NPD documents search: Váž. tr., 4 (1922)

Čís. 1970.

Bylo-li zboží (lakové střevíce) objednáno vzhledem k počínajícímu tanečnímu období »promptně do 4 týdnů«, nejde ještě za všech okolností o obchod fixní.
(Rozh. ze dne 7. listopadu 1922, R I 1279/22.)
Dle objednávky ze dne 22. září 1921 měl žalobce dodati žalovanému 8 párů lakových střevíců promptně do 4 týdnu. Ježto žalobce dodal střevíce až 8. listopadu 1921, ustoupil žalovaný, neposkytnuv dodatečné lhůty od smlouvy. Žalobě o zaplacení kupní ceny, proti níž namítl žalovaný, že šlo o obchod fixní, procesní soud prvé stolice vyhověl. Důvody: Soud vzhledem k vlastnímu udání strany žalované, že podzimní taneční období počalo koncem října 1921, nemá za to, že jde v tomto případě o fixní obchod, neboť nebylo nikterak prokázáno, že vůle stran nesla se k tomu, že dodávka mimo ujednanou lhůtu nemá býti pokládána za plnění. Není-li však míněna tato podmínka, jde o obyčejný termínový obchod, neboť okamžité promptní dodání není samo o sobě obchodem fixním. Nebyla tedy žalovaná strana oprávněna od smlouvy ustoupiti pro, průtah dodávky, aniž by šetřila předpisů čl. 355 a 356 obch. zák. Žalovaná však ani netvrdí, že poskytla žalobci lhůtu k dodatečnému plnění. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a uložil prvému soudu, by, vyčkaje pramoci, dále jednal a věc znovu rozhodl. Důvody: v prvé řadě sejde v rozepři na tom, zda obchod byl fixním obchodem podle čl. 357 obch. zák., totiž, zdali smluveno bylo plnění přesně v pevně určený čas nebo v pevně určené lhůtě, takže přesné dodržení musí býti považováno za podstatný kus smlouvy do té míry, že by opožděné plnění vůbec už plněním nebylo, nýbrž bylo plněním zcela jinakým a to, mimosmluvním. Po této stránce soud prvé stolice uznal za prokázáno, že zboží mělo býti dodáno promptně do 4 týdnů a že při objednávce bylo výslovně žalovaným řečeno, že lakové střevíčky nutně potřebuje pro počínající taneční období. Dlužno proto za nesprávné právní posouzení pokládati, když soudce obchod za fixní nepovažoval, poněvadž to, co soud prvé stolice za prokázáno má, jest fixním obchodem. Jelikož jde o obchod fixní, musí býti smluvní povinnosti stran posouzeny s hlediska předpisu čl. 357 obch. zák. Podle nich, když smlouvě věrná strana chce při fixním obchodu na plnění setrvati, musí to bez průtahu po uplynutí doby nebo lhůty k plnění opožděnému smluvníku oznámiti, jinak později plnění požadovati nemůže, nýbrž musí použiti druhých dvou alternativ. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a poukázal odvolací soud, by, nepřihlížeje k svému odchylnému právnímu názoru, vyřídil odvolání žalovaného.
Důvody:
Rozhodnutí o rekursu závisí od zodpovědění otázky, zda v tomto případě jde o obchod fixní, čili nic. Dle čl. 357 obch. zák. záleží při obchodu fixním na tom, aby určitý den plnění vyměřen byl ve zřejmém úmyslu, že včasné plnění jest tak podstatným znakem smlouvy, že opožděné plnění nelze více pokládati za smluvené plnění, nýbrž za něco jiného, totiž, že plnění to pro smluvníka pozbývá ceny buď úplně neb částečně. Zjištěno jest prvním soudem, že zboží mělo býti dodáno »promptně do 4 týdnů« a že žalovaný při objednávce prohlásil, že lakových střevíců potřebuje pro počínající taneční období. Vzhledem k tomuto ujednání má odvolací soud za to, že jde o obchod fixní. Náhled ten byl by správným, kdyby taneční období počínalo kolem 20. října a trvalo pouze asi měsíc. Jest vsak obecně známo, že taneční období trvá až do konce masopustu a mnohdy i déle, takže i den 8. listopadu, kdy zboží žalovaného došlo, spadá ještě do počátku tanečního období. Nelze tedy důvodně míti za to, že 8 párů lakových střevíčků, které byly žalovaným objednány, nemělo, již pro něho ceny proto, poněvadž bylo dodáno teprve 8. listopadu místo 20. října. Jinak by tomu bylo, kdyby byl žalovaný při objednávce lakových střevíců uvedl, že střevíce ty má již objednány určitými zákazníky ku dni 20. října, kdy počínají taneční hodiny, nebo podobně; pak ovšem by později dodané střevíce částečně neměly více ceny, neb aspoň ne takovou cenu, jako kdyby byly bývalyť dodány včas. Když však žalovaný v čase objednávky střevíců netvrdil určité zákazníky k 20. říjnu, nýbrž se obmezil na všeobecný poukaz na začínající taneční období, nelze objednávku lakových střevíců, byt i byly žádány promptně do 4 neděl, právě hledě k motivu této lhůty (vzhledem k počínajícímu tanečnímu období, kteréž nelze obmezovati na určitý den nebo několik málo dnů), pokládati za obchod fixní, nýbrž za obyčejný obchod termínový, při kterém měl žalovaný po projití lhůty, chtěl-li od smlouvy odstoupiti, svému smluvníku to oznámiti a poskytnouti mu přiměřenou dodatečnou lhůtu k plnění (čl. 356 obch. zák.).

Citace:

č. 1970. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 991-992.