Přehled judikatury
nejvyššího soudu od počátku r. 1932
jako pokračování prvního Hamannova dodatku ke komentáři
Hamann-Drábek-Buchtela: Nekalá soutěž.
Ad § 1.
1. Vědomé podbízení, t. j. nabízení značkového zboží za nižší než výrobcem stanovenou cenu, jest v rozporu s dobrými mravy soutěže, len, Kdo takové podbízeni vědomě umožňuje a podporuje tím, ze k tomu cíli podbízecí zboží dodává a kontrolu výrobcovu v tomto směru ničí a stěžuje, dopouští se činu, jenž jest ve smyslu § 1 zák. nemravný a protiprávní, lhostejno, zda pachatel porušuje i smluvní věrnost a výslovně převzatý právní závazek, výrobcem k tomu účelu uložený, či zda jde o čin předsevzatý bez současného smluvního poměru.
Pouhé opatření si značkového zboží obchodníkem s obejitím výrobce nelze o sobě považovati za opatření podloudné, příčící se dobrým mravým soutěže, leč by bylo zboží opatřováno s obejitím výrobce jen proto, by bylo dodáno další firmě a tím umožněno podbízení cen. (Vážný č. 11537.)
2. Poškození požadované v § 1 zák. není vyčerpáno jen škodou, již soutěžitel utrpí tím, že se v drobném prodeji prodá místo jeho zboží zboží konkurentovo. Napodobeni konkurenčního obalu jinou firmou již používaného k soutěži není srovnatelné s dobrými mravy soutěže. Poškození soutěžitelovo může býti V tom, že se zneužíváním cizí myšlenky, cizího nápadu, cizí práce a cizího do jich realisace investovaného nákladu ohrožuje a podporuje soutěžitelská jeho posice a znehodnocuje jeho soutěžitelský náskok, jehož svou píli i finančními obětmi nabyl, byť i nehrozilo bezprostřední nebezpečí skutečné záměny zboží. (Vážný č. 11539.)
3. I když se průmyslový výrobek stane po uplynutí doby patentové neb vzorkové obecným statkem i co do technického základu i po případě co do formy, příčí se dobrým mravům soutěže, napodobuje-li vyrabitel otrockým způsobem výrobek jiného vyrabitele, by klamáním odběratelů nabyl hospodářské výhody na úkor soutěžitele. (Vážný č. 11706.)
4. Jednání proti dobrým mravům soutěže musí býti jednáním určitým. Určité jednání, jež jest o sobě bezvadné, může se státi s hlediska dobrých mravů soutěže závadným, bylo-li předsevzato za jistých okolností anebo v určité konstelaci. Nestačí, že si soutěžitel sjednal na újmu ostatních soutěžitelů mezi nimi jakousi soutěžní výhodu, jíž vzniká jistá porucha ve vzájemných stycích a vztazích a vztazích soutěžitelů.
Každý soutěžitel má míti právo na své postavení v soutěžním (konkurenčním) boji podle použitého kapitálu a podle pracovní síly.
Lepší soutěžní postavení soutěžitelovo v soutěžním boji nečiní ještě jeho soutěž o sobě nekalou, leč že by své větší soutěžní kapacity zneužíval.
Není účelem zákona chrániti soutěžitele v ten způsob, že by některého soutěžitele pro jeho lepší kapacitu jim nepohodlného mohli ze soutěžního boje prostě vyloučiti. (Vážný č. 11742.)
5. Okolnost, že byla zapsána určitá ochranná známka, nestačí ke skutkové podstatě § 1 zák. č. 111/1927, nebylo-li této ochranné známky vůbec použito. (Vážný č. 11984.)
6. Předpokladem povolení prozatímního opatření k zajištění zdržovacího nároku jest, by osvědčeny byly právní skutečnosti, připouštějící, možnost, že nárok ohrožené straně přísluší.
Jde o takovou skutečnost, pohrozil-li dodavatel nití některým svým odběratelům, že zastaví dodávky nití, nepodepíší-li revers, že nebudou ruské nitě kupovati a ve svých obchodech prodávati.
K námitce dodavatele, že šlo na jeho straně o nutnou a spravedlivou a proto také o přípustnou obranu, nelze přihlížeti, ježto by se tím předbíhalo rozhodnutí sporu. (Vážný č. 12023.)
