Čís. 1083.
V tom, že soud, neshledav důvodně toho potřeby, nedonutil nedostavivší se stranu, by osobně se dostavila k líčení ve sporu o neplatnost manželství, nelze shledávati vadnost řízení.
K odvolání splnomocnění ku sňatku stačí dopis, jímž snoubenec před sňatkem požádal své rodiče, by došli na faru a svatbu zarazili.
(Rozh. ze dne 7. června 1921, Rv I 245/21.)
Manžel byl v době sňatku ve válečné službě vojenské a splnomocnil
k uzavření sňatku Františka K-a. Zastoupený manžel však lístkem polní
pošty, jejž odevzdal poště kol 20. září 1916, ale určitě před 23. zářím,
dnem to sňatku, žádal rodiče, by došli na faru a svatbu zarazili. Lístek
došel rodičů den neb dva dři po svatbě. Po návratu z válečné služby vojenské domáhal se manžel neplatnosti sňatku, ježto s uzařenín sňatku
nesouhlasil a plnou moc před oddavkami odvolal, čímž stal se konsensus
plnomocníkem (§§ 75, 76 obč. zák.) neplatným. Žalobě bylo soudy všech tří stolic vyhověno, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolání, uplatňujícímu dovolací důvody § 503 čís. 3 a 4 c. ř. s. nelze
přiznati úspěchu. Jako vadu odvolacího řízení vytýká dovolání, že rozsudek byl vydán po ústním jednání, jemuž žalovaná nebyla přítomna, což
prý tím více padá na váhu, poněvadž žalované zůstal takto neznám
veškerý materiál obsažený v nových výpovědech. Nedostavení se osobní
jedné ze stran sporných není žádnou překážkou projednávání sporu,
zvláště když strana byla zastoupena právním zástupcem a tento při jednání byl přítomen, jak se stalo v tomto případě. Soud má sice dle § 12 min. nař. ze dne 9. prosince 1897, čís. 283 ř. zák. ve sporech o neplatnost
manželství právo, nikoli však povinnost, přinutiti jednoho nebo druhého
z manželů k osobní účasti na ústním projednání rozepře, avšak jen tehdy
když osobní dostavení se jedné ze stran jest nutným v zájmu úředního
vyšetření nebo zjištění důvodu pro neplatnost manželství. Toho pak
v tomto případě nebylo zapotřebí, neboť jde o zjištění, zdali žalobce
plnou moc ke svému zastoupení při slavnostním prohlášení slibu manželského odvolal čili nic, a žalovaná za celého řízení sporného tvrdila, že jí
o odvolání tom nebylo ničeho známo. Nebylo tedy přítomnosti žalované
při posledním jednání před soudem odvolacím zapotřebí, to tím méně, poněvadž otázka, zda o odvolání plné moci žalobcem věděla čili nic, by
mohla míti význam pro otázku jejího zavinění na neplatnosti manželství, o tuto otázku však se vůbec nejedná, poněvadž opravný prostředek proti
dotyčnému výroku soudu odvolacího nebyl vznesen. Soud dovolací podrobil ostatně celé provedené řízení z moci úřední prozkoumání a seznal, že netrpí v žádném směru neúplností ani vadou. Důvod dovolací nesprávného posouzení věci po stránce právní spatřuje dovolání v tom, že
soud odvolací nezachoval předpisu § 511 c. ř. s.; v jakém směru, dovolání neuvádí. Výtka však jest neoprávněna. V uvedeném usnesení vyslovil
Nejvyšší soud právní názor, že odvolání plné moci nemusí býti učiněno
právě vůči zmocněnci nebo vůči nastávajícímu manželu, a že se také
nevyžaduje, aby manželé byli v době uzavření sňatku o tomto odvoláni
zvěděli, poněvadž při uzavření sňatku musí zde býti souhlasná vůle jak
zmocnitele, tak i osoby druhé v okamžik uzavření sňatku. Soud odvolací
při svém rozhodnutí vychází z tohoto právního názoru, a že tak činí,
také výslovně v úvodu důvodů svého rozsudku prohlašuje. Jak z celého,
odvolacím soudem samým provedeného doplnění řízení důkazního, jakož
i z celého tenoru důvodů rozsudku v odpor vzatého jasně na jevo jde,
zachoval soud odvolací vždy a všude právní názor shora projevený
a soustředil veškerou snahu k tomu, aby bylo vyšetřeno, zda žalobce
plnou moc danou Františku K-ovi ještě před uzavřením sňatku odvolal.
Odvolací soud na základě důkazů provedených jím podle pokynů v uvedeném rozhodnutí zdejšího soudu, dospěl k přesvědčení, že žalobce plnou moc tuto ještě před sňatkem odvolal. Pochybnosti ve směru důkazním
proti zjištění soudu odvolacího není, a mohla by pro dovolací soud, jenž řešení sporu v každém směru z moci úřední přezkoumati povinen jest,
třeba od jedné ze súčastněných stran v řízení opravném toho dotčeno
není, toliko zbývati otázka, zda v obsahu onoho lístku polní pošty, jejž
žalobce kolem 20. září 1916, ale určité před sňatkem ještě svým rodičům
psal a zaslal, lze shledávati odvolání plné moci Františku K-ovi dané. Soud
odvolací přisvědčil v té příčině na podkladě provedených a jím doplněných
důkazů názoru prvé stolice, že v dopisu tom jest spatřovati určité a zřejmé
odvolání plné moci. Soud dovolací, prozkoumav spisy, připojuje se rovněž
tomuto názoru, nelzeť projevu žalobce v dopise tom učiněnému dle vykládacího pravidla § 914 obč. zák. (ve znění III. novely § 102) jinak rozuměti, než že žalobce projevuje vůli býti sňatku osobně přítomen a žádaje svého otce, jenž byl zákonným jeho zástupcem, poněvadž žalobce
tehdy ještě nebyl zletilý, aby došli na faru a svatbu zarazili, plnou moc zástupci Františku K-ovi danou, tím odvolává. Za tohoto stavu věci jeví
se i právní posouzení věci rozsudkem odvolacím bezvadným.