NPD documents search: Váž. civ., 8 (1926), sv. 2

Čís. 13799.

Ustanovení § 1313 a) obč. zák. nelze použíti, byla-li škoda způsobena osobě od smluvníka rozdílné (jeho manželce).
(Rozh. ze dne 26. září 1934, Rv I 2376/32.)
Proti žalobě o nedoplatek kupní ceny namítl žalovaný započtením pohledávku na náhradu škody, jež vznikla manželce žalovaného tím, že zaměstnanci žalobcovi, zasazujíce za přispění třetích osob podlahu pro žalovaného, rozbili skleněnou tabuli náležející manželce žalovaného, jež svou náhradní pohledávku postoupila žalovanému. Procesní soud prvé stolice vyhověl žalobě neuznav vzájemnou pohledávku žalovaného po právu. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Pokud odvolatel vyslovuje názor, že se ručení žalující strany za zavinění jejích zaměstnanců zakládá na ustanovení § 1313 a) obč. zák., přehlíží, že žalující strana by ručila za zavinění svých zaměstnanců jen proti tomu, komu byla zavázána k plnění, v souzeném případě jen proti žalovanému. To jest jasně vyjádřeno v citovaném právním předpisu. Poněvadž však v souzeném případě nevznikla škoda rozbitím skleněné tabule žalovanému, nýbrž jeho manželce, ustanovení § 1313 a) obč. zák. na souzený případ nedopadá, neboť žalující strana nebyla manželce žalovaného zavázána k nějakému plnění. Na věci nemůže nic změniti, že domnělou pohledávku z náhrady škody uplatňuje ve sporu žalovaný jako postupník své manželky, neboť postupem se nemohlo nic změniti na podstatě nároku. Když tedy manželce žalovaného vznikla škoda rozbitím tabule při zasazování podlahy pro žalovaného zaměstnanci žalující strany za spolupůsobení dalších třetích osob, pak muže manželka žalovaného (žalovaný jako její postupník) uplatňovati nárok na náhradu škody proti škůdcům samým, avšak nemůže uplatňovali nárok proti žalující straně opřený o ustanovení § 1313 a) obč. zák., jehož by bylo lze použíti jen, kdyby majitelem skleněné tabule a tedy přímým poškozeným byl býval žalovaný sám.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Předpis § 1313 lit. a) obč. zák. má na mysli závazky někoho jiného a ručení za osoby, jichž povinný použije při plnění těchto závazků k onomu jinému (srov. rozh. čís. 10645 a 11659 sb. n. s.). Správně dovodil proto odvolací soud, že, když poškozena je toliko manželka žalovaného a ne on sám, nelze použiti v souzeném případě § 1313 lit. a) obč. zák. Nepřípadný je poukaz dovolatelův k tomu, že, ježto škoda manželce způsobená je ve skutečnosti škodou způsobenou manželi, lze podle § 1313 lit. a) obč. zák. uplatniti nárok na náhradu škody způsobené za takových okolností manželce. Zástupčí moc manželova podle § 1238 obč. zák. neopravňuje k tomu manžela a nedá se to odvoditi ani z ustanovení § 1029 obč. zák.

Citace:

Čís. 13799. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 131-132.