NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 2

Čís. 16238.

Předpokladem zákonné ochrany krycího jména (pseudonymu) ve smyslu § 43 obč. zák. jest jednak, aby někdo při nějaké zvláštní činnosti na př. literární nebo umělecké užíval onoho jména k označení své osoby na místě svého vlastního občanského jména, jednak aby nositel krycího jména byl dotčen ať po stránce hmotné, ať nehmotné, ve svých zájmech užíváním téhož krycího jména jinou osobou ve stejném oboru činnosti.
Tanečnice, která užívá při své umělecké činnosti svého vlastního rodového jména doplněného krycím jménem, není ve svých zájmech dotčena tím, že jiná osoba užívá pouze jejího krycího jména k označení radiových lamp.
(Rozh. ze dne 30. června 1937, Rv I 554/37.)
Žalobkyně, rytmická hluchoněmá tanečnice, vystupující pod krycím jménem Mobi U .... ová (jméno »Mobi« jí bylo dáno v den narození na paměť dne jejího narození, totiž prvního mobilisačního dne roku 1914), domáhá se na žalovaných firmách, aby bylo uznáno právem, že jsou žalované povinny zdržeti se užívání jména »Mobi« pro své zboží (radiolampy) jak na zboží, tak i na obalech, tiskopisech, účtech, v reklamách, inserátech a časopisech a že jsou povinny zaplatili žalobkyni 50000 Kč s přísl. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, nejvyšším soudem z těchto důvodů:
Dovolací důvod nesprávného právního posouzení není oprávněn. Nepřípadný jest poukaz žalobkyně v té příčině jednak na rozhodnutí nejvyššího soudu č. 2986 a 5577 Sb. n. s., která jednají o ochraně vlastního rodového jména (tedy ne tak zvaného krycího jména — pseudonymu —), jednak na rozhodnutí č. 11397 Sb. n. s., které se týká ne¬ kalé soutěže. Poukazuje-li žalobkyně na to, že § 43 obč. zák. poskytuje ochranu povahy absolutní také pseudonymu bez jakýchkoliv podmínek, přehlíží, že bylo její věcí nejprve prokázati vůbec právní existenci pseudonymu jako takového, právní ochrany vyžadujícího. V našem právu není ovšem výslovně ustanoveno, za jakých okolností lze pseudonymu po právu nabýti a užívati. Plyne však z povahy věci, že skutečný všední život nedává prakticky podnětu k jeho užívání a tedy ani podkladu pro jeho všeobecnou právní ochranu, jako jest tomu při jménu rodovém. Mají tu tedy význam jen důležité, ochrany hodné zájmy umělců a spisovatelů, kteří užívají přijatého jména, k němuž se připíná jejich pověst, která by pak ovšem mohla býti poškozena (dotčena) neoprávněným přisvojováním, si jejích jména krycího někým jiným. Podle toho jest pseudonym v právním pojetí smyslu slova jméno, kterého někdo užívá při nějaké zvláštní činnosti, na př. literární a umělecké, místo svého občanského jména k označení své osoby (nedovoleno při činnosti živnostenské a obchodní, srv. v tom směru Klangův Komentář k obč. zák., str. 365). Leč v souzeném případě již z listin na důkaz předložených plyne, že žalobkyně byla známa pod jménem. »Mobi U.... ová« a ne pouze »Mobi«. Nejde tedy při její umělecké činností o důsledné a výhradné užívání jména »Mobí«, nýbrž o užití rodového jména »U .... ová« s přídomkem. »Mobi«, a je proto i nezávažné, že byla někdy zkráceně zvána jen »Mobi«. Dále předpokládá zákonná ochrana pseudonymu, že jest postižený dotčen ve svých zájmech užíváním pseudonymu jinou osobou. Z toho však, co bylo ve sporu zjištěno, ba ani z vlastního tvrzení žalobkyně, nelze usuzovati hledíc na různost povolání a činnost sporných stran, že by tu mohla žalobkyni vůbec vzniknouti nějaká újma po stránce materiální či immateriální, a to ani v příčině její společenské nebo umělecké vážnosti, když se tu pseudonym nevztahuje ani na stejný obor působnosti (srv. Sedláček: Občanské právo čs., Všeobecné nauky (X), s. 151, a Klang: Komentář k obč. zák., str. 365 až 366).

Citace:

Čís. 16238. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 56-57.