NPD documents search: Váž. civ., 1 (1919)

Čís. 16224.

Dlužnické úlevy nezaměstnaných (vlád. nař. č. 77/1936 Sb. z. a n.).
Za nemovitou věc ve smyslu § 1, odst. 1, č. 1 řeč. vlád. nař. nelze pokládati dům, v němž jsou mimo dva byty obývané dlužníkem a jeho rodinou, čtyři další byty pronajaté nájemníkům.
(Rozh. ze dne 24. června 1937, R I 690/37).
Srv. rozh. č. 15376 Sb. n. s.
Povinný Matěj M., majitel domu v D., dovolávaje se vládního nařízení č. 77/1936 Sb. z. a n., navrhl, aby mu byl jako nezaměstnanému ve smyslu řeč. vlád. nařízení povolen odklad dražby domu, jehož je spolumajitelem se svou manželkou, na dobu po 30. červnu 1938. Exekuční soud vyhověl návrhu a uvedl v otázce v právní větě vytčené v důvodech: Ze spisů vyplývá, že povinný má v domě, jehož se týká návrh na odklad dražby, svůj byt. Soud zastává právní názor, že dům, o nějž jde, náleží k nemovitými věcem, které slouží, přímo k ukojování přiměřených nutných potřeb nezaměstnaného a jeho rodiny, přes to, že jsou v domě tom čtyři nájemníci, a to proto, že v domě tom má svůj byt a že nájemné z uvedeného domu vybírá vnucený správce. Rekursní soud zamiítli návrh. Důvody: Rekursní soud nesdílí právní názor prvého soudu, neboť se v § 1, odst. 1, č. 1 vlád. nař. č. 77/1936 Sb. z. a n. mluví jen o rodinných domcích a odkazuje se výslovně na § 5, odst. 1, vlád. nař. č. 66/1930 Sb z. a n., v němž jest vymezen pojem rodinného domku. Dům se čtyřmi nájemníky není však rodinným domkem ve smyslu posléz dotčeného nařízení. Kromě toho má povinný, jak sám udal, mimo byt v domě, o nějž jde, ještě druhý byt v jednoduchém domě na st. parc. č. kat. 372/11, který sice označuje jako nouzový byt, jenž se však podle jeho vlastního udání skládá z pokoje a kuchyně. Je tudíž rekursní soud toho názoru, že dům, o němž jest zahájeno dražební řízení, nenáleží k věcem uvedeným v § 1, odst. 1, č. 1 vlád. nař. č. 77/1936 Sb. z. a n., takže povinný již proto nemůže žádati za odklad dražby (srv. rozh. č. 15376 Sb. n. s.).
Nejvyšší soud nevyhověl idovolacímiu rekursu.
Důvody:
V souzeném případě jde jen o to, zda dlužníkům patřící dům, který je předmětem dražby, jest pokládati za nemovitou věc, sloužící přímo k ukojování přiměřených nutných potřeb nezaměstnaných dlužníků a osob, které proti ním mají zákonný nárok na výživu, jak to předpokládá ustanovení § 1, odst. 1, č. 1 vlád. nař. č. 77/1936 Sb. z. a n. Bylo-li zjištěno, že v domě, o nějž jde, jsou čtyři byty pronajaté nájemníkům a že jsou v něm mimo to dva byty, které obývají dlužníci, tedy neslouží uvedená nemovitá věc, která jest předmětem dražby, k přímému ukojování přiměřených nutných potřeb dlužníkových. Není tu proto předpokladu ve smyslu § 1, odst. 1, č. 1 řeč. vlád. nař. pro povolení odkladu dražby na dobu po 30. červnu 1938.

Citace:

Čís. 16224. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 28-29.