Č. 4036

Zajištění bytu: * Rozhodnutí župana, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí městského notářského úřadu, vyslovující zajištění bytu pro státní zaměstnance dle § 13 zák. č. 87/1923 v městě se zřízeným magistrátem, jest nezákonné.

(Nález ze dne 17. října 1924 č. 17 520).
Věc: Samuel F. v M (adv. Dr. Jak. Vohryzek z Prahy) proti župnímu úřadu v Mukačevě o zajištění bytu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Rada zem. soudu Mikuláš K. v Mukačevě podal 17. října 1923 k tamnímu županskému úřadu žádost, aby pro něho zajištěn byl byt v domě st-lově v Mukačevě, ježto dosavadní nájemník byl před rokem služebně přeložen do obce jiné. Žal. úřad zaslal žádost tu městskému notářskému úřadu v Mukačevě k příslušnému opatření ve smyslu zák. č. 87/23. Usnesením ze 7. listopadu 1923 zajistil městský notářský úřad v Mukačevě na zákl. § 13 zák. č. 225/1922 ve znění zák. č. 87/1923 byt ten pro jmenovaného soudního úředníka. Odvolání, jímž domáhal se st-l zrušení napadnutého Výměru, ježto obdržel zajišťovací opatření 13. listopadu 1924, kdežto byt byl manželkou dosavadního nájemníka vypovězen dopisem z 1. listopadu 1923, nebylo nař. rozhodnutím vyhověno, poněvadž písemná výpověď neobsahuje lhůtu, kdy nájemník výpověď z bytu dal a výpověď jest podepsána manželkou nájemníka, aniž by bylo patrno, že by manžel souhlasil. Rozhoduje o stížnosti, musil se nss předem z moci úřední zabývati otázkou, byl-li vydán zajišťovací výměr úřadem k vydání opatření toho příslušným. Po této stránce uvážil nss toto: Dle § 13, odst. 2 rozhoduje o zajištění bytu pro města se zřízeným magistrátem župan. V tomto případě jde o byt v Mukačevě, totiž v městě se zřízeným magistrátem. Ačkoliv žádost o zajištění bytu byla podána u žup. úřadu, nerozhodl o zajištění bytu župan, nýbrž postoupil žádost městskému notářskému úřadu k příslušnému opatření ve smyslu § 13 zák. č. 87/23. Úřad ten rozhodl o zajištění jako stolice) první, župan potvrdil v postupu instančním výrok ten jako stolice druhá. Postup ten odporuje zákonu. Zák. č. 225/1922 ve znění zák. č. 87/1923 přikazuje rozhodnutí o zajištění bytů dle § 13 v městech se zřízeným magistrátem výslovně županu. Vymezuje-li zákon přesně příslušnost župana k rozhodování v I. stolici, není župan oprávněn rozhodování v první instanci přenésti na jiný orgán a rozhodovati o opravném prostředku teprve jako druhá stolice. Nař. rozhodnutí sloužila v tomto případě za podklad skutková podstata, že zajištění je přípustno, poněvadž nebyla dosavadním nájemníkem až k době, kdy byl st-li doručen příkaz městského notářského úřadu, t. j. až k 13. listopadu 1923 dána pravoplatná výpověď ze sporného bytu. Tato skutková podstata nemůže však tvořiti podklad pro rozhodnutí župana v postupu instančním, ježto rozhodnutí jeho, jakožto výhradně k tomu příslušného úřadu, musí se říditi skutkovou podstatou, danou v době vydání rozhodnutí. Z těchto úvah bylo nař. rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost dle § 7 zák. o ss, aniž bylo zapotřebí zabývati se námitkami stížnosti.

Citace:

č. 4036. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 623-624.