7. Není závady, by výrobce (pekař) nevyrobil pro určitého spotřebitele na jeho objednávku zboží lepší nebo horší jakosti, než přichází obvykle do oběhu, jen když neporušil poměr mezi jakostí a cenou, který je určen zvláštními předpisy pro normální provoz a váže všechny soutěžitele. (Vážný č. 12073.)
8. Nepříčí se dobrým mravům soutěže- označuje-li se obchodník technicky vzdělaný, jako »kino-inženýr«. (Vážný č. 12202.)
9. Poskytování prémií ve formě různého zboží proti odvedení určitého počtu odběrných kuponů bez započítání do prodejní ceny nepříčí se dobrým mravům soutěže. Lhostejno, že prémie jsou poskytovány ve zboží, s nímž prodatel neobchoduje. (Vážný č. 12277.)
10. Zda jest jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže, jest otázkou právní, již náleží řešiti výhradě soudu, při čemž jest mu přihlížeti i k tomu, jak se na jednání pohlíží mezi soutěžiteli, co o něm soudí veřejnoprávní korporace, které mají podle svého určení dbáti společných oprávněných zájmů soutěžitelů, a jaké důvody uvádějí pro svůj názor.
Příčí se dobrým mravům soutěže, slibuje-li obchodník zákazníkům náhradu cestovních výloh (do Prahy), nakoupí-li v jeho závodě za určitou cenu. (Vážný č. 12334.)
11. Předpokladem žalobního nároku podle § 1 zákona jsou dvě samostatné náležitosti jednání v hospodářském styku: 1. které je v rozporu s dobrými mravy, a 2. které je způsobilé poškoditi soutěžitele.
V onom směru jest rozlišovati mezi dobrými mravy vůbec a mezi dobrými mravy soutěže. Jsou jednání, jež jsou sice podle zásad obecné morálky nezávadná, mohou však býti závadná z přísnějšího hlediska dobrých mravů soutěže; naproti tomu nesmí však ani při obchodním styku, ani pří soutěži jednání a zvyklosti odporovati požadavkům občanské morálky.
Jest posuzovati podle poměrů, co se srovnává s dobrými mravy vůbec a s dobrými mravy soutěže. Měřítkem v podstatě budou mravní názory, obyčeje, zvyklosti, ušance a pod., které zachovávají všichni spravedlivě, poctivě, čestně a svědomitě jednající účastníci soutěžního zápasu. Pokud jest dbáti zájmů soutěžitelských a zájmů zákaznických. Solidarita soutěžitelská nesmí sahati tak daleko, aby znemožňovala ochranu spotřebitelů a volnost soutěže.
Jednání oferentovo, jenž dodatečně po skončení lhůty k podání ofert slevil z cen, požadovaných v původní ofertě, nelze za všech okolností považovati za jednání, příčící se dobrým mravům soutěže a za neslučitelné s požadavkem solidarity. (Vážný č. 12336.) (Viz níže č. 17.)
12. Odporuje dobrým mravům soutěže (§ 1 zák.), bylo-li zákazníku místo objednaného zboží určité značky dáno zboží jiné s ujištěním, že jest to skutečně zboží žádané značky. Nevyžaduje se tu zvlášť úmysl soutěžitelský. (Vážný č. 12344.)
13. Přidávání knih ke zboží (střižnímu), zaslanému zákazníkům, nelze považovati za jednání, příčící se dobrým mravům soutěže, je-li prodáváno jen dobré a hodnotné zboží a prodatel se spokojuje s normálním ziskem (jeho zisk jest menší o cenu přídavku). Jest však jednáním, příčícím se dobrým mravům, lákal-li prodatel na úkor svých soutěžitelů kupitele přídavkem knih ke koupi zboží méněhodnotného za ceny, jež neodpovídají jeho kvalitě a v nichž dochází i on náhrady za přidané, lacině nakoupené knihy. (Vážný č. 12400.)
14. Omezuje-li se vzájemné útočení časopisů jen na sledování zájmů politických, na př. na zachování prestiže strany, nelze vybočení z mezí přípustné kritiky, třebas se nepřímo dotýkalo i časopisu, podřaditi pod zákon proti nekalé soutěži.
Zneužije-li se však stranicko-politického boje k tomu, by byl zasažen časopisecký podnik sám v základu své existence, narážejí počiny k tomu směřující již na ustanovení zákona proti nekalé soutěži. (Vážný č. 12413.)
15. Na zdržení lze žalovati, aniž třeba průkazu nebezpečí, že čin bude opakován. Činy zakázané zvláštními zákazy zákona o nekalé soutěži mohou se příčiti i všeobecné normě § 1. (Vážný č. 12608.)
