NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 5011.

Policejní řízení trestní (Slovensko): I. O žádosti za obnovu řízení pol.-trestního přísluší rozhodovati v poslední stolici onomu úřadu, u něhož končil pořad instancí ve věci samé. — II. Kde končí pořad instancí při rozhodování o žádosti za odklad výkonu trestu?
(Nález ze dne 13. října 1925 č. 18896.).
Prejudikatura: Boh. 4605 adm.
Věc: Dr. Max Cz. v Rimavské Sobotě (adv. Dr. Emil Beneš z Prahy) proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o obnovu trestního řízení a odklad výkonu trestu pro nesplnění soupisové povinnosti.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost. Důvody: Naříkaným rozhodnutím byla žal. úřadem v postupu instancí: a) zamítnuta st-lova žádost za obnovu trestního řízení ve stlově trestní věci dle § 5 vl. nař. 61/20 pravoplatně ukončené rozsudkem županského úřadu býv. župy gemermalohontské v Rimavské Sobotě ze 7. října 1921 z důvodu, že okolnosti st-lem pro povolení obnovy uváděné byly mu již v prvotním řízení známy a b) odmítnuía st-lova žádost za odročení vymáhání st-li předepsané pokuty z důvodu, že rozhodování o tom závisí na volném uvážení úřadu a že proto výrok žádosti nevyhovující nemožno opravným prostředkem napadnout.
Nss, dříve než mohl podrobiti toto rozhodnutí přezkoumání ve věci samé, musil si rozřešiti otázku, byl-li žal. úřad kompetentním, aby v poslední stolici správních úřadů v daném případě rozhodl.
Pokud jde především o zamítnutí st-lovy žádosti za obnovu trestního řízení, dlužno především uvážiti, že trestním činem, pro který byl st-l pravoplatným rozsudkem županského úřadu v Rimavské Sobotě odsouzen, byl přestupek §5 vl. nař. z 9. ledna 1920 č. 61 Sb. Podle posl. odstavce § 9 cit. vl. nař. rozhoduje v těchto věcech politický úřad 2. stolice s konečnou platností. Jest tedy v takových případech postup instanční obmezen na dvě stolice úřadů správních.
Jak nss vyslovil již ve svém nálezu Boh. 4605 adm., končí u úřadu, jemuž přikázáno jest rozhodování v poslední stolici, nejen rozhodování ve věci samé, nýbrž také rozhodování o tom, má-li rozsudek pravoplatně vynesený v cestě obnovy řízení býti odstraněn, či v platnosti ponechán. Končil-li tedy postup instancí v otázce rozhodování o vině st-lově u županského úřadu, byl župní úřad konečnou instancí i v příčině rozhodování o žádosti za obnovu trestního řízení.
Ostatně jest i podle § 181 uh. polic. trest. řádu, vydaného nař. býv. uh. min. vnitra a sprav. č. 65000 ex 1909, do výměru, jímž policejní trestní soud prvé instance zamítne žádost za obnovu, přípustná stížnost zpravidla jen k jedné instanci, takže i podle tohoto ustanovení zákona měl rozhodnouti o zmíněné žádosti st-lově župní úřad v konečné instanci.
Rovněž tak rozhodoval župní úřad ve Zvoleni jako konečná instance o st-lově žádosti za odročení výkonu st-li uloženého trestu. Také o takové žádosti rozhoduje podle § 194 uh. pol. tr. řádu policejní trestní soud výměrem (arg. § 150, odst. 2 uh. pol. tr. řádu), proti němuž přípustná jest stížnost k jedné instanci (§ 181 uh. pol. tr. řádu), tedy v daném případě k župnímu úřadu.
Z uvedeného jest patrno, že žal. úřad nebyl kompetentním k tomu, aby rozhodoval v postupu instancí jak o prvé tak i druhé žádosti st-lově, když pořad instancí byl již vyčerpán oněmi dvěma výroky župního úřadu ve Zvoleni, jež žal. úřad neprávem podrobil svému věcnému přezkoumání.

Citace:

č. 5011. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 314-315.