Čís. 4335.


Opravný prostředek jest ppkládati za podaný včas jen, byl-li odevzdání poště (v poslední den lhůty) v čase, kdy mohl býti ještě opatřen podacím záznamem poštovního úřadu z téhož dne; nestačí, byl-li dopis s provedením opravného prostředku dán do poštovní schránky po (posledním) vybrání pošty z ní, takže mohl býti orazítkován až následujícího dne.
(Rozh. ze dne 24. listopadu 1931, Zm II 125/31.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací odmítl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaného a nepřihlédl k jeho odvolání z trestu do rozsudku krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 16. prosince 1930, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí nebezpečným vyhrožováním podle § 99 tr. zák.
Důvody:
Podle §§ 6, 284, 285, 294 tr. ř. jest zmateční stížnost i odvolání provésti v zákonné, nepřekročitelné lhůtě osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Padne-li konec lhůty na den, ve který poštovní úřad místa, kde spis podán, nepřijímá v obvyklých každodenních hodinách doporučené poštovní zásilky, nevčítá se ten den do lhůty. V souzeném případě byl opis rozsudku doručen obhájci dne 16. ledna 1931 a končila proto osmidenní lhůta v sobotu dne 24. ledna 1931. Podle poštovního razítka byl dopis s provedením opravných prostředků orazítkován 25. ledna 1931. Podle konaného šetření byl dopis dám nedoporučené do poštovní schránky dne 24. ledna 1931 po 5. hod. odpol., tedy po vybrání pošty ze schránky. Ač dopis dán do schránky 24. ledna 1931, jest přes to provedení opravných prostředků opožděno. Neboť z ustanovení § 6 tr. ř. a § 74 jedn. ř. plyne, že odevzdání poště musí se státi v čase, kdy podání mohlo býti ještě opatřeno poštovním záznamem podacím z téhož dne, a končí doba k podání opravných prostředků tehdy, kdy nemůže již býti dopis opatřen podací poštovní značkou dne podání. Nelze proto k vývodům opožděných opravných prostředků přihlížeti. Poněvadž při opovědí zmateční stížnosti nebyl ani jasně a určitě označen některý z důvodu zmatečnosti v § 281 čís. 1 až 11 tr. ř. uvedených, ani nebyla výslovně neb aspoň jasným odkazem uvedena skutečnost, jež má býti důvodem zmatečnosti, a poněvadž při opovědí odvolání nebyly určitě udány okolnosti mající je odůvodniti, byla zmateční stížnost odmítnuta podle § 4 čís. 1, § 1 čís. 2 novely čís. 3/78 v zasedání neveřejném, jak již měl učiniti soud první stolice, a k odvolání nebylo podle § 294 odst. 2 tr. ř. přihlíženo.
Citace:
Čís. 4335. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1932, svazek/ročník 13, s. 582-583.