Čís. 14487.

Uznáním pohledávky ve smyslu § 1497 obč. zák. jest i žádost dlužníkova, by mu věřitel poshověl placení dluhu.
(Rozh. ze dne 27. června 1935, Rv I 2248/33.)
Proti žalobě na zaplacení ...... Kč namítl žalovaný promlčení zažalovaného obnosu, pokud je starší tří let. Nižší soudy žalobě vyhověly vzavše za prokázáno, že žalovaný svůj dluh v zažalované výši nezaplacený uznal a že tím nastalo i přetržení jeho promlčení.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Aby bylo přetrženo promlčení, není třeba výslovného uznání pohledávky, stačí i uznání mlčky (srov. doslov § 1497 obč. zák.). Za uznání jest považovati každý projev dlužníkův, z něhož jest usuzovati na to, že uznává dluh. Takovýmto projevem dlužníka jest i jeho žádost, aby mu věřitel poshověl placení dluhu (srov. dvorský dekret ze dne 21. listopadu 1812 čís. 1016 sb. z. s.). Jest proto v dopisu žalovaného, v němž žádá žalobce o strpění, doufaje, že bude moci as do měsíce větší obnos uplatiti, spatřovati uznání dluhu, jímž bylo přetrženo promlčení žalobcovy pohledávky. K uznání pohledávky dlužníkem se nevyžaduje, aby mu byla zvláště označena. Stačí, že žalobce měl proti žalovanému pohledávání. Dopis žalovaného se týkal všech do té doby splatných položek, a nebylo proto třeba uvésti jednotlivé položky, jichž se uznání týkalo.

Citace:

Čís. 14487.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 549-549.