NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 2

Čís. 15123.

Nejde o příhodu v dopravě, škrábl-li se cestující o přečnívající šroubek na štítku kliky u dveří staniční budovy.
(Rozh. ze dne 15. dubna 1936, Rv I 2464/35.)
Žalobce domáhá se na žalovaném čsl. státu (železničním eráru) náhrady škody, tvrdě, že, když opouštěl po vystoupení z vlaku nádražní budovu, škrábl se o vyčnívající šroubek u dveří a z poranění toho dostal otravu krve, vyžadující operativního zákroku. Nezdatnost železničních zaměstnanců, případně příhodu v dopravě spatřuje žalobce v tom, že zaměstnanci dráhy nevěnovali dveřím náležité péče, přes to, že sami denně dveří používali, závadu na dveřích trpěli a ji neodstranili, ač jim musila býti známa. Nižší soudy uznaly žalobní nárok důvodem
po právu.
Nejvyšší soud uložil prvému soudu nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Doprava žalobce byla ukončena ovšem teprve tím, že pustil dvéře, jimiž vycházel ze staniční budovy, a z ní vystoupil (rozhodnutí čís. 1284 Sb. n. s.), takže tvrzená příhoda, záležející v tom, že se žalobce škrábl o přečnívající šroubek na štítku kliky při vystupování ze staniční budovy, spadá do doby trvání dopravy. Ale nejde tu o »příhodo v dopravě«, neboť přísné ručení podle § 1 zákona čís. 27/69 a čís. 147/02 ř. z. bylo železnicí uloženo proto, že doprava po železnici jest spojena s nebezpečím vlastním dopravě tohoto druhu a že nebezpečí to spočívá v používání motorické síly, rychlosti dopravy a její hromadnosti. Má-li tedy úchylka od pravidelného způsobu dopravy býti příhodou v dopravě, musí býti v přímé nebo nepřímé souvislostí s tímto zvláštním nebezpečím železničních podniků. Nejsou proto příhodami v dopravě takové příhody při vystupování a opouštění stanice, které se stejně mohou přihoditi i kdekoliv jinde (srovnej rozhodnutí čís. 139 a 7195 Sb. n. s.). K dopravě železniční patří ovšem mimo dopravu samu také udržování drah v řádném stavu, tedy nejen vozového parku, nýbrž i trati, nástupiště a staničních budov a správa dráhy jest povinna opatřiti vše tak, aby nebezpečí se železniční dopravou spojená byla odstraněna, pkud jsou odstranitelná. Ale zranění žalobce o přečnívající šroubek štítku kliky při vystupování ze staniční budovy nesouvisí ani přímo ani nepřímo s oněmi právě zmíněnými zdroji nebezpečí, neboť nebezpečí při vystupování žalobce ze staniční budovy nebylo zřejmě zvětšeno tím, že železnice používá motorické síly a velké rychlosti dopravní. A hromadnost dopravy nesouvisí v souzeném případě se zraněním žalobce proto, poněvadž množství osob vystupujících z budovy není výlučným zjevem při opouštění staniční budovy, nýbrž přihází se i při opouštění jiných veřejně přístupných budov. Že by šlo v souzeném případě o takové nahromadění cestujících, které by ohrožovalo bezpečnost při otevírání a zavírání dveří- a tvořilo úchylku od pravidelné dopravy (srovnej rozhodnutí čís. 12267 Sb. n. s.), žalobce vůbec netvrdil a neplyne to ani z jeho výpovědi jako strany, kde jen uvedl, že pravou rukou otevřel pravou půlku dveří, aby mohl projíti cestující zatížený balíky, a že na to přendal ruce a držel dveře levou rukou, aby nenarazily na lidi za ním procházející. Usnesením krajského soudu v P., jímž k návrhu žalobce byla postoupena tato věc krajskému soudu obchodnímu v P., nebylo rozhodnuto, že jde skutečně o příhodu v dopravě, nýbrž věc byla postoupena krajskému soudu obchodnímu v P. jen proto, že žalobce tvrdil příhodu v dopravě, a stačilo by poukázati na rozhodnutí čís. 8178 Sb. n. s. Není proto žalobcův nárok, pokud byl opřen o § 1 zákona čís. 27/69 a čís. 147/02 ř. z., důvodný. Ale žalobce opřel žalobu také o zavinění dráhy, tvrdě v žalobě a při ústním jednání, že zaměstnanci dráhy nevěnovali dveřím staniční budovy náležité pozornosti a ukázali se nezdatnými. Nižší soudy, vycházejíce z jiného právního názoru, nežli soud dovolací, se tímto žalobním důvodem vůbec nezabývaly, a bude třeba o něm jednati (§§ 496 čís. 2, 3, 513 a 510 c. ř. s.).

Citace:

Čís. 15123. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 447-448.