NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 1

Č. 12854.

Pojišťovací právo. — Zemědělství. — Živnostenské právo: * Hospodářský lihovar není podnikem zemědělským, jak jej má na mysli § 25 zákona č. 221/1924 Sb., a jeho zaměstnanci nepřísluší proto pojištěním k zemědělské nemocenské pojišťovně.
(Nález z 9. dubna 1937 č. 10560/35.)
Věc: Okr. nem. pojišťovna v Dačicích proti rozh. okr. úřadu v Dačicích z 27. srpna 1934 o sociálním pojištění.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Pěti platebními výměry předepsala okr. nem. pojišťovna v Dačicích Ludvíku B. v České Olešné pojistné podle zákona č. 221/1924 Sb. za dělníky jeho lihovaru na příspěvková období květen až září 1933.
Nař. rozhodnutím zrušil okr. úřad v Dačicích k odvolání zaměstnavatelovu tyto předpisy s tímto odůvodněním: Bylo vyšetřeno, že lihovar velkostatku Ludvíka B. pracuje v rámci jeho polního a lesního hospodářství. Na jeho pozemcích se sklízí ročně mnohem více bramborů než kolik se jich může zpracovati v jeho lihovaru. Podle nálezu nss ze 16. června 1922 č. 8655/22 je pojištěncem zemědělským a lesním ten, kdo koná práce nebo služby v podniku zemědělském nebo lesním bez ohledu na povahu své práce. Jelikož lihovar Ludvíka B. není samostatným podnikem, nýbrž jen součástí jeho celkového hospodářského podniku, jsou jeho zaměstnanci podle § 25 cit. zákona zaměstnanci zemědělskými a přísluší proto k pojištění u zemědělské nem. pojišťovny.
Na toto rozhodnutí si stěžuje okr. nem. pojišťovna v Dačicích. Stížnosti bylo přisvědčiti.
Jde o výklad § 25 zákona z 9. října 1924 č. 221 Sb., jenž v odstavci prvém stanoví, že zaměstnanci zemědělští a lesní, kteří nejsou pojištěni u žádné z nem. pojišťoven uvedených v §§ 26 až 29, jsou pojištěni u zemědělské nem. pojišťovny, v jejímž obvodě vykonávají práce nebo služby uvedené v § 2. Podle stálé judikatury tohoto soudu je rozuměti pojištěncem zemědělským a lesním takového zaměstnance povinně pojištěného, jenž koná práce nebo služby v podniku zemědělském nebo lesním, t. j. takovém, jehož předmětem je zužitkování, resp. vzdělávání půdy zaměstnavatelovy k docílení plodin (rostlinných surovin) (srov. Boh. A 8552/30 a dřívější nálezy tam uvedené). Sem náleží i činnost, jež — nepřekročujíc meze prvovýroby — slouží jen k tomu, aby plodiny (rostlinné suroviny) byly učiněny prodejnějšími; pod pojem zemědělského nebo lesního podniku nelze však subsumovati taková zpracování plodin vytěžených vzděláváním půdy, jimiž se již produkuje hotový průmyslový výrobek od těchto plodin pojmově rozdílný (srov. Boh. A 11054/34). Lihovar, a to i hospodářský lihovar, již pojmově není zemědělským podnikem, omezujícím se na zužitkování, resp. vzdělávání půdy k docílení plodin (rostlinných surovin) nebo jich zpracování v rámci prvovýroby, nýbrž je již podnikem rázu průmyslového, vybočujícím z rámce podniku zemědělského, jak byl právě vytýčen. Zůstává jím i tenkráte, když se zabývá zpracováním vlastních výrobků zaměstnavatelových, třeba podle čl. I. lit. a) uv. zákona k živn. řádu je vyňat z předpisů živn. řádu jako vedlejší živnost výroby zemědělské. Pro otázku pojistné příslušnosti jsou jediné rozhodné předpisy pojišťovacího zákona, podle něhož, jak dovoženo, zemědělským zaměstnancem je jen, kdo je zaměstnán v podniku zemědělském, t. j. při prvovýrobě zemědělské.

Citace:

Č. 12854. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 483-484.