NPD documents search: Váž. civ., 5 (1923)

Čís. 5224.

Pojem »zfalšování« předpokládá, že bylo něco přimíšeno nebo něco ze součástek potraviny odňato, čímž se povaha potraviny změnila (na př. rozředění mléka přilitím vody).
»Zkaženy« jsou potraviny, staly-li se nepoživatelnými buď způsobem výroby nebo jakostí hmot při výrobě použitých. Sem spadá znečištění potraviny tím, že zůstaly při výrobě v obalu salámu žaludeční zbytky zvířecí potravy.
(Rozh. ze dne 18. února 1935, Zm I 399/34.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl po veřejném líčení zmateční stížnost obžalovaných do rozsudku krajského soudu v Plzni ze dne 1. února 1934, pokud jím byl stěžovatel uznán vinným přestupkem podle § 12 zák. ze dne 16. ledna 1896, čís. 89/1897 ř. z.
Z důvodů:
Další námitce zmateční stížnosti s hlediska důvodu zmatečnosti podle čís. 9a) § 281 tr. ř. uplatňované, a to, že soud zjištěný skutkový děj podřadil neprávem pod skutkovou podstatu přestupku podle § 12 zákona o potr., ježto nešlo o potravinu zfalšovanou, nutno v podstatě přisvědčiti. Předeslati sluší, že v tomto směru je rozsudek dosti nejasný, pokud jednak v osvobozující části — z obžaloby pro přečin podle § 18 čís. 2 zák. o potr. — zjišťuje, že nešlo o potravinu lidskému zdraví nebezpečnou a pak v odsuzující části — pro přestupek podle § 12 zák. o potr., spáchaný prodejem zfalšovaného salámu —, zjišťuje, že přece byl tento salám zdravotně závadný. Nehledíc k tomu, že soud pochybil již po stránce formální, když osvobozoval od kvalifikace činu, což činiti neměl, neboť předmětem osvobození může býti pouze čin, nikoli však kvalifikace, nelze seznati z rozsudku, co vlastně měl soud na mysli, pokud tentýž salám nepokládá za potravinu »lidskému zdraví nebezpečnou«, avšak přece za »zdravotně závadnou«. Leč přes tyto vady a odpory obstojí výrok po stránce právní. Potravinu, játrový salám, který je znečištěn tím, že v obalu tohoto salámu byly při výrobě ponechány zbytky žaludeční zvířecí potravy, nelze označiti za falšovanou ani podle obvyklého významu slova »falšovaný«, ani vzhledem k významu a účelu předpisů zákona o potravinách. Pojem zfalšování potravin ve smyslu § 12, po případě § 11, čís. 4 zák. o potr., předpokládá totiž, že bylo něco přimíšeno nebo něco ze součástek potraviny odňato, čímž se povaha potraviny změnila; na př. bylo-li mléko zfalšováno přilitím vody (rozředěním) nebo odebráním smetany. O podobný postup v souzeném případě však nešlo, když potravina byla znečištěna tím, že zůstaly při výrobě v obalu salámu žaludeční zbytky zvířecí potravy. Leč podle § 12 zák. o potr. trestá se nejen prodej zfalšovaných potravin, nýbrž i prodej potravin »zkažených«. Zkaženy jsou potraviny tenkráte, když se staly nepoživatelnými, ať se již tak stalo způsobem výroby, nebo jakostí hmot při výrobě použitých. Zjistil-li nalézací soud, že v salámu, jejž obžalovaný prodal A. M., byly zbytky obsahu žaludečního, což se stalo tím, že jícen nebyl řádně vyčištěn, než se ho upotřebilo k výrobě salámu, pak zajisté není zcela přiléhavý výrok nalézacího soudu, jímž kvalifikoval jednání obžalovaného s hlediska prodeje potraviny zfalšované. Rovněž však nelze, jak to činí neprávem zmateční stížnost, takovou potravinu postaviti na roveň potravině, která při obchodování byla pouze poněkud zaprášena, aniž bylo dobře lze tomu zabrániti. Ve skutečnosti tu šlo, jak vysvítá ze souhrnu zjištění rozsudkových, o prodej potraviny zkažené. Za toho stavu věci nelze zmateční stížnosti přiznati úspěch, třebaže soud pochybil, označiv potravinu za zfalšovanou, neboť schází zde hlavní předpoklad zmateční stížnosti, a to zkrácení obžalovaného v právech a možnost přivoditi jí rozhodnutí pro obžalovaného příznivější. V tomto případě byla totiž pouze změněna kvalifikace trestného činu s hlediska § 12, po případě § 11, čís. 4 zák. o potr., podle něhož se stejně trestá prodej potraviny zkažené jako prodej potraviny zfalšované.

Citace:

č. 5224. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1936, svazek/ročník 17, s. 99-100.