Čís. 1695.


Nestačí označení firmy »bratří X«, tvoří-li veřejnou obchodní společnost více společníků. Zastupování a znamenání firmy veřejné obchodní společnosti musí se krýti.
(Rozh. ze dne 30. května 1922, R I 655/22.)
Rejstříkový soud vrátil opověď k opravě a doplnění v těchto směrech: 1. Dle opovědi zní firma:»Hotel I., Bratří K-ové« a sestává společnost ze tří společníků a to: a) Karly K-ové, b) Aloise K-a a c) Jana K-a. Z toho zjevno, že společníky jsou nejen Alois K. a Jan Κ., ohledně nichž prokázáno, že jsou bratry, nýbrž i Karla K-ová, která s nimi v tomto příbuzenském poměru není, tak, že na ni dodatek ve firmě »Bratří« vztahovati se nemůže a, poněvadž tu jde o firmu společenskou, nutno připojiti ku znění firmy dodatek, nasvědčující tomu, že kromě bratří K-ových je též společnici Karla K-ová, by doslov firmy odpovídal předpisům čl. 17 obch. zák. 2. Nepřípustno jest, by k zastupování společnosti — jak navrženo, oprávněn byl každý ze společníků samostatně — naproti tomu znamenání firmy díti se má vždy dvěma kterýmikoli společníky souborně, neboť právo a způsob znamenací jest toliko důsledkem práva a způsobu zastupovacího, tak že obojí musí se vždy krýti, jsou-li všichni společníci, jako v tomto případě, k zastupování společnosti oprávněni (čl. 86, odstavec čtvrtý obch. zák.). Rekursní soud usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Doslov firmy: »Hotel I., Bratří K-ové« neodpovídá předpisu pravdivosti firmy, plynoucímu z ustanovení článku 17. obch. zák. Jde tu o obchodní společnost veřejnou (čl. 85 a násl.), na niž čl. 17 obch. zák. se vztahuje. Požadavek pravdivosti firmy takové plyne z ustanovení o způsobu, jakým se společnosti takové tvoří, a účelem jeho jest ochrana obecenstva před nepravdivou firmou, ať již by bylo zklamání zamýšleno čili nic. Ze samotného doslovu firmy mají býti již ručební poměry obecenstvu patrny. Opovězený doslov praví pouze, že majiteli (společníky) této obchodní veřejné společnosti jsou »bratří«, nepraví se sice kolik bratrů, avšak dva bratři skutečně ve firmě jsou, a neoznačuje se tedy slovem bratří nic nepravdivého. Avšak v tom, že vynecháno jest jméno třetí, totiž společnice Karly K-ové vůbec, tak že ani existence nějakého třetího ještě společníka z doslovu firmy (na příkl. dodatkem »a spol.«) patrna není, jeví se označení firmy nepravdivým, a proto pravém soudy nižších stolic odepřely zápis firmy do obchodního rejstříku. Rovněž dlužno sdíleti názor soudů nižších, že zastupování a znamenání firmy musí se krýti. Je protismyslné, by znamenání firmy dělo se vždy dvěma společníky, ale zastupovati firmu aby mohl každý ze společníků samostatně, nelze připustiti, by jeden ze společníků ústní smlouvy samostatně uzavíral, avšak k jich písemnému vyhotovení aby bylo nutno přibírati společníky dva. Čl. 86 čís. 4 obch. zák. předpisuje, že v opovědi nutno uvésti, zda jenom jeden nebo někteří ze společníků firmu zastupovati mají, kteří to jsou, a zároveň, zda právo to jen společně vykonáváno býti může. Odporovalo by opovědi ve směru tom učiněné, kdyby platilo pro písemné projevy společnosti něco jiného než pro ústní prohlášení, ač přece způsob, jakým chce firma znamenati, jest pouze písemným projevem toho, co ústně ujednáno bylo.
Citace:
č. 1695. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 530-531.