NPD documents search: Váž. tr., 19 (1937)

,
Čís. 5810.

Jde jen o přečin podle § 4, odst. 2 zák. čl. XL:1914 a nikoli o čin spáchaný se zbraní (zločin podle § 6 cit. zák.), snažil-li se vinník přetnouti sekerou provaz, na němž orgán vrchnosti odváděl zabavené dobytče.
(Rozh. ze dne 5. února 1937, Zm IV 642/36.)
Nejvyšší soud, přezkoumav trestní věc proti A. a spol., obžalovaným pro zločin podle § 4, odst. 2, § 6, odst. 2, zák. čl. XL:1914, následkem zmateční stížnosti obžalovaného B. z úřední povinnosti z důvodu věcné zmatečnosti uvedeného pod bodem 1 b) § 385 tr. ř. zrušil rozsudky obou soudů nižších stolic ve výroku o kvalifikaci činu, jímž byl uznán vinným obžalovaný B., a v důsledku toho, hledíc k předpisu 4. odst. § 387 tr. ř. a § 31, odst. 2 por nov., zrušil z téhož důvodu zmatečnosti rozsudek vrchního soudu co do kvalifikace činu, jímž byl uznán vinným obžalovaný A., a kvalifikoval tyto činy u každého jako přečin podle § 4, odst. 2 zák. čl. XL:1914. z důvodů:
Zkoumaje věc shledal nejvyšší soud toto:
Státní zastupitelství podalo na A. a B. obžalobu pro zločin násilí proti orgánu vrchnosti podle §§ 70 tr. z. a 4, odst. 2, § 6, odst. 2, zák. čl. XL:1914, spáchaný tím, že 18. července 1935, když výkonný orgán okresního soudu M. a obecní zřízenec N. odváděli soudně zabavenou krávu do úschovy, násilím rvali provaz z rukou obecního zřízence, a B. maje v rukou sekeru, chtěl přetrhnouti provaz, na kterém byla kráva uvázána.
Krajský soud zjistil tento skutkový stav: Dne 18. července 1935 odváděli výkonný orgán okresního soudu M. a obecní zřízenec N. z poloniny do obce krávu, která byla soudně zabavena a měla býti dána do úschovy. Cestou přiběhl k nim obžalovaný B. se sekerou v ruce a snažil se několikráte odejmouti N-ovi krávu tím způsobem, že mu z rukou rval provaz, na němž tento krávu vedl, a když se mu to nepodařilo, odběhl pro obžalovaného A., načež oba opětně tahali N-ovi krávu z ruky a obžalovaný B. se snažil sekerou přetnouti provaz, na němž N. krávu vedl.
Ve zjištěném jednání obžalovaného B. shledal soud první stolice skutkovou podstatu zločinu podle § 4, odst. 2 a § 6, odst. 2, zák. čl. XL:1914, v jednání obžalovaného A. pak skutkovou podstatu přečinu podle § 4, odst. 2 téhož zákona a pro tyto činy je odsoudil. Oba obžalovaní podali odvolání pouze pro nepovolení podmíněného odsouzení.
K odvolání veřejného žalobce změnil (správně zrušil) vrchní soud rozsudek krajského soudu ve výroku o kvalifikaci činu obžalovaného A. a uznal ho vinným též zločinem násilí proti orgánu vrchnosti podle § 4, odst. 2 a § 6, odst. 2 zák. čl. XL:1914.
Skutkový stav, zjištěný v rozsudku soudu první stolice, přijal vrchní soud jako správný beze změny s dodatkem, — jenž je vlastně jen právním závěrem a odůvodněním změny kvalifikace, — tohoto znění: »Ze skutkového stavu prvním soudem ustáleného vyplývá, že oba obžalovaní trestný čin spáchali společně ve stejném úmyslu a proti témuž poškozenému, výkonnému orgánu M. a obecnímu zřízenci N. Oba tudíž jest pokládati za společníky a čin u obou tedy je kvalifikovati jako zločin podle § 70 tr. z. a § 4, odst. 2, § 6, odst. 2, zák. čl. XL:1914, tedy skutkový stav prvním soudem ustálený byl změněn potud, že obžalovaný A. nebyl sice opatřen sám zbraní, měl však na činu spáchaném se zbraní účastenství«.
K naplnění skutkové podstaty zločinu podle § 6, odst. 2 zák. čl. XL/1914 vyžaduje zákon, aby se pachatel dopustil činu uvedeného v 2. odst. § 4 cit. zák. jsa ozbrojen. Z toho především plyne, že pro skutkovou podstatu tohoto zločinu, pokud jde o násilí ve smyslu 2. odst. § 4 cit. zák., je potřebí, aby směřovalo proti orgánu vrchnosti a aby bylo provedeno se zbraní.
»Násilím«, směřujícím proti orgánu vrchnosti, rozumí se podle zákona každá fysická síla, upotřebená pachatelem proti zmíněnému orgánu za účelem, aby bylo překáženo výkonu jeho povolání.
V tomto případě spočívalo podle zjištěného skutkového stavu násilí obžalovaných proti výkonnému orgánu okresního soudu M. a obecnímu zřízenci N., který spolu s prv jmenovaným odváděl zabavenou krávu, v tom, že chtějíce zabrániti odvedení krávy, nejprve obžalovaný B. sám a později oba obžalovaní společně se snažili vyrvali z rukou obecního zřízence provaz, na němž byla kráva vedena.
Obžalovaný B. měl sice podle zjištění nižších soudů v ruce sekeru; nevychází však ze skutkového stavu, že by jí byl použil jinak, než že se snažil přetrhnouti jí provaz, na němž byla kráva uvázána. Toto jednání však zřejmě nesměřovalo nijak proti osobě zmíněných úředních orgánů, neohrožovalo nijak jejich osobní neporušenost, ani nezvyšovalo nebezpečí, plynoucí pro ni ze zjištěné násilné činnosti obžalovaných.
Ze zjištěného skutkového stavu nelze též nijak dovodili, že by obžalovaný B. v takovém úmyslu sekery chtěl použiti, — naopak z té skutečnosti, že obžalovaný, ačkoliv již při prvním pokusu odnětí krávy obecnímu zřízenci měl při sobě sekeru, nijak jí nepoužil, nýbrž jen se snažil vyrvali provaz z rukou obecního zřízence a když se mu to nepodařilo, odběhl, aniž sekery nějakým způsobem proti orgánu vrchnosti použil, aby si přibral na pomoc druhého spoluobžalovaného, — plyne, že sekery proti úřednímu orgánu použiti nechtěl. Mýlily se tedy soudy nižších stolic, pokud činy obžalovaných kvalifikovaly jako zločin podle § 6, odst. 2 a § 4, odst. 2 zák. čl. XL:1914.
Nejvyšší soud proto podle posledního odstavce § 385 tr. ř. z úřední povinnosti zrušil z důvodu věcné zmatečnosti, uvedeného pod bodem 1 b) citovaného paragrafu rozsudky obou soudů nižších stolic ve výroku o kvalifikaci činu obžalovaného B. a podle 4. odst. § 387 tr. ř. a 2. odst. § 31 por. nov. z téhož důvodu zmatečnosti rozsudek vrchního soudu co do kvalifikace činu obžalovaného A., který sám opravného prostředku proti rozsudku vrchního soudu nepoužil, a rozhodl znovu, a to o kvalifikaci a v důsledku toho i o trestu a o podmíněném odsouzení.

Citace:

čís. 5810. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 85-87.