NPD documents search: Boh. adm., 13 (1931), sv. 2

Čís. 17100.

K důkazu, že pojistné příspěvky k nemocenskému pojištění byly předepsány z podniku povinného za osoby tam zaměstnané, stačí, že je z platebního výměru zřejmé, že byly předepsány povinnému jako provozovateli živnostenského podniku.
Je-li platební výměr nemocenské pojišťovny opatřen doložkou vykonatelnosti, je k vyřízení odporu třeba zahájení správního řízení jen tehdy, tvrdí-li odporující, že má možnost zvrátiti platební výměr v řízení správním tím, že podal již stížnost, nebo jiným způsobem.
(Rozh. ze dne 16. listopadu 1938, R I 959/38.)
Exekuční soud rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně vydražené nemovitosti, přikázal okresní nemocenské pojišťovně v M. přes odpor Dr. Oskara B. přihlášené pojistné nemocenské příspěvky v částce 562 Kč v přednostním pořadí. Rekursní soud k rekursu odporovatele Dr. Oskara B. vyhověl odporu a nepřikázal nic na uvedené pojistné příspěvky. Důvody: K přikázání pojistných příspěvků v přednostním pořadí nestačí pouze to, že vydražená nemovitost sloužila převážně provozování výdělečné živností povinného, nýbrž jest nutno též prokázati, že též osoby, za něž se ony příspěvky předpisují, byly zaměstnány u majitele nemovitostí, a to v podniku v nemovitosti od něho provozovaném. Nemocenská pojišťovna nepředložila vůbec žádné platební výměry, z nichž by bylo zřejmé, za které zaměstnance příspěvky jsou předepsány, nýbrž předložila jen výkaz nedoplatků, v kterých ani jednotlivé částky, ani jednotlivé měsíce nejsou uvedeny a zejména nejsou uvedena jména zaměstnanců a ani při roku rozvrhovém netvrdila, že se přihlášené příspěvky týkají osob zaměstnaných v živnosti provozované na vydražené nemovitosti (viz rozh. č. 15 841 Sb. n. s.). Bylo proto rekursu vyhověno.
Nejvyšší soud obnovil usnesení soudu prvé stolice. Důvody:
K dokladu o nároku okresní nemocenské pojišťovny na přiznání výsadního pořadí přihlášených pojistných příspěvků podle § 175 zák. č. 221/1934 ve znění přílohy k vyhlášce č. 189/1934 Sb. z. a n. stačilo, když bylo formálně bezvadným vykonatelným platebním rozkazem pojišťovny ze dne 9. května 1936 s doložkou vykonatelnosti prokázáno (rozh. č. 12 000 Sb. n. s.), že se vztahují na podnik provozovaný na dražené nemovitosti (hostinci) a že byly splatné, když jejich zajištění se stalo dne 6. října 1936 pod č. d. 4843 povoleným přístupem k přítomnému dražebnímu řízení, v tříletém období před příklepem, tedy v době od 25. listopadu 1934 do 25. listopadu 1937.
V té příčině k důkazu splatnosti stačil údaj vykonatelného platebního výměru, že jde o zadrželé pojistné s příslušenstvím »za měsíce v roce 1935«.
Nelze schváliti názor odporovatele Dr. Oskara B. a rekursního soudu, že bylo na nemocenské pojišťovně, aby předložením příslušného výměru prokázala také a aby dále dokázala neb aspoň při rozvrhovém roku tvrdila, že se příspěvky ty týkají osob zaměstnaných v živnosti provozované na vydražené nemovitosti.
V rozvrhovém řízení mohou zadnější oprávnění podati odpor proti správnosti pohledávky nebo proti pořadí, o kterémžto odporu rozhodne exekuční soud, jde-li o otázky právního posouzení. Je-li k vyřízení odporu potřebí zjištění sporného skutkového základu pohledávky nebo pořadí, odkáže odpor na pořad práva. Podobně jest postupovati, vyžaduje-li vyřízení odporu, aby zahájeno bylo řízení správní (§ 213, odst. 1 a 2, ex. ř.).
Odpor proti přikázání pojistného odůvodňoval knihovní věřitel Dr. Oskar B. tím, že dlužnice Anna M. neprovozovala žádnou živnost, nemá ani koncese, nebyla jí předepsána výdělková daň, není též přihlášena a není podán průkaz o tom, že jde o příspěvky za osoby zaměstnané v živnosti.
Doklad o tom, že příspěvky byly předepsány z podniku patřícího povinné Anně M. za osoby tam zaměstnané, je podán platebním výměrem, z něhož plyne, že jí byly pojistné příspěvky předepsány jako majitelce hostince. To stačí a nebylo třeba, aby pojišťovna předkládala seznam osob v hostinci zaměstnaných. Že by příspěvky byly předepsány za osoby v živnosti nezaměstnané, Dr. Oskar B. netvrdil a nebylo proto jeho odpor poukazovati na pořad práva.
Nebylo také třeba poukazovat jeho odpor na pořad správní. To by bylo potřebí, kdyby k vyřízení odporu bylo třeba zahájit správní řízení. Bylo-li však prokázáno, že příspěvky byly vykonatelné (§ 175 uved. zák.) a předepsány provozovatelce, jak plyne z doložky vykonatelnosti platebního výměru, bylo by třeba k vyřízení odporu zahájit správní řízení jen tehdy, kdyby odporovatel tvrdil, že má možnost zvrátiti platební výměr v řízení správním tím, že podal již stížnost, neb jiným způsobem. Jinak je exekuční soud vázán rozhodnutím správního úřadu o pravoplatnosti předpisu. Dr. Oskar B. však netvrdil, že. má možnost zvrátiti platební výměr a nedolíčil, že je k vyřízení jeho odporu potřebí správního řízení.
Neprávem proto nepřiznal rekursní soud dovolací stěžovatelce účtované jí pojistné za rok 1935 s příslušenstvím a bylo tudíž k jejímu rekursu obnoviti v tomto směru příkazní usnesení prvého soudu.

Citace:

č. 17100. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 1119-1121.