Čís. 2673.Podle §u 79 tr. ř. musí se pouze obsílka ku hlavnímu přelíčení doručiti obžalovanému osobně, ostatní spisy (i rozsudek pro zmeškání) od jichž doručení počíná lhůta k provedení opravných prostředků, jest doručiti straně nebo zvolenému obhájci (nikoliv obhájci chudých pro hlavní přelíčení), a od tohoto doručení počíná pak lhůta. (Rozh. ze dne 22. února 1927, Zm II 488/26.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského jakožto nalézacího soudu v Moravské Ostravě ze dne 31. srpna 1926, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem krádeže podle §§ů 171, 173, 174 II c), 176 II písm. c) tr. zák. Důvody: Zmateční stížnost a odvolání dlužno ohlásiti do tří dnů od vyhlášení rozsudku a, nebyl-li obžalovaný při vyhlášení rozsudku přítomen, do tří dnů od doby, co byl o něm vyrozuměn (§ 284, 294 tr. ř.), a má stěžovatel právo provésti tyto opravné prostředky do osmi dnů od jich ohlášení, pak-li však před nebo při ohlašování opravných prostředků žádal o opis rozsudku, běží mu tato lhůta od doručení rozsudku (§ 285, 294 tr. ř.). Tyto lhůty jsou nepřekročitelné (§ 6 tr. ř., zák. čís. 142 ř. zák. pro rok 1912). Obžalovaný, jenž, byl u hlavního přelíčení zastupován svým zmocněným obhájcem, nikoliv obhájcem ustanoveným z moci úřední, ku hlavnímu přelíčení se nedostavil. Jeho obhájce ohlásil dne 2. září 1926 zmateční stížnost a odvolání a zažádal o doručení rozsudku. Rozsudek byl obhájci doručen dne 6. září 1926. Obhájce provedl pak zmateční stížnost a odvolání z výše trestu a z výroku, kterým byla vyslovena ztráta práva volebního, dne 12. října 1926. Dlužno podotknouti, že obžalovanému byl doručen onen rozsudek pro zmeškání 6. října 1926. Obžalovaný po doručení rozsudku sám žádných opravných prostředků neohlásil. Rozhodným pro řešení otázky, zda zmateční stížnost byla včas provedena, jest, zda lhůta ku provedení opravných prostředků po- čala již běžeti ode dne doručení opisu rozsudku obhájci, či teprve ode dne doručení rozsudku obžalovanému. Podle §u 79 musí se pouze obsílka ku hlavnímu přelíčení doručiti obžalovanému osobně, doručení ostatních spisů, od jichž doručení počíná lhůta ku provedení opravných prostředků, může se státi buď k rukám strany, nebo k rukám jejího zvoleného obhájce. Ježto v souzeném případě byl obhájce ustanoven obžalovaným samotným, nebyl tudíž obhájcem chudých, jenž se podle §u 41 tr. ř. ustanovuje jen ku provedení určitých úkonů, dlužno považovati za rozhodný den doručení k rukám obhájce, čemuž na závadu není ustanovení §u 427 tr. ř. Ani z ustanovení §u 455 tr. ř. nelze usuzovati na to, že by rozhodným bylo doručení obžalovanému, neboť rozdíl mezi plnomocníkem a obhájcem jest upraven jen pro řízení přestupkové. Dlužno proto považovati provedení opravných prostředků za opožděné. Poněvadž pak při ohlášení zmateční stížnosti nebyl ani určitě a jasně označen žádný ze zmatečních důvodů §u 281 čís. 1 až 11 tr. ř., ani nebyla uvedena výslovně nebo zřejmým poukazem žádná skutečnost, která by mohla nějaký z oněch zmatků založiti, bylo zmateční stížnost podle §u 1 čís. 2 a §u 4 čís. 1 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. pro rok 1878 zavrhnouti ihned v zasedání neveřejném, jak již měl učiniti soud prvé stolice.