NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 1

Čís. 1052.

Lze spáchati i pokus těžkého ublížení na těle dle § 155 a) tr. zák. Okolnost, že trestný čin nebyl ve výroku rozsudku označen jako trestný čin nedokonaný, ač dle důvodů rozsudku shledán v činu pouze pokus, nemůže vésti ku zrušení rozsudku, nýbrž jen k doplnění rozsudečného výroku.
(Rozh. ze dne 21. prosince 1922, Kr I 1110/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Jičíně ze dne 12. září 1921, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným zločinem §§ 152 a 155 a) tr. zák. pouze potud, že doplnil nález rozsudku soudu nalézacího tím způsobem, že trestný čin, v něm uvedený, nebyl dokonán náhodou, a že se tudíž obžalovaný dopustil zločinu nedokonaného těžkého ublížení na těle podle §§ 152 a 155 a) tr. zák. ve spojení s §em 8 tr. zák.
Důvody:
Dovolávajíc se důvodu zmatečnosti čís. 10 § 281 tr. ř. namítá zmateční stížnost, že napadeným rozsudkem byl čin stěžovatelův, ač nebyl dokonán, jen nesprávným výkladem § 155 a) tr. zák. podřaděn skutkové podstatě dokonaného zločinu ve smyslu tohoto zákonného ustanovení. Nesprávnost názoru, v rozsudku takto výrazu došedšího, dovozuje zmateční stížnost srovnáním § 155 a) tr. zák. s ustanovením § 8 tr. zák. a míní, že by byl, měl-li by právní názor nalézacího soudu uznán býti správným, pokus zločinu ve smyslu § 155 a) tr. zák. vůbec vyloučen. Dle skutkových zjištění napadeného rozsudku hodil stěžovatel proti hlavě Hynka A-a ze vzdálenosti asi 10 kroků prudce sekyrkou, takže letěla těsně vedle jeho hlavy, a bylo, jak se praví v rozhodovacích důvodech, neštěstí zabráněno jen tím, že se A. uhnul rychle stranou. Nalézací soud vzal dle rozsudkových důvodů za prokázáno, že stěžovatel předsevzal vylíčený čin v úmyslu, způsobiti А-ovi těžké poškození na těle, neboli, jak přesněji zní výrok rozsudkový, přivoditi některý z těžkých výsledků, zmíněných v § 152 tr. zák. Je tudíž zřejmo, že rozsudek podřaďuje stěžovatelův čin skutkové podstatě dle druhé věty § 155 a) tr. zák. Je nepochybno, že s hlediska obecného pojmu pokusu ve smyslu § 8 tr. zák. jde v tomto případě o čiti nedokonaný, tudíž jen o pokus zločinu, a není důvodu, by v činu stěžovatelově právě jen proto, že jde o zločin dle § 155 a) tr. zák., spatřována byla skutková podstata zločinu dokonaného, jak činí rozsudek, odůvodňuje tento postup nalézacího soudu v ten smysl, že zločin dle § 155 a) tr. zák. nelze vzhledem k doslovu zákona, t. j. ke slovům § 155 a) tr. zák.: »I když zůstalo jen při pokuse«, kvalifikovati jako pokus, ač ovšem připustiti dlužno, že doslov § 155 a) tr. zák. sám o sobě může k podobnému výkladu snadno dáti podnět. Bylo by proto na místě bývalo, podřaditi čin stěžovatelův skutkové podstatě nedokonaného zločinu těžkého poškození tělesného ve smyslu §§ 8, 155 a) tr. zák., což se arci v důsledku onoho opačného právního hlediska, zaujatého nalézacím soudem, nestalo. Než zmateční stížnosti nelze vyhověti v ten smysl, jak ona to žádá, aby totiž napadený rozsudek byl zrušen a obžalovaný byl uznáni vinným zločinem pokusu těžkého ublížení na těle dle §§ 8, 152 a 155 a) tr. zák., poněvadž v důvodech rozsudku bylo výslovně zjištěno, že neštěstí bylo zabráněno jen tím, že se A. uhnul rychle stranou, že tudíž trestný čin nebyl dokonám jen náhodou, a netřeba proto rozsudek zrušovati, neboť rozsudkový nález tvoří s rozsudkovými důvody jednotný celek a v rozsudkových důvodech zjištěny byly všechny pojmové znaky zločinu pokusu těžkého ublížení na těle podle §§ 8, 152, a 155 a) tr. zák., stačí tedy uvésti rozsudkový nález v soulad s rozsudkovými důvody a se stavem skutkovým a právním.

Citace:

č. 1052. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 591-592.