16. Návrhu na povolení prozatímního opatření k zajištění zdržovacího nároku (podle zákona proti nekalé soutěži) nelze vyhověti, není-li v návrhu ani tvrzeno, že prozatímního opatření jest třeba, by byla odvrácena hrozící nenahraditelná škoda. (Vážný č. 12879.)
17. Stavební podnikatel jednal v rozporu s dobrými mravy soutěže, zvýšil-li po otevření ofert svou původní nabídku na míru nabídky soutěžitelovy, ale slevil-li peníz, toto zvýšení značně převyšující, ve prospěch dobročinného účelu. Lhostejno, že se jeho snaha nesetkala s úspěchem. Nevyhledává se vědomost o zavržitelnosti jednání. Nezáleží ani na tom, zda závadný čin nemůže již býti fakticky opakován. (Vážný č. 13472.) Ad § 2.
1. Jest připustiti příkrasy a nadsázky reklamy. Reklama nesmí se však tak dalece dotýkati zájmů jiných soutěžitelů, by byli ohroženi ve vlastní soutěži.
Tomu tak není, omezí-li se jen na tvrzení zcela povšechná, nepřipouštějící srovnání s jinými výrobky a vylučující proto klamavost. (Vážný č. 11396.)
2. Domáhá-li se žalobce na žalovaném, by se zdržel označování svého podniku: »největší... v Čsl. republice«, jest na něm, by tvrdil a dokázal skutečnosti, z nichž by bylo lze právem vyvozovati, že údaj žalovaného o rozsahu jeho podniku jako největšího v Československu jest nesprávný, že se neshoduje se skutečnými poměry. Rozhoduje, zda v československé republice jest větší podnik (určitého druhu) než podnik žalovaného, nerozhoduje největší obchodní spojení, možnost největšího faktického odbytu. (Vážný č. 11541.)
3. Obchodníku, jenž měl sklad výrobků určité továrny, lze po zrušení tohoto poměru s továrnou po případě uložiti prozatímním opatřením zákaz inserování a vyhlášek, jimiž by se v zákaznictvu proti skutečnému stavu věci mohlo vzbuditi zdání, že sklad továrny zůstává i nadále v obchodních místnostech tohoto obchodníka. (Vážný č. 11928.)
4. Označení závodu jako »první« jest nekalou reklamou jen, je-li způsobilé oklamati a zjednati tím podniku na úkor soutěžitele přednost při soutěži.
Slovu »první, jest přikládati význam jen časový, jde-li o pohřební ústav a přicházejí-li v úvahu dva pohřební ústavy v určitém místě. (Vážný č. 11987.)
5. Bylo-li v prospektu, upozorňujícím na příležitost inserovati v časopise A. uvedeno, že časopis ten v době, kdy časopis B. byl úředně zastaven, byl dodáván odběratelům zastaveného časopisu a že od té doby jest silně rozšířen a zejména v určitých kruzích oblíben — jde jen o údaj, od kdy jest časopis rozšířen a oblíben, neměla tím však býti naznačena jakákoliv jiná spojitost nynějšího časopisu A. s časopisem B., jež by mohla býti tomuto na úkor neb na újmu, nýbrž jde jen o dovolenou reklamu. (Vážný č. 12016.)
6. Tvrdí-li se v inserátu o obleku pracovaném na umělém hedvábí, že jest pracován »na hedvábí«, je tu možnost, že tento údaj jest způsobilý oklamati a zjednati inserujícímu na úkor jiných soutěžitelů přednost při soutěži, postačující k osvědčení zdržovacího nároku a k povolení prozatímního opatření. (Vážný č. 12120.)
7. Ne každý dodatek, jenž by byl nepřípustným s hlediska předpisů o firmách, jest již proto v rozporu s dobrými mravy soutěže ve smyslu § 1 zákona.
Označení podniku jako »H-vo studentské knihkupectví« není závadné s hlediska § 2 zákona. (Vážný č. 12308.)
8. Kdo převzal obchodní podnik, jest oprávněn uváděti to v inserátech, třebaže nepřevzal firmu. (Vážný č. 12464.)
9. Údaje o tom, že zboží jest patentováno, mohou vzbuditi klamnou představu, že jest patentováno v Československu, zvláště, není-li doloženo, kde jest patentováno a že není patentováno v Československu. V takovém případě jest lhostejno, že zboží jest patentováno v cizozemsku (Německu).
