NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 2

Čís. 16466.

Jde o převzetí dluhu ve smyslu § 1405 obč. zák., jestliže nabyvatel ujedná se zcizitelem nemovitosti (její ideální části), že přejímá jeho dluh u hypotekárního věřitele zástavním právem na nemovitosti zajištěný, a hypotekární věřitel projeví s tímto převzetím souhlas. Takový souhlas je spatřovati též v zažalování pohledávky proti nabyvateli nemovitosti.
(Rozh. ze dne 5. listopadu 1937, Rv II 515/36.)
Srov. rozh. č. 9944 Sb. n. s. Žalovaná koupila od svých rodičů Františka a Františky Z. za 9000 Kč ideální polovici domu č. p. 21 v K., kterou oni nabyli koupí od žalobkyně. Kupní cena, za niž žalovaná koupila dotčenou nemovitost, byla zaplacena převzetím knihovního dluhu 9000 Kč. Později žalovaná prodala uvedenou polovici nemovitosti svému otci Františku Z. za 8000 Kč. Proti žalobě, jíž se žalobci domáhali na žalované zaplacení 9000 Kč s přísl. z toho důvodu, že žalovaná převzala při koupi ideální polovice domu, na níž byla zažalovaná pohledávka hypotekárně zajištěna, závazek zaplatiti žalobkyni zažalovanou její pohledávku, namítla žalovaná, že není již knihovní vlastnicí uvedené části domu č. p. 21 v K., nýbrž že knihovním vlastníkem domu jest František Z., který jej sám svého času koupil od žalobkyně, a že proto neručí ani jako osobní dlužnice. Soud prvé stolice zamítl žalobu. Důvody: Žalobkyně jest patrně názoru, že převzetí pohledávky 9000 Kč žalovanou bylo převzetími dluhu ve smyslu § 1405 obč. zák., leč o převzetí dluhu lze mluviti jen tehdy, jestliže bylo úmyslem smluvců, aby na místě dosavadního dlužníka nastoupil za souhlasu věřitelova dlužník nový, aby aspoň jeden ze smluvců oznámil věřiteli převzetí dluhu, aby věřitel mohl projeviti souhlas s tímto převzetím a aby věřitel souhlasil s tím, aby na místě dosavadního dlužníka nastoupil nový dlužník. V souzené věci není však potřebí obírati se otázkou, jaká tu byla vůle smluvců a zda smluvci oznámili žalující věřitelce, že žalovaná převzala kupní smlouvou z 13. února 1932 pohledávku 9000 Kč k placení a zúročení, stačí poukázati na to, že žalobkynin souhlas s převzetím dluhu není prokázán. V tom, že žalobkyně podala žalobu na žalovanou, nelze spatřovati souhlas s tím, aby žalovaná převzala dluh na místě dosavadních dlužníků (viz vývody Ehrenzweigovy k § 1405 obč. zák.). Jest tedy pokládati ustanovení uvedené kupní smlouvy o převzetí žalobkyniny pohledávky žalovanou toliko za převzetí splnění ve smyslu § 1404 obč. zák. Není proto žalobkyně oprávněna k žalobě proti žalované. Odvolací soud potvrdil napadený rozsudek.
Nejvyšší soud uznal podle žaloby.
Důvody:
Podle zjištění nižších soudů prodala žalobkyně smlouvou ze dne 2. prosince 1931 polovici svého ideálního spoluvlastnického dílu na domě č. p. 21 v K. manželům Františku a Františce Z. za 9000 Kč. Kupní cena s 5% úroky od 1. ledna 1932 byla na ideálním dílu prodaných nemovitostí zajištěna ve prospěch žalobkyně právem zástavním. Smlouvou ze dne 14. února 1932 zcizili manželé Z-ovi jim vlastnickým právem patřící ideální díl na domě č. p. 21 v K. své dceři, žalované Františce Z. ml., která převzala kupní smlouvou i povinnost zaplatiti žalobkyni kupní cenu 9000 Kč s 5% úroky ode dne 1. ledna 1932 na koupených nemovitostech knihovně zajištěnou. Tím, že žalovaná prohlásila manželům Františku a Františce Z., že přejímá jejich dluh u ža- lobkyně, a tím, že žalobkyně s tímto převzetími projevila souhlas, došlo k převzetí dluhu podle § 1405 obč. zák. Názor nížších soudů, že žalobkynin souhlas nebyl prokázán, je mylný, poněvadž nejpozději tím, že žalobkyně pohledávku zažalovala, dala najevo, že s převzetím, dluhu souhlasí (srov. rozh. č. 9944 Sb. n. s.). Je proto žalobní nárok na právu.

Citace:

Čís. 16466. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 529-531.