NPD documents search: Boh. adm., 4 (1922), sv. 2

Čís. 14306.

K oprávněnosti žaloby o zaplacení kupní ceny stačí, byla-li řádně nabídnuta nebo dodána koupená věc podle úmluvy do vydání rozsudku v prvé stolici.
(Rozh. ze dne 11. dubna 1935, Rv II 445/33.)
Žalovaný objednal od žalobce pokladnu s dodací lhůtou pro žalobce nezávaznou do M. srpna 1931. Žalobce odeslal pokladnu proti úmluvě dobírkou a poněvadž žalovaný dobírku nevyplatil, byla dobírka žalobci vrácena. Teprve po zahájení rozepře o zaplacení kupní ceny objednané pokladny dovezl žalobce znovu pokladnu žalovanému, chtěje ji namontovati. Prvý soud žalobě vyhověl, odvolací soud žalobu pro tentokrát zamítl. Důvody: Žalobce jako prodavatel má nárok na smluvní plnění strany druhé, není-li sám se svým plněním v prodlení. Smlouva ukládá mu povinnost, dodati objednanou věc žalovanému. Poslav zboží na dobírku, jednal proti obsahu smlouvy, takže právem žalovaný zásilku odmítl. I když pak později žalobce objednanou pokladnu žalovanému dovezl, neodčinil tím svoje dřívější porušení smlouvy, poněvadž tato reální nabídka stala se již za sporu, v němž žalobce stál na stanovisku, jiném, vykládaje smluvní povinnosti odlišně od obsahu smlouvy. Žaloba jest proto předčasnou.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky nižších soudů a prvému soudu uložil nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Kupní cena za objednanou kontrolní pokladnu měla býti ihned v hotovosti zaplacena, jakmile ji žalobce žalovanému dodá, a nebyla ujednána dobírka. Žalovaný nebyl tedy povinen přijati zaslanou pokladnu dne 12. září 1931 na dobírku, poněvadž to odporovalo úmluvě, a podle toho byla by žaloba podána dne 25. září předčasná, nicméně není bezvýznamná okolnost, tvrzená odvolatelem o dodatečném plnění ve smyslu zjištěné úmluvy odvolacím soudem. Běželo o kupní smlouvu, při níž dodací lhůta do konce srpna 1931 nebyla pro prodatele podle podmínek objednacího listu závazná, nešlo tedy o fixní obchod podle čl. 357 obch. zák. Žalovaný po 31. srpnu nevyzval žalobce k dodání pokladny a neprohlásil, že odstupuje od smlouvy pro nevčasné plnění (čl. 356 obch. zák.), a mohl proto dovolatel plniti nebo k plněni projeviti ochotu případně také teprve za sporu. K oprávněnosti nároku žalobního postačilo, byla-li splněna podmínka platnosti smlouvy, řádné dodání věci podle úmluvy, do doby vydání rozsudku v prvé stolici (§ 406 c. ř. s., rozh. čís. 10327 sb. n. s. a v něm uvedená další). Je proto pro posouzení věci důležité zjistiti, zda a kdy dovolatel plnil žalovanému podle zjištěného ujednání a zda žalovaný odepřel toto plnění přijati, neboť v případě kladném ocitl by se žalovaný tímto okamžikem v prodlení s přijetím pokladny, a dovolatel jako prodatel může se domáhati zaplacení kupní ceny, když byl reálně projevil ochotu plniti (§ 1052 obč. zák.), a včasnost jeho plnění nutno počítati tímto okamžikem, poněvadž toto tvrzené plnění již nebylo dobírkou, nýbrž bylo plnění řádné podle smlouvy, a mělo se státi dříve, než byl vydán rozsudek v prvé stolici. V tom směru je třeba dalších přesných skutkových zjištění nižších soudů.

Citace:

Čís. 14306. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 333-334.