Pro rozpor s dobrými mravy soutěže a pro klamavost jednání stačí náležitost objektivní, nevyžaduje se, by tu byly i náležitosti subjektivní, vědomí nesprávnosti a úmysl oklamati. Stačí, že počiny jsou jen objektivně závadné a jen, pokud jde o náhradu škody, přichází v úvahu i subjektivní stránka. (Vážný č. 12786.)
10. Má-li podnikatel zapsanou ochrannou známku, nelze spatřovati nic závadného v tom, že na ni upozorňuje spotřebitele. (Vážný č. 12814.)
Ad § 10.
1. Stalo-li se sdělení k dotazu zájemce, byl sdělovatel zvláštní okolností nucen (§ 10, odst. 2. zák.), by informoval podle pravdy, ježto by se byl vydal zodpovědnosti za případné porušení patentu zájemcem. (Vážný č. 11758.)
2. Řízení o prozatímním opatření není určeno k tomu, aby v něm odpůrce uplatňoval námitky proti nároku (nedostatek pasivního oprávnění odpůrce a v případě § 10, odst. 1. zákona proti nekalé soutěži důvěrnost sdělení). Rozhodnutí o prozatímním opatření závisí jen na osvědčení ohrožení a po případě o prozatímním nároku, jež má obojí podati strana ohrožená. Ani vyjádření (výslech) odpůrce ohrožené strany neslouží k tomu, by bylo projednáváno o námitkách proti nároku a by provedeno bylo o nich osvědčení.
K osvědčení nároku podle § 10, odst. 1. zákona proti nekalé soutěži stačí osvědčení, že se čin stal za účelem soutěže, a že údaje o poměrech podniku jsou způsobilé podnik poškoditi. Nevyžaduje se osvědčení, že údaje o poměrech podniku jsou nepravdivé. (Vážný č. 11810.)
3. Informátor jest odpověden za pravdivost informace, kterou podal na požádání za úplatu za účelem soutěže, jsou-li učiněné údaje způsobilé poškoditi podnik soutěžitele. Nevyhledává se. by škoda skutečně nastala, ani že v konkrétním případě mohla nastati. Nepříčí se dobrým mravům, objednal-li si podnik sám prostřednictvím jiného informaci o sobě.
Zásadně jest i u takto zjednaných informací přiznati nárok na odškodné za utrpěné příkoří a jiné osobní újmy. Pokud nelze míti za to, že podnik utrpěl informací příkoří. (Vážný č. 12403.)
Ad § 11.
1. stačí způsobilost záměny (třebaže záměna nenastala), aniž se vyhledává, by odpůrce měl zlý úmysl nebo vědomí, že se dostává do rozporu s dobrými mravy soutěže, aniž jest dále třeba, by znal anebo znáti musil způsobilost záměny neb aby přímo záměnu takovou nebo dokonce poškození soutěžitelovo zamýšlel. Pokud označení zboží bylo způsobilé přivoditi záměnu se zbožím soutěžitele.
Pro posouzení otázky priority jest nerozhodné, kdy si dal soutěžitel zapsati ochrannou známku, nýbrž jest jen rozhodné, od kdy ji skutečně užívá.
Formálního práva podle § 5 zák. o ochranných známkách nesmí býti zneužito k nekalému jednání a k poškození hmotného práva soutěžitelova. (Vážný č. 11307.)
2. Pojem značkového zboží. Pevná cena při značkovém zboží jest zvláštním zevnějším zařízením podniku ve smyslu § 11. odst. 3. zák. o nekalé soutěži. (Vážný č. 11537.) (Viz totéž č. u § 1.)
3. § 11 zák. předpokládá možnost záměny zvláštního zevnějšího zařízení (obalů) bez ohledu k tomu, zda záměnou zboží vzejde materielní škoda. Otázka zaměnitelnosti jest otázkou právní, jejíž zodpovědění nezávisí na tom, zda k záměně skutečně dochází. Jest zkoumati, zda obal jest pro podnik firmy příznačný. O příznačnosti rozhoduje mínění v kruzích zákaznických, nikoliv v kruzích výrobních. Je-li obal výrobků firmy v kruzích zákaznických tak zaveden a znám, že jsou jím její výrobky na rozdíl ode všech ostatních charakterisovány a individualisovány, jest každé napodobení obalu stihatelné, bez ohledu k tomu, zda a jak dlouho konkurenční závod svého vlastního obalu používá. (Vážný č. 11539.)
