Čís. 1394.
Fakturového sudiště neopodstatňuje faktura, udávající dvojí platiště, ale jen jedno sudiště doložkou, že kupní cena jest splatna a žalovatelna v prodatelově bydlišti a že bude vyzdvižena dobírkou.
(Rozh. ze dne 3. ledna 1922, R I 1495/21.)
Žalobce, opřev místní příslušnost k žalobě o fakturu ze dne 16. března 1921, jež obsahovala doložku »splatno a žalovatelno v Jičíně«, současně však též poznámku: »dobírkou s díky vyrovnáno«, zadal žalobu na okresním soudě v Jičíně. Žalovaný (bytem v P. v obvodu okresního soudu v Benešově) vznesl námitku místní nepříslušnosti, jíž okresní soud vyhověl a žalobu odmítl. Rekursní soud zamítl námitku místní nepříslušnosti. Důvody: Příslušnost z faktury dle § 88 odstavec druhý j. n. není založena, když buď doložka o příslušnosti výslovně je napadena, nebo když faktura se současně jako smlouvě odporující pozastaví, po případě když faktura bez poznámky se vrátí, nebo zásilka jako neobjednaná se odmítne. Žalovaná i napadené usnesení jsou na stanovisku, že příslušnost z faktury je v tomto případě vyloučena ze dvou důvodů: že totiž odporováno bylo faktuře jakožto smlouvě se příčící, a že zboží bylo odmítnuto jako neobjednané. Ani ten ani onen důvod neobstojí. Neodporuje-li se výslovně stanovení příslušnosti ve faktuře, stanoví zákon, že z jistých jednání kupitele nutno usuzovati na mlčky projevený nesouhlas s ustanovením o příslušnosti. Takovýto nesouhlas lze sice předpokládati, když faktura všeobecně se odmítá jako smlouvě odporující, toho však žalovaná neučinila. Dopisem ze dne 19. března 1921, obdrževši fakturu ze dne 16. března 1921, prohlašuje, že nemůže zásilku přijati, ježto se zástupcem měla vyjednáno, že se likéry nemusí hned platiti, žalující však že zasílá
zboží na dobírku, a dále že, není-li zboží ještě odesláno, nemá je žalující posílati, ježto žalovaná nemá peněz. Žalovaná tedy fakturu a zásilku pozastavuje jen z jednoho zvláštního důvodu, že totiž zboží se zasílá na dobírku proti smlouvě. Z tohoto jednoho uplatňovaného důvodu nelze však usuzovati, že se žalovaná ohradila proti stanovení příslušnosti, což ovšem lze usuzovati, když faktura všeobecně se napadá pro nesouhlas se smlouvou, nikoliv však naopak, když se uplatňuje určitý jiný důvod. Prohlášení žalované, že zboží nemůže platiti, není výtkou nesouhlasu se smlouvou. V uvedeném dopisu ze dne 19. března 1921 se také odmítá zboží jako neobjednané, to stalo se dopisem ze dne 28. března 1921. Tímto dopisem odmítnutí se ovšem stalo, soud rekursní má však odmítnutí to, pokud se dotýká i doložky o příslušnosti, za opožděné. Zákon nestanoví sice, do které doby se mají vznésti námitky proti faktuře (zásilce), by mohla příslušnost z faktury dle § 88 odstavec druhý j. n. býti vyloučena, ale to plyne ze všeobecných zásad obč. práva obligačního, pokud se týče práva obchodního. Stanovení příslušnosti dle § 88 odstavec druhý j. n. děje se smlouvou na základě nabídky prodávajícího a přijetím nabídky té kupujícím, při čemž ovšem mlčení k nabídce pokládá se za souhlas dle positivního předpisu cit. zákona. Má-li tento souhlas býti vyloučen, musí kupující předsevzíti činy, které zákon k tomu účelu předpisuje, zajisté ve lhůtě pro přijetí nabídky jinak předepsané, a to, ježto se tu jedná na obou stranách o obchod, ve lhůtě čl. 319 obch. zák., tedy ihned po dojití faktury. Jinak by byl prodávající vydán nebezpečí, že mu kupující může vznésti námitku nepříslušnosti proti jeho žalobě, třeba po měsících, jen když před žalobou zachoval se dle § 88 odstavec druhý j. n., čímž by ustanovení této příslušnosti, která přec je v zájmu prodávajícího, pozbylo pro něho praktického významu. Odmítnutím zboží jako neobjednaného dopisem ze dne 28. března 1921 nemohla tedy příslušnost z faktury býti již vyloučena. Jaké zboží se zasílá, viděti bylo z faktury a žalovaná měla také možnost, hned po dojití faktury vznésti námitku, že zasílá se zboží
neobjednané.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze upříti oprávněnosti. Nesporno jest, že faktura ze dne 16. března 1921, žalující firmou straně žalované zaslaná, obsahovala doložku »k placení a žalování v Jičíně«, současně však též poznámku »dobírkou s díky vyrovnáno«. Dle § 88 odstavec druhý j. n.
