NPD documents search: Váž. tr., 11 (1929)

Čís. 3508.

Okolnost, že si na silnici hraje několik dětí, ukládá řidiči automobilu povinnost zmírniti rychlost jízdy tak, by byl jejím pánem a mohl, bude-li třeba, i zastaviti (§ 45 min. nař. čís. 81/1910).
(Rozh. ze dne 4. června 1929, Zm II 217/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského soudu v Opavě ze dne 10. dubna 1928, jímž byl stěžovatel uznán vinným přečinem proti bezpečnosti života podle § 335 tr. zák., mimo jiné z těchto
důvodů:
Po věcné stránce (čís. 9 a) § 281 tr. ř.) namítá zmateční stížnost, že soud neprávem požaduje, by řidič mohl kdykoliv zastaviti, ačkoliv prý § 45 min. nař. čís. 81/1910 nic takového nepředpisuje. Zmateční stížnost dovozuje, že předpis § 45 ukládá řidiči jen, by ovládal stroj, byl pánem rychlosti, tak by jej mohl zastaviti podle potřeby v době přiměřené okolnostem. To prý bylo v souzeném případě nemožné, ježto prý chlapec K. náhle a nepředvídaně vběhl do auta. Nalézací soud zjistil, že se usmrcený Vilém K. ubíral ve společnosti několika žáků ze školy domů, že si hrál s Ferdinandem O-em na koníčky, že se děti pohybovaly po silnici a že v téže době bylo na silnici aspoň pět dětí. Již tato situace na silnici vyžadovala, by si stěžovatel uvědomil, že rychle jedoucím vozidlem může ohroziti tělesnou bezpečnost dětí na silnici, a by proto věnoval řízení vozidla zvláštní pozornost, by zejména rychlost jízdy přiměřeně zmírnil tak, by byl jejím pánem a mohl, bude-li třeba, i zastaviti, zejména, an musel počítati s možností, že děti jízdní dráhu včas neopustí nebo že některé dítě z nerozumu nebo z nepozornosti přeběhne před autem přes silnici. Této své základní povinnosti, uložené mu § 45 min. nař., stěžovatel nedostál, nezmírniv ani za oné nebezpečné situace, která nabádala ke zvýšené opatrnosti, rychlost svého vozidla, čímž se právě stalo, že, nemoha v osudném okamžiku auto již zastaviti, zachytil Viléma K-a, vlekl ho 11 kroků po zemi a zastavil až ve vzdálenosti 44 kroků. Již toto stěžovatelovo jednání, jímž byla způsobena smrt chlapce Viléma K-a, zakládá samo o sobě skutkovou podstatu přečinu proti bezpečnosti života podle § 335 tr. zák.

Citace:

Čís. 3508.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 352-353.