NPD documents search: Váž. tr., 10 (1928)

Čís. 6324.

Složil-li nemanželský otec pro dítě odbytné na základě smíru, jenž obsahoval doložku, »že se upouští od ustanovení, že by se odbytné mělo zvýšiti, avšak pouze vzhledem k tomu, že se v dohledné době majetkové poměry otcovy nezmění«, lze se přece, změnily-li se nepředvídatelně majetkové poměry otcovy a potřeby dítěte, domáhati placení výživného, nelze však žalovati o zvýšení odbytného. Nárok dítěte na placení vyživovacích příspěvků není tu omezen na nutnou výživu a nezáleží na tom, zdali a do jaké míry jest odbytné již vyčerpáno.
(Rozh. ze dne 30. září 1926, Rv 1 305/26.)
Na základě smíru v roku 1916 složil nemanželský otec pro dítě odbytné 800 K. Žalobou, o niž tu jde, domáhalo se dítě placení vyživovacích příspěvků 150 Kč měsíčně. Procesní soud prvé stolice přiznal žalobci měsíčních 50 Kč, odvolací soud nevyhověl odvolání žalovaného, k odvolání žalobcovu přiznal mu kromě složeného již odbytného 100 Kč měsíčně.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalovaného.
Důvody:
Dovolání napadá rozsudek odvolacího soudu z důvodu nesprávného právního posouzení věci (§ 503 čís. 4 c. ř. s.), vytýkajíc předem, že práva a závazky stran byly konečně určeny smírem ze dne 4. května 1916, kterýž prý jest dosud v platnosti, a, poněvadž žalovaný se svých povinností vůči dítěti zbavil složením odbytného 800 K, jest prý žaloba neodůvodněnou. Tato námitka není v právu. Jest sice pravda, že smírem byly práva a povinnosti stran upraveny a jest i pravda, že smír obsahuje doložku, že se upouští od ustanovení, že odbytné se mělo zvýšiti, avšak pouze vzhledem k tomu, že v dohledné době se majetkové poměry otcovy nezmění. Z toho patrno, že předpokladem smíru bylo, že se majetkové poměry otcovy v dohledné době nezmění. Byla tedy tímto dodatkem přece jen, byť i ne výslovně, tož alespoň mlčky (§ 914 obč. zák.) do smíru pojata doložka: »rebus sic stantibus« a platí proto ustanovení poslední věty §u 1389 obč. zák., že smíru (narovnání) nelze použiti na případy, na které strany smír uzavírající mysliti nemohly. Poněvadž nižší soudy zjistily, že se změnily nejen potřeby žalujícího dítěte, nýbrž i majetkové poměry otcovy měrou v čase uzavření smíru nepředvídanou a nepředvídatelnou, že příjmy otcovy od té doby podstatně stouply (v roce 1916 měl otec měsíčního příjmu 124 K 26 h, nyní má 2200 Kč, jest však ženat, otcem 2 nezaopatřených dětí a platí na jiné nemanželské dítě 250 Kč měsíčně a musí platiti náklady dvou domácností, neboť z nedostatku bytu žije odděleně od své rodiny), jsou dány předpoklady pro novou úpravu vyživovací povinnosti otcovy. Požaduje-li se od nemanželského otce, jenž se s dítětem odbytným vyrovnal, další plnění z důvodu změněných poměrů, není nárok dítěte omezen na nutnou výživu a nezáleží na tom, zda a do jaké míry jest odbytné již vyčerpáno. Když matka živila dítě dosud ze svého, aniž si vybrala příspěvky ze složeného odbytného 622 K 58 h, darovala vlastně příspěvky dítěti a nelze proto již při posuzování zákonné vyživovací povinnosti otcovy k složenému odbytnému přihlížeti (viz plenární rozh. nejv. soudu č. 4213 sb. n. s.). Nebylo též zapotřebí, by žalobní prosba se domáhala zrušení smíru, když peníze, na základě smíru jménem odbytného před 10 lety složené, by dávno vyčerpány býti musily výživou dítěte, kdyby matka nutné příspěvky byla z odbytného vybírala. Neprávem vytýká dovolání žalobci, že měl žádati žalobou o zvýšení odbytného jeho valorisaci. Na složení odbytného pro dítě mohou se súčastněné strany sice dohodnouti, avšak rozsudkem nelze nemanželského otce nutiti, by složil odbytné, leč toliko, by platil měsíční příspěvky na výživu po rozumu §u 1418 obč. zák. Pokud žalovaný namítá, že vzrůst potřeb dítěte postupem jeho věku se dal předvídati a byl předvídán již ve smíru, dlužno uvésti, že vzrůst ten sice bylo lze předvídati, že však roku 1916 nedal se předvídati neobyčejný pokles kupní síly rakousko-uherské měny, znehodnocení valuty, které pak po skončení války nastalo, takže složených 622 K 58 h nemá daleko té kupní síly, jakou měly v čase složení. Naproti tomu dlužno uznati, že, měl-li žalovaný před válkou měsíční příjem 124 K, nakoupil zaň tehdy asi tolik, jako dnes za 868 Kč. Když však má nyní příjem 2200 Kč, má ve skutečnosti větší příjem, než roku 1916, a nelze proto upříti, že se majetkové poměry otcovy podstatně zlepšily. Naproti tomu zvýšily se i jeho potřeby jednak manželstvím a narozením dvou dítek manželských a dále ho zatěžuje náklad na dvojí vedení domácnosti, hlavně však výživné druhého nemanželského dítěte 250 Kč měsíčně. Přihlíží-li se ke všem těmto poměrům žalovaného, dlužno nicméně pokládati jeho majetkové poměry za podstatně lepší nežli v roce 1916 a poměry dítěte za značně zhoršené, takže bylo nutno nově vyměřiti výživné pro žalující dítě. Při tom uznal i nejvyšší soud příspěvek 100 Kč měsíčně na dítě za úplně přiměřený, jak potřebě 10tiletého chlapce, tak i majetkovým poměrům otcovým.

Citace:

č. 6324. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 331-333.