musí faktura, má-li založiti příslušnost fakturního soudu, obsahovati doložku, že platiti dlužno na určitém místě a že na tomtéž místě lze podati z dotyčného jednání žaloby. Faktura, obsahující doložku o splatnosti pohledávky v bydlišti odesílatelově a zároveň poznámku, že trhová cena bude vybrána dobírkou, tedy v místě bydliště adresáta, obsahuje současně dvě různá místa splatnosti, v tomto případě Jičín, jako bydliště odesílatele zboží a jako bydliště žalované P., pokud se týče místo dotyčné železniční stanice H., kde dráha jako zmocněnec žalobkyně trhovou cenu předem měla vybrati. Poněvadž pak žalobkyně zboží skutečně odeslala straně žalované na dobírku ceny trhové, byla tím jednotnost místa placení a místa, kde žalobu podati lze, porušena a to nejen fakturou samou, nýbrž zejména na to následovavší dobírkou, čímž vlastně Jičín jako místo placení byl vyloučen a na jeho místě mělo býti placeno v H. Poněvadž normu §u 88 j. n. jako výjimečnou dlužno vykládati přesně, způsobem obmezujícím a dle řečeného jednotnost místa platebního a žalobního, normou tou žádaná, je vyloučena tím, že faktura obsahuje dvě různá místa platební a toliko jedno místo žalobní, není zde předpokladu §u 88 odstavec druhý j. n. pro příslušnost okresního soudu v Jičíně. Odvoláním dobírky, předsevzatým dne 30. dubna 1921 žalující firmou, nemohla nastati konvalidace poznámky splatno a žalovatelno v Jičíně, poněvadž zboží došlo do H. dne 24. března 1921 a odvolání dobírky se tudíž stalo později, takže faktury, opatřené náležitostmi zákonem předepsanými, zde nebylo současně s dojitím zboží, tím méně před jeho dojitím. Okolnost, že žalovaná strana na tuto nesrovnalost fakturních poznámek poukázala teprve v dovolací stížnosti, není jejímu uplatnění na závadu, neboť rekurs sice nesmí obsahovati nové okolnosti a důkazy, tím však není vyloučeno, aby obsahoval nové právnické vývody. Poukaz na zmíněnou nesrovnalost není novou okolností, nýbrž novým výkladem obsahu faktury co do místa placení, kterýž je i v rekursu přípustným. Stačí, že žalovaná již dopisem ze dne 19. března 1921 zaslané faktuře vytkla, že obsahuje neumluvenou poznámku o dobírce, čímž napadla předpis dobírky jako smlouvě se příčící a příslušnost dovolaného soudu vylučující. Jest tedy příslušnost okresního soudu v Jičíně se stanoviska § 88, odstavec druhý j. n., vyloučena.