NPD documents search: Boh. adm., 5 (1923), sv. 1

Čís. 14606.

K § 191, 220 hor. zák.
Pojem horní služebnosti. Ujednání, jímž se majitel propůjčky hor zavázal, že zanechá v horních tělesech těžby uhlí, musí býti schváleno báňským úřadem.
(Rozh. ze dne 10. října 1935, R I. 1001/35.)
Prvý soud povolil v horní knize Ch. vklad služebnosti netěžení uhlí k výrobě montanního vosku dle ustanovení smlouvy uzavřené firmou »Bergbauunternehmung C.« ve prospěch firmy A. R. Montanwerke. Rekursní soud k stížnosti české finanční prokuratury v Praze návrh zamítl. Důvody: Dle § 26 kn. z. mohou býti povoleny vklady a záznamy jen podle listin, které jsou vyhotoveny ve formě předepsané pro jejich platnost. Dle § 94 čís. 4 cit. zák. může knihovní soud povoliti zápis jen, jest-li listiny jsou předloženy ve formě, které je třeba k povolení vkladu, záznamy a poznámky. V daném případě jde o služebnost, k jejímuž zřízení došlo dohodou stran. Dle § 193 hor. zák. vyžaduje zřízení služebnosti takové potvrzení báňského úřadu, který je potvrdí a oznámí soudu, aby je zapsal do horní knihy. Dle § 197 hor. zák. smlouvy o báňských služebnostech potvrzené báňským úřadem a rozhodnutí, která o nich tento úřad vydal, působí i proti hypotekárním věřitelům služebného a panujícího statku. To dochází i výrazu v § 99 prováděcího nařízení k zákonu hornímu. V daném případě nebylo při povolení zápisu prokázáno potvrzení báňského úřadu, vyžadované § 193 hor. zák. a neměl tedy býti vklad služebnosti, o kterou jde, povolen.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Názor rekursního soudu, že při sporné služebnosti jde o horni služebnost podle § 191 o. hor. zák., neobstojí, ježto horními služebnostmi podle tohoto zákonného ustanovení se vyrozumívají jen takové služebnosti, které se zřizují ve prospěch jiného horního tělesa, čemuž zde není. Nelze proto vyvoditi z § 193 o. hor. zák., že dohoda ujednaná mezi společností »Bergbauunternehmung C.« a akc. společ. A. R. Montanwerke vyžadovala potvrzení báňského úřadu. Než tím není pro stěžovatele nic získáno. I když nešlo o služebnost horní, šlo přes to o ujednání takové, které nezbytně vyžadovalo k své platnosti podle § 220 o. hor. zák. schválení báňských úřadů. Podle § 170 o. hor. zák. jest majitel propůjčky hor povinen udržovati propůjčku v řádném provozu, k čemuž se vyžaduje podle § 170 lit. b) o. hor. zák., aby důlní dílo bylo udržováno ve stálém provozu a musí se proto podle § 174 o. hor. zák. v propůjčených důlních měrách díti rubání co možná úplně. Ujednala-li tudíž společnost za sebe a za své právní nástupce s akciovou společností A. R. Montanwerke, že zanechá ve svých horních tělesech, zapsaných v horní knize Ch., těžby uhlí pro výrobu montánního vosku až do 30. dubna 1935, nemůže býti pochybnosti o tom, že ujednání takové mohlo míti po případě podstatný vliv na obmezení dosavadní těžby uhlí v těchto horních tělesech na mnoho let. Nemohlo proto ujednání to, ježto jím mohly býti dotčeny veřejné zájmy, jež mají §§ 170 a 174 o. hor. zák. na mysli, jeviti právní účinky, dokud báňský úřad k ujednání tomu nedal svůj souhlas. To plyne jasně z ustanovení § 6 a zejména § 220 o. hor. zák., jenž stanoví, že v důsledku vrchního dozoru mají báňské úřady bdíti nad plněním povinností, které ukládá zákon horním podnikatelům. Ježto takový souhlas nebyl prokázán, právem byla knihovní žádost společnosti C. zamítnuta napadeným usnesením k rekursu Československého státu (báňské správy), o jehož legitimaci k podání rekursu vzhledem k vylíčenému stavu věci nemůže býti pochybnosti, aniž třeba řešiti otázku, zda podle zmíněného ujednání šlo vpravdě o služebnost podle § 12 knih. zák.

Citace:

Čís. 14606.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 684-685.