NPD documents search: Váž. civ., 11 (1929), sv. 2

Čís. 9197.

Zabavitelnými jsou i peněžité pohledávky závislé na výmince, vázané lhůtou a takové, jichž uplatňování jest závislým na vzájemném plnění. Lze zabaviti nárok na kupní cenu, byla-li již ujednána kupní smlouvou, třebas nebylo dosud prodatelem plněno.
(Rozh. ze dne 21. září 1929, Rv I 1995/28.)
Žalované firmě byla usnesením ze dne 21. ledna 1927 povolena exekuce zabavením pohledávek dlužníka (firmy F.) za firmou D. z dodávky zboží. V žalobě o zrušení exekuce na jednu ze zabavených pohledávek tvrdila žalující firma G., že jí přísluší k zabavené pohledávce právo, nedopouštějící výkon exekuce, ježto jí dlužník postoupil již dopisem ze dne 24. ledna 1927 svou pohledávku z dodání zboží ze dne 7. dubna 1927. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto důvodů:
Dovolání činí dovolacím důvodem § 503 čís. 4 c. ř. s. dvě námitky: a) že usnesením prvého soudu ze dne 21. ledna 1927, jímž byla zabavena pro vykonatelnou pohledávku žalované firmy pohledávka povinné strany za poddlužníkem (firmou D.) 20000 Kč za dodané zboží, nebyla zasažena pohledávka povinné strany za poddlužníkem z dodávky zboží ze dne 7. dubna 1927, b) že, nehledíc k tomu, šlo by o pohledávku teprve budoucí, která nepodléhá exekuci. Aby mohly býti tyto námitky správně posouzeny, jest si především uvědomiti, na jaký právní důvod založila žalobkyně žalobu. V žalobě a v protokolu ze dne 26. října 1927 tvrdila žalobkyně k odůvodnění žalobního nároku, že jí přísluší k předmětu dotčenému exekucí (k zabavené pohledávce) právo, nedopouštějící výkon exekuce (§ 37 ex. ř.), ježto jí strana povinná postoupila svou pohledávku z dodávky ze dne 7. dubna 1927 již dopisem ze dne 24. ledna 1927. V protokolu ze dne 27. dubna 1928 doplnila žalobkyně svůj přednes dodatkem, »že exekuční návrh, jakož i exekuční usnesení zní tak, že se zabavuje a přikazuje pohledávka firmy za poddlužníkem za dodané zboží«. Již z toho, со přednesla žalobkyně v řízení prvé stolice (v žalobě a v protokolu) k odůvodnění žalobního nároku, vyplývá, že žalobkyně věděla, že se usnesení povolující exekuci týká přes to, že zní na zabavení a na přikázání pohledávky povinné strany za poddlužníkem za dodané zboží, pohledávky povinné strany za poddlužníkem z dodávky ze 7. dubna 1927. Vždyť sama uvedla v žalobě, že jí na zabavené pohledávce přísluší právo nedopouštějící výkon exekuce, ježto jí pohledávka ta byla postoupena do vlastnictví a postoupena jí byla, jak zase sama tvrdí, pohledávka kupní ceny z dodávky ze 7. dubna 1927, a z důvodu, že jí byla tato pohledávka postoupena, domáhá se žalobkyně výroku o tom, že jest exekuce zájmem této pohledávky nepřípustná. Že poddlužník (firma D.) věděl, která pohledávka povinné strany byla proti ní zabavena, že šlo o pohledávku z dodávky ze dne 7. dubna 1927, vyplývá jasně z jeho podání na okresní soud v T. Že by vymáhající věřitelka (žalovaná) nebo povinná strana nebyly si vědomy toho, která pohledávka povinné za poddlužníkem byla řečeným usnesením zabavena, nebylo v řízení prvého soudu vůbec tvrzeno. Vyslovil-li tudíž odvolací soud názor, že nemohlo žádnému z účastníků exekučního řízení zůstati neznámo, o jakou pohledávku jde, nelze tento názor napadati jako nesprávný, jest s ním naopak souhlasiti. Věděli-li účastníci exekučního řízení, která pohledávka byla ve skutečnosti zabavena, neobstojí ani výtka žalobkyně, vznesená shora pod a), předpokládajíc ovšem, což jest zdůrazniti, že nemá žalobkyně ani pravdu ohledně námitky uvedené pod b). V tom směru jest řešiti otázku, zda jest zabavitelnou pohledávka kupní ceny, ujednané již kupní smlouvou, dokud nebylo zboží týkající se této kupní ceny prodatelem dodáno a nenastala ani splatnost kupní ceny. Jest zjištěno, že mezi firmou F. jako prodávající a firmou D. došlo v prosinci 1926 ke kupní smlouvě o zboží, které bylo dodáno fakturou ze dne 7. dubna 1927 za cenu tam uvedenou, při čemž byla cena splatnou do třiceti dnů po obdržení zboží. Koupě, k níž došlo i mezi povinnou stranou a poddlužníkem, jest smlouvou vzájemnou, zakládající nároky a závazky obou stran, jež jest plniti, není-li nic jiného ujednáno, ráz na ráz. Z kupní smlouvy vyplýval podle § 1062 obč. zák. pro prodatele (povinnou stranu) nárok na kupní cenu, který byl ovšem závislým na tom, že i prodatel splnil povinnosti v § 1061 obč. zák. mu uložené. Byl tudíž nárok prodatele na kupní cenu závislý na jeho vzájemném plnění. Podle § 294 ex. ř. jsou zabavitelné peněžité pohledávky všeho druhu, i pohledávky závislé na výmince, vázané lhůtou a takové, jejichž uplatňování jest závislým na vzájemném plnění (komentář Neumannův k § 294 ex. ř. str. 916). Podle toho lze zabaviti kupní cenu, ujednanou kupní smlouvou, třebas dosud nebylo plněno se strany prodatele, neboť jde o nárok zabavitelný, jehož uplatnění závisí na vzájemném plnění. Nejde tu, jak se dovolání mylně domnívá, o nárok, jaký má na mysli Neumannův komentář ve výroku, jejž žalobkyně z něho cituje, neboť tu je míněn nárok, vznikající teprve dlužníkovým plněním (na př. při smlouvě námezdní). Žalovaná mohla tedy v lednu 1927 podle usnesení ze dne 21. ledna 1927 zabaviti pohledávku povinné strany na kupní ceně za poddlužníkem, ujednanou již kupní smlouvou uzavřenou v prosinci 1926, třebas dodávka zboží nastala později, až dne 7. dubna 1927. Nemá proto námitka žalobkyně uvedená pod b) v zákoně opory.

Citace:

č. 9197. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 287-289.