NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 6759.

Státní zaměstnanci. — Vojenské věci: K výkladu předpisu § 26 zák. č. 288/1924 o právu státní správy požadovati zpět zaopatřovací požitky neprávem vyplacené.
(Nález ze dne 30. září 1927 č. 24636/26.)
Věc: Max E. v K. proti ministerstvu národní obrany o vrácení přeplatků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody:
Ani proti výroku, že zaopatřovací požitky od 1. ledna 1925 pobíral stěžovatel neprávem, ani proti jejich zastavení koncem prosince 1924 nevznáší stížnost námitek žádných. § 24 zákona ze dne 27. února 1922 č. 76 Sb., o nějž se žal. úřad opřel, stanoví, že nároku na výslužné nemá gážista, jehož roční příjem převyšuje 8000 Kč.
Nss-u jest vycházeti z předpokladu stížností nepopřeného, že st-l neměl již dne 1. ledna 1925 vzhledem k ustanovení §u 24 cit zák. na výslužné nároku. Mohl mu tedy žal. úřad již dne 1. ledna 1925 výplatu zaopatř. požitků zastaviti. Je-li tomu tak, byly st-li od 1. ledna 1925 poukazovány zaopatř. požitky, na které st-l již neměl nároku, byly mu tedy likvidovány neprávem.
Zákonem z 22. prosince 1924 č. 288 Sb., jímž změněny byly některé předpisy o zaopatř. požitcích voj. osob a pozůstalých po nich, ustanoveno bylo v §u 26, odst. 2, že byl-li zaopatř. požitek přiznán neb likvidován neprávem nebo částkou vyšší, smí se od příjemce požadovati vrácení částky, kterou přijal v dobré víře, pokud se týče takto vzniklý přeplatek sraziti s požitků nejvýše za uplynulou dobu 3 let od splatnosti požitků. Jest tedy dána zákonná norma, jež dovoluje požadovati zpět zaopatř. požitky vyplacené percipientovi neprávem a jež omezuje právo to jen ve směru časovém.
Z cit. ustanovení, zvláště z okolnosti, že se v něm výslovně uvádí přiznání zaopatř. požitků vedle likvidování, jest patrno, že pro právo zpětného požadování jest nerozhodno, zda šlo jen o nesprávnou: výplatu zaopatř. požitků či přímo o rozhodnutí schopné právní moci o nároku percipientově. Rovněž je patrno, že ani dobrá víra percipientova, ani event. omyl úřadu, jenž požitky přiznal a k výplatě poukázal, není okolností, jež by právo státní správy na zpětné požadování vyplácených zaopatř. požitků vylučovala.
Slušelo proto stížnost, jež právě s těchto hledisek právo státní správy na zpětné požadování přeplacených zaopatř. požitků popírá, zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 6759. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 258-259.