Čís. 3543.


Každé zásilce, která má býti doručena ve věcech trestních, nutno připojiti zpáteční lístek (§ 7 min. nař. z 15. dubna 1902, č. 74 ř. zák.); nestalo-li se tak a byla-li obsílka k hlavnímu přelíčení dána do jedné
obálky s jiným usnesením, jde po případě o porušení předpisu § 427 tr. ř. a zmatek čís. 3 § 281 tr. ř.
(Rozh. ze dne 25. června 1929, Zm I 12/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížností obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Mladé Boleslavi ze dne 5. listopadu 1928 v nepřítomnosti obžalovaného, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu podle §§ 197, 200, 201 d), 203 tr. zák. a přečinem úpadku z nedbalosti podle §§ 486 čís. 1 a 2 a § 486 a) tr. zák., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a věc vrátil soudu prvé stolice, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Opravný spis, podaný obžalovaným v třídenní lhůtě po doručení rozsudku, vyneseného v jeho nepřítomnosti, jest označen jako »námitky« a »odvolání«; věcně jím uplatňuje obžalovaný, jak i z dodatečného podání jeho obhájce vysvítá, zmateční stížnost, opírající se o důvod zmatečnosti čís. 3 § 281 tr. ř., které sluší přiznati úspěch. Obsílka obžalovaného k hlavnímu přelíčení byla vyhotovena na vzorci čís. 108 tr. ř. — 67 a) jednacího řádu —; do této obsílky bylo zalepeno kromě toho usnesení vrchního soudu ze dne 11. září 1928, jímž byly námitky proti spisu obžalovacímu zamítnuty. Obžalovaný, připouštěje, že podepsal zpáteční lístek, na němž je uveden jako obsah »předvolání pro 5. listopad a rozhodnutí vrchního soudu«, tvrdí, že si není vědom, že by v zásilce této také byl dostal předvolání k líčení, ač rozhodnutí vrchního soudu tam bylo, a že by se jistě jinak k líčení byl dostavil. Zjištěný způsob vypravení obsílky (ve vnitřku obalu natištěné) současně s jiným vyřízením, do této obálky jako obsah založeným, připouští, že obžalovaný mohl obsílku přehlédnouti, a nevyhovoval platným předpisům, podle nichž ke každé zásilce, která má býti doručena ve věcech trestních, nutno připojiti zpáteční lístek (§ 7 min. nař. z 15. dubna 1902, čís. 74 ř. zák.), což se v souzeném případě mělo státi tím spíše, ano jednu z obou zásilek — usnesení vrchního soudu — bylo doručiti bílým a druhou — obsílku — modrým lístkem — viz i rozh. čís. 1947 sb. n. s. Jelikož tedy nelze říci, že obsílka k hlavnímu přelíčení byla obžalovanému řádně doručena, což jest podle § 427 tr. ř. předpokladem jednání a vydání rozsudku v nepřítomnosti obžalovaného, jest tu zmatečnost podle čís. 3 § 281 tr. ř. a bylo proto, poněvadž není nepochybně patrno, že tato formální vada nemohla působiti na rozhodnutí způsobem obžalovanému nepříznivým, za předpokladů § 5 nov. k tr. ř. uznati již v neveřejném sezení, jak shora uvedeno.
Citace:
Čís. 3543.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 413-414.