4. I když slova sama nejsou zaměnitelná, jest zaměnitelnost umožněna způsobem, jímž jest užíváno slova při označení zboží (§ 11, odst. 3. zák.), t. j. příliš silným přilnutím ke způsobu výpravy zboží. Nerozhoduje, zda zaměnitelnost není lehce možná v kruzích obchodníků, stačí, může-li vzejíti záměna ve styku s ostatními zákazníky. Nevyžaduje se, by šlo o zvláštní originální myšlenku, stačí, že jde o označení, jež platí v zákaznických kruzích za příznačné pro určitý podnik nebo závod. (Vážný č. 11540.)
5. Pokud není možná — pro průměrného pozorovatele — záměna zboží (drahých likérů) vzhledem k různým příznačným slovům na etiketách. (Vážný č. 11662.)
6. I když se průmyslový výrobek stane po uplynutí doby patentové neb vzorkové obecným statkem i co do technického základu i po případě co do formy, příčí se dobrým mravům soutěže, napodobuje-li vyrabitel otrockým způsobem výrobek jiného vyrabitele, by klamáním odběratelů nabyl hospodářské výhody na úkor soutěžitele. (Vážný č. 11706.)
7. Pokud se postižený domáhá výmazu známky ze známkového rejstříku obchodní a živnostenské komory, opíraje se o předpis § 10 zákona o ochraně známek, může tak učiniti jen žádostí na ministerstvo obchodu, nikoliv žalobou u civilního soudu. Žaloba soukromoprávní není však vyloučena, pokud se soutěžitel domáhá odstraňovací žalobou výmazu známky ze známkového rejstříku na základě předpisů zákona o nekalé soutěži, zejména na základě ustanovení §§ 1 a 11 zák. o nekalé soutěži. (Vážný č. 11755.)
8. Do rozporu s dobrými mravy soutěže co do vzhledu výrobku se nedostává ten, kdo se ujme zdomácnělé výroby, aniž se dostává do rozporu s dobrými mravy ten, kdo použije výrobní metody, jež se stala všeobecnou a běžnou.
Používání určitých čísel k označení výrobků spadá pod § 11, odst. 3. zák., propůjčují-li číslice ty výrobků absolutní příznačnost. (Vážný č. 11756.)
9. Zákonem proti nekalé soutěži mělo dojíti ochrany co do zevních zařízeni podniku nebo závodu jakékoliv, třebas jako známka nezapsané faktické starší užívání proti třebas zapsanému mladšímu označení podobného neb i stejného obsahu. (Vážný č. 12024.) 10. Kdo se dostal do rozporu s § 4 zákona (užívaje značky »Jeschkenkäse«, ač sýr byl vyráběn v jiné krajině), nemá nárok na ochranu podle § 11 ani podle § 1 zákona. (Vážný č. 12209.)
11. Zda v zákaznických kruzích platí způsob obalů firmy pro firmu za příznačný, jest skutkovým zjištěním. O právní otázku šlo by jen, kdyby byl sporný pojem příznačnosti.
Otázka, zda v zákaznickém styku může nastati záměna, jest otázkou skutkovou potud, pokud soud zjišťuje, zda k záměně docházelo nebo podle zkušenosti znalecké k ní dojiti může. Právní otázkou při tom však jest, jakého stupně opatrnosti zákaznické se vyžaduje pro to, aby záměna byla možná nebo vyloučená.
Záměna nemůže povstati, nespokojí-li se zákazník, žádající výrobek určité firmy, s pozorováním velikosti, tvaru a barvy sáčku a tisku, nýbrž všimne si právě obrazu, které se však patrně a markantně liší. (Vážný č. 12392.)
12. Otázku nekalé soutěže nelze řešiti v rejstříkovém řízení. Do firmy společenstva lze pojati sídlo společenstva. Firma »P-ská záložna pro obchod a živnosti, zapsané spol. s r. o. v P.« liší se dostatečně od »Občanské záložny v P.« (Vážný č. 12499.)
13. Předpoklady pro povolení prozatímního opatření k zajištění zdržovacího práva, by žalovaný neuvedl na knižní trh knihu v takové úpravě, jakou zvolil žalobce, anebo v úpravě sice pozměněné, ale přece tak vybavené, že z toho může vzejíti v kruzích zákaznických záměna se zbožím vydaným žalobcem. (Vážný č. 12998.)
Ad § 15.
