Čís. 17519.

Byl-li exekuční titul (rozsudek pro zmeškání) odstraněn povolením navráceni v předešlý stav, jest se domáhati zrušeni exekuce, povolené podle zrušeného exekučního titulu návrhem ve smyslu § 39 č. 1 ex. ř., nikoliv žalobou o nepřípustnost exekuce.
(Rozh. ze dne 19. prosince 1939, R I 448/39.)
Podle tvrzeni žalobce povolil okresní soud v P. usnesením ze dne 8. září 1933 na návrh žalované proti němu exekuci k vydobytí pohledávky 2270 K zabavením pohledávky žalobcovy vůči Živnostenské záložně v P. Okresní soud exekuční v P. usnesením ze dne 21. června 1937 přikázal tuto pohledávku žalované k vybrání. Exekučním titulem byl rozsudek pro zmeškání okresního soudu v P. ze dne 9. června 1933. Návrhu žalobcovu na vrácení v předešlý stav bylo vyhověno a onen rozsudek pro zmeškání byl zrušen usnesením prvého soudu ze dne 4. prosince 1933. Žalobce se domáhá proto pořadem: práva vyslovení nepřípustnosti exekuce, opírající se o exekuční titul, nyní zrušený. Prvý soud uznal podle žaloby. Odvolací soud z podnětu odvolání zrušil rozsudek prvého soudu i s řízením jemu předcházejícím jako zmatečný a žalobu odmítl. Důvody: Jde v podstatě o návrh na zrušení exekuce podle § 39 č. 1 ex. ř. Při tom jest nerozhodno, že exekuční titul nebyl zrušen pravoplatným rozsudkem, nýbrž usnesením, povolujícím navrácení v předešlý stav. S hlediska § 39 č. 1 ex. ř. záleží jen na tom, zda exekuční titul byl úřadem k tomu povolaným zbaven účinnosti. Je však lhostejno, stalo-li se tak právě rozsudkem (srov. Sb. n. s. čís. 256).
Soud musí v případech § 39 ex. ř. rozhodnouti na základě předepsaného řízení a jest pořad práva o rozhodnutí, o otázce, má-li býti exekuce v případech § 39 zastavena, nepřípustný (srov. Neumann, komentář k ex. ř. u § 39). Obranu, že exekuční řízení postrádá exekučního titulu, nelze přivésti k platnosti pořadem práva, nýbrž jen v exekučním řízení návrhem na prohlášení exekuce za nepřípustnou (Sb. n. s. čís. 5861). Ježto o této obraně žalované, že exekuce proti němu vedená postrádá exekučního titulu, zahájeno bylo řízení sporné, trpí řízení to i rozsudek v něm vydaný zmatečností podle § 477 č. 6 c. ř. s. a bylo proto napadený rozsudek i řízení jemu předcházející ve smyslu ustanovení § 477, odst. 1 a § 478, odst. 1 c. ř. s. zrušiti jako zmatečné a žalobu odmítnouti (§§ 494, 495 c. ř. s.).
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu. Důvody:
Napadené usnesení odpovídá stavu věci i zákonu a stačí proto odkázati na jeho v podstatě správné odůvodnění, k němuž .se připojuje ještě toto: Předpis § 39 č. 1 ex. ř. ustanovuje, že je exekuci a to jen na příslušný návrh (druhý odstavec téhož zákonného ustanovení) zrušiti, byl-li exekuční titul odstraněn. Zrušeni exekuce je tedy jen následkem odstranění exekučního titulu, totiž prohlášení jeho za neplatný, zrušený nebo neúčinný. Návrh na zrušení exekuce podle § 39 č. 1 ex. ř. může ovšem podle posledního odstavce § 39 ex. ř. býti spojen se žalobou, aby exekuční titul byl prohlášen za neplatný nebo za neúčinný, aneb aby byl zrušen. Než v případě, o nějž jde, byl exekuční titul již odstraněn, neboť rozsudek pro zmeškání okresního soudu civilního pro vnitřní Prahu ze dne 9. června 1933, tvořící exekuční titul, byl usnesením téhož soudu ze dne 4. prosince 1933 po povolení navrácení v předešlý stav zrušen.
Bylo proto podati již jen návrh na zrušení exekuce ve smyslu § 39 č. 1 ex. ř. a ne žalobu na nepřípustnost exekuce a rekursní soud nepochybil, když uznal, že rozsudek i řízení jemu předcházející trpí zmatečností podle § 477 č. 6 c. ř. s. (§ 78 ex. ř.).

Citace:

čís. 17519. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 725-726.