NPD documents search: Váž. civ., 11 (1929), sv. 1

Čís. 9010

K vlastnoručnímu podpisu posledního pořízení ve smyslu § 579 obč. zák. stačí podpis příjmením. I podpis pouhým křestními jménem může dostačiti, je-li vyloučena pochybnost o totožnosti pořizujícího a zůstavitele.
Stačí, že se zůstavitel podepsal křestním jménem a první písmenou svého příjmení, nejsa pro chorobu a tělesnou slabost s to, by se podepsal celým svým příjmením, ačkoliv tak učiniti chtěl.
(Rozh. ze dne 1. června 1929, Rv II 572/28.)
K pozůstalosti po Anně H~ové přihlásili se žalobci ze zákona, žalovaná ze závěti. Byvše poukázáni na pořad práva domáhali se žalobci proti žalované zjištění, že závěť ze dne 13. února 1927 jest neplatnou. Žaloba byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšší m soudem z těchto důvodů: Ve sporu jde nyní již jen o otázku, zda lze považovati neúplný podpis zůstavitelky na poslední vůli za její vlastnoruční podpis, jak se požaduje podle § 579 obč. zák. k platnosti poslední vůle. Podle § 579 obč. zák. musí zůstavitel poslední vůli, kterou dal napsati osobou jinou, vlastnoručně podepsati. Tomu jest rozuměti tak, že musí zůstavitel podepsati poslední vůli vlastnoručně svým jménem tak, jak požaduje i § 578 obč. zák. Jménem rozumí občanský zákon (§§ 92 a 146 obč. zák.) zpravidla jméno rodové. Vzhledem k tomu stačí již podpis příjmením, by bylo učiněno zadost požadavku § 579 obč. zák. Avšak i podpis pouhým křestním jménem může dostačiti, je-li vyloučena pochybnost o totožnosti pořizujícího a zůstavitele (Krasnopolski, Erbrecht str. 57). Je zjištěno, že se zůstavitelka podepsala vlastnoručně na poslední vůli, kterou dala napsati jinou osobou tak, že se podepsala svým křestním jménem" »Anna« a prvním písmenem »H« svého příjmení a že nebyla pro chorobu a tělesnou slabost s to, by se podepsala celým svým příjmením, ačkoliv tak učiniti chtěla. Je-li takto zjištěno, že se zůstavitelka chtěla podepsati na poslední vůli i celým svým příjmením a nejen křestním jménem, je-li dále jisto, že zůstavitelka také podepsala vlastnoručně i své křestní jméno a i první písmenu svého příjmení, nelze vzhledem k tomu, že provedení skutečné její vůle, dokončení podpisu příjmení bylo znemožněno jen její tělesnou slabostí a nemocí, o tom pochybovati, že jde tu o vlastnoruční podpis jména, jakž vyžaduje ustanovení § 579 obč. zák. Důsledkem toho odpadla nutnost zabývati se otázkou, zda jsou splněny předpoklady ustanovení § 580 obč. zák. a zejména, zda jde toliko o vlastnoruční znamení ruky.

Citace:

č. 9010. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 774-775.