Žalobu podle § 11, odst. 3. zákona o nekalé soutěži má jen soutěžitel a i ten jen, když se ho čin bezprostředně dotýká (§ 15, odst. 2. zákona o nekalé soutěži). (Vážný č. 11755.)
Ad § 16.
Jde o příkoří ve smyslu § 16 zák. podkládalo-li se žalobci ve vývěscích, třebas i nepřímo, jednání trestné, podvodné a úmyslné klamání obecenstva.
Soudu není zabráněno určiti výši náhrady, třebas žalovaný nenamítal nic proti její výši, popřev vůbec nárok na náhradu za příkoří.
Náhrada za příkoří má býti jen vyvážením immaterielních újem, nikoliv náhradou materielní škody. (Vážný č. 12508.) (Viz též č. 12203 u § 10.)
Ad § 17.
1. S hlediska § 17 zákona nezáleží na tom, zda osobou jednající byl zaměstnanec podnikatele, aniž na tom, zda se rozšiřování stalo s jeho vědomím či proti jeho vůli, stačí, že závadný čin vykonán v provozování podniku. (Vážný č. 12116.)
2. K zodpovědnosti zaměstnavatelově za činy zaměstnanců (§ 17 zák.) se nevyhledává, by jim je zaměstnavatel přikazoval. (Vážný č. 12344.)
Ad § 23.
Nekalá soutěž (zákon ze dne 16. července 1927, č. 111 Sb. z. a n.). Promlčení (§ 23 zák.). Jde-li o čin trvací nebo opětovací, rozhoduje den, kdy předsevzat poslední nekalý čin. Jde-li o více samostatných úkonů, jest rozeznávati, zda předcházelo vždy zvláštní samostatné rozhodnutí, či zda jde o pouhé provádění téhož projevu vůle; v onom případě bylo by tu více samostatných úkonů se zvláštními promlčecími lhůtami. (Vážný č. 11537.)
Ad § 25.
Predmetem ochrany podľa § 25 zákona o nekálej súťaži nie sú záujmy spotřebiteľov, lež len záujmy súťažitelov.
Zemedelská rada pre Slovensko, vystúpila-li v záujrne chránit’ nezámožné vrstvy zemědělského obyvateľstva, nie je oprávená podat’ súkromú (hlavnú) obžalobu podľa § 34, odst. 3 a) zákona o nekálej súťaži. (Vážný č. 4420 tr.) Ad § 27.
1. Návrh na potrestání pro přečin podle § 27 zák. č. 111/27 Sb. z. a n. nezahrnuje v sobě pro případ, že by nebyla dána skutková podstata tohoto přečinu, návrh na potrestání pro pomluvu. (Vážný, Rozh. trestní č. 3460.)
2. Oprávnění podati obžalobu pro přečin zlehčování přísluší obchodním a hospodářským podnikům bez ohledu na formu, v níž jsou provozovány, a bez ohledu na to, zda jde o podnik jednotlivcův či o podnik kolektivní.
Hledisko § 42 tr. zák. nemá tu místa.
Pro důkaz objektivní a subjektivní nepravdivosti údajů (§ 27 zák. proti nekalé soutěži) platí zásady oficiálnosti a pravdy materielní, nikoli zásada § 490 tr. zák. (Vážný, Trestní č. 4350.)
3. Nakolik nelze tvrzení (v letácích), že kdo »dostal výpověď bez udání důvodů« podřaditi pojmu »rozšiřování údajů o poměrech podniku« po rozumu § 27 (§ 2, odst. 2. zák. č. 111/1927).
Zásady § 262 tr. ř., že nalézací soud není vázán označením činu v obžalobě, nelze do všech důsledků a bez výhrady použiti na delikty soukromoprávní.
Stihal-li soukromý obžalobce jen porušení právního statku, chráněného zákonem proti nekalé soutěži, aniž za řízení uplatňoval i poškození své cti, nemůže vytýkati, že soud nepoužil ustanovení § 262 tr. ř., neníť tu příslušný nárok, který by mohl býti podkladem pro výrok odsuzující pro urážku na cti. (Vážný, Trestní č. 4307.)
4. Úverom v smysle § 24 zák. či. XLI:1914 třeba vyrozumět’, doveru v majetkovú platobnú schopnost’ a platebnú pohotovost’. Schopnost’ k úvěru třeba rozumět’ věcné založenú možnost’ činit’ nárok na úvěr.
Bola-li obžaloba podaná len pre přečin poškodenia úvěru, nemožno trestný čin posudzovať s hladiska prečinu zlahčovania podľa § