Čís. 6499.Není porušením manželských povinností, odpírá-li manželka soulož manželi opilému a páchnoucímu alkoholem. (Rozh. ze dne 18. listopadu 1926, Rv I 922/26.) K žalobě manžela uznal procesní soud prvé stolice na rozvod manželství od stolu a lože z viny manželovy. Odvolací soud nevyhověl odvolání žalobcovu. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody: Nesprávné posouzení právní spatřuje dovolatel v odvolacím rozsudku z toho důvodu, poněvadž odvolací soud nevzal zřetele, že mu žalovaná podle vlastního doznání odpírala manželskou povinnost, že ho tupila, odpírala mu jídlo, nebo mu dávala jiné jídlo horší, než jedla ostatní rodina, a že přes to usoudil, že má výhradnou vinu na rozvodu. Není tím podle čís. 4 §u 503 c. ř. s. uplatněný důvod dovolací prováděn zákonitě potud, pokud se dovolatel svými vývody rozchází s odvolacím zjištěním. Podle tohoto žalovaná mu odpírala manželskou povinnost jenom tehdy, když byl opilý a zapáchal alkoholem, to však dovolací soud nepovažuje za porušení v §u 90 obč. zák. uvedené povinnosti. Opilý a alkoholem zapáchající manžel nemůže činiti nárok, by mu manželka byla po vůli, neboť žádost taková příčí se vzájemné povinnosti manželů, by spolu zacházeli slušně, ale také se příčí mravní povaze manželského svazku, jak je zdůrazněna v §u 44 obč. zák. a podle které plnění manželské povinnosti nesmí býti ženě pokořením a ponížením, jež by nezbytně pociťovala, kdyby se musila poddávati opilci.