Čís. 4991.


Příkaz obce (na Moravě) k úpisu válečné půjčky nebyl platným, nezakládal-li se na platném usnesení obecního výboru, schváleném nadřízeným úřadem a nebylo-li tu listiny, vykazující náležitosti příslušných předpisů obecního zřízení.
Na tom nebylo ničeho změněno tím, že obec podala na bývalého starostu žalobu o náhradu škody z důvodu, že upsal válečné půjčky bez platného usnesení obecního výboru.

(Rozh. ze dne 29. dubna 1925, Rv I 498/25.)
Žalobě obce na Moravě na banku o nález, že žalované nepřísluší proti žalobkyni pohledávky ze zápůjček při úpisu válečných půjček, bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Nejvyšší soud rozhodl plenárním usnesením ze dne 4. listopadu 1924 čís. pres. 865/24 uveřejněným ve sbírce n. s. pod čís. 4321, že závazek obce, převzatý neb osvědčený dluhopisem vykazujícím náležitosti §u 52 odstavec druhý obecn. zříz. mor., je neplatným, nestalo-li se usnesení obecního zastupitelstva, v něm připomenuté, platně podle předpisů obecního zřízení. Na toto rozhodnutí odkazuje se dovolatelka, pokud v dovolacím spise snaží se jako důvod nesprávného právního posouzení věci uplatniti nešetření zásady důvěry v bezelstném právním styku, jakož i nemožnost, by strany, sjednávajíce s obcí smlouvu, mohly bezpečně zjistiti, zda obec zachovala při projevech týkajících se smlouvy všecky formální náležitosti. Pro tento spor zbývá jen otázka, zda nedostatek platnosti smlouvy byl dodatně napraven. V tomto směru poukázati jest opětně na ono usnesení, podle něhož k vzniku závazku obce třeba je tří náležitostí, t. j. usnesení obecního zastupitelstva, platného podle předpisů obecního zřízení, schválení usnesení toho nadřízeným úřadem, a listiny, vykazující náležitosti příslušných předpisů obecního zřízení. Žalovaná strana, snažíc se prokázati proti žalobě platnost sporných pohledávek, uvedla jedině, že dostala od žalující obce příkaz k provedení úpisů válečných půjček. Z dalších vývodu jejích, jakož i z předložených listin je patrno, že dovolává se jedině platného usnesení obecního zastupitelstva (tehdy výboru) žalující obce, tudíž jediné náležitosti platného závazku. V tomto směru zjistily nižší soudy bezvadně a bez dalšího odporu se strany žalované, že nedošlo k platnému usnesení podle předpisů obecního zřízení. Uvedený nedostatek, lépe řečeno nedostatky, neboť nebylo tu ani schválení nadřízeným úřadem, vyjmouc svolení udělené moravským zemským výborem k provedení 6. válečné půjčky, tím méně pak potřebných listin, nemohly býti nahrazeny skutečnostmi, tvrzenými žalovanou stranou. K tomu nedostačilo podání žaloby na bývalého starostu žalující obce, jíž domáhala se obec náhrady škody pro úpisy válečných půjček bez platného usnesení výboru, k tomu nedostačila ani skutečnost, že obecní zastupitelstvo, jsouc způsobilé k usnášení se, zařadilo do obecního rozpočtu na rok 1923 určitou částku na zúrokování a splacení sporných dluhů, ani konečně skutečnost, že žalované bance dostalo se písemného slibu, že jí bude jakási částka zaplacena, až dojdou peníze. Tyto skutečnosti nemohly nahraditi nedostávající se náležitosti platného závazku, nestal se proto jimi závazek původně neplatný platným, aniž vznikl nový platný závazek. Totéž platí i o dalších dopisech, ke spisu přiložených, pokud jimi bylo slibováno částečné placení, i o výpisech z účtů, žalující obci zasílaných a jí přijímaných. Právní názor soudu prvé stolice, že v tomto sporu splněny jsou i předpoklady určovací žaloby podle §u 228 c. ř. s., nebyl vzat v odpor v opravném řízení, a nemá ani dovolací soud duvodu pochybovati o jeho správnosti.
Citace:
č. 4991. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 848-849.