NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 1

Čís. 3430.

Byla-li nedopatřením úředních orgánů zapsána služebnost do pozemkové knihy v rozsahu větším, než uvedeno ve zřizovací listině, jest rozhodným obsah listiny.
(Rozh. ze dne 24. ledna 1924, Rv I 1411/23.)
Dle trhové smlouvy ze dne 8. července 1873 byla na hostinci čp. 11 v D. vložena pro žalovaného služebnost bytu, pokud bude svoboden. Podle doslovu trhové smlouvy byla služebnost bytu zřízena na dobu, pokud bude žalovaný svoboden a nezaopatřen. Žalovaný zůstal svobodným, dosáhl však životního zaopatření. Vlastník nemovitosti, zvěděv prý teprve roku 1921 pravý obsah smlouvy, domáhal se na žalovaném uznání, že služebnost bytu uhasla a že dle rozsudku, žalobě vyhovujícího, může býti vložen výmaz služebnosti bytu na hostinci čp. 11. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, odvolací soud rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud uznal dle žaloby.
Důvody:
Odvolací soud míní, že knihovní zápis stal se pravoplatným ať podle §u 62 knih. zák., nebo podle ustanovení zákona ze dne 25. července 1871 čís. 96 ř. zák. o upravovacím řízení při zakládání pozemkových knih, že tedy je tento zápis rozhodným pro obsah i časový dosah služebnosti (§§ 4 a 5 knih. zák.), že se žalovaný může dovolávati i dřívějšího ustanovení §u 1469 obč. zák. o tabulárním vydržení, zvláště když z výsledku sporu a ze skutkového zjištění prvé stolice nevyplývá nijaká jeho obmyslnost, že má tedy žalovaný právo bydleti, dokud je svoboden. Odvolacímu soudu nelze přisvědčiti. Žalovaný nabyl podle trhové smlouvy služebnosti bytu pouze na dobu, dokud bude svoboden a nezaopatřen; jenom této služebnosti bylo jím nabyto, a nikoliv té, která jest od nabyté rozlišná a která se do pozemkové knihy dostala pouze na základě neúplného zápisu. Nebylo zjištěno, že tato původní služebnost bytu byla při pozdějších převodech vlastnictví nějak změněna, jmenovitě, že byla proměněna ve služebnost toho rozsahu, jaký tvrdí žalovaný. Ve smlouvě ze dne 5. května 1896 (převod vlastnictví z Jana S-a na Barboru R-ovou) jest uvedeno: »Bez započtení do trhové ceny přejímá Barbora R-ová knihovně pro Václava S-a (žalovaného) váznoucí služebnost bydlení na tak dlouho, dokud je svoboden«. Ve smlouvě ze dne 21. srpna 1913 (převod vlastnictví z Barbory R-ové na žalobce) jest uvedeno: »Kupující přejímá bez započtení do trhové ceny podle trhové smlouvy ze dne 8. července 1873 pro Václava S-a váznoucí právo za dobu svobodného stavu podle obsahu knihovního zápisu k dalšímu trpění, pokud se týče vybývání«. Přejal tedy i žalobce služebnost s poukazem na trhovou smlouvu ze dne 8. července 1873, byť i podle obsahu knihovního zápisu, k dalšímu trpění, pokud se týče vybývání, tedy převzal původně zřízenou služebnost v rozsahu určeném trhovou smlouvou ze dne 8. července 1873, a nelze souhlasiti s právním názorem soudu odvolacího, že přijal tuto služebnost podle zkomoleného zápisu knihovního, neboť knihovní zápis není nabývacím důvodem a nesejde na tom, že v době převodu vlastnictví na žalobce byl žalovaný již zaopatřen a že nebylo řeči při uzavírání smlouvy o tom, že sporná služebnost již uhasla, neboť vzhledem k obsahu trhové smlouvy ze dne 8. července 1873, které se může žalovaný dovolávati jedině jako nabývacího důvodu, založené do sbírky listin a součást pozemkové knihy tvořící (§§ 1 a 5 knih. zák.), nemohlo býti pochybnosti, že knihovní zápis, na kterém žalovaný buduje s nižšími soudy své udánlivé právo, jest nezhojitelně zmatečný, poněvadž zkomolením, tedy chybou soudních orgánů zápis ten vykonavších, vytváří pro žalovaného zcela jinou služebnost, než jak pro něho zřízena byla řečenou smlouvou. Zápis takový nikdy nemůže nabýti právní moci, předpisu §u 62 knih. zák. nemůže býti v tomto případě užito. Odvolacímu soudu nelze také přisvědčiti, pokud podle svých zjištění usuzuje, že držba žalovaného ve příčině sporné služebnosti není obmyslná a že se žalovaný může dovolávati ustanovení §u 1469 obč. zák. o knihovním vydržení. Žalovaný, nenahlédnuv do sbírky listin a v ní uložené smlouvy trhové, jeho služebnost zřizující, projevil tak nápadnou nedbalost, že jest tím jeho bezelstnost vyloučena a proto nemůže býti řeči o bezelstnosti jeho držby. Proto bylo uznati, že jeho služebnost bytu, zřízená na dobu, pokud bude Václav S. svoboden a nezaopatřen, zanikla, poněvadž bylo zjištěno, že je zaopatřen.

Citace:

č. 3371. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 823-824.