707.