NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Čís. 11407.

Vyrovnací řád ze dne 27. března 1931, čís. 64 sb. z. a n.
Proti usnesení rekursního soudu, jímž nařídil prvému soudu postup podle § 3, druhý odstavec, vyr. ř., není samostatného opravného prostředku.
(Rozh. ze dne 19. února 1932, R 1 44/32.)
Soud prvé stolice zahájil k návrhu dlužníka vyrovnací
řízení. Rekursní soud zrušil usnesení prvého soudu a uložil mu, by vrátil návrh na zahájení vyrovnacího řízení dlužníku k opravě, ježto návrh nevyhovuje ustanovení § 2 vyr. řádu.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs dlužníka.
Důvody: Rekursní soud zrušil k rekursu dvou věřitelů usnesení prvního soudu, jímž bylo k návrhu dlužníka zahájeno vyrovnací řízení, a uložil prvnímu soudu, by vrátil návrh na zahájení vyrovnacího řízerií dlužníku k opravě, ježto nevyhovuje ustanovení § 2 vyr. řádu. Jde tudíž o opatření, které ukládá zákon v § 3 odst. (2) vyr. řádu především prvnímu soudu, který však je opomenul učiniti. Při vyřízení takovéhoto opatření jest podle § 70 vyr. ř. použiti podpůrně ustanovení §§ 74 až 86 c. ř. s. Podle § 84 c. ř. s. nemůže bytí usnesení, kterým soud nařídí odstranění formálních vad u písemních podání, napadeno samostatným opravným prostředkem a jest se tu říditi ustanovením § 515 c. ř. s. To, co platí podle tohoto ustanovení v otázce odporu pro usnesení prvního soudu, kterým se nařídí oprava podle § 3 (2) vyr. řádu, platí i pro usnesení rekursního soudu, kterým nařídí tento prvnímu soudu postup podle § 3 (2) vyr. řádu.

Citace:

č. 11407. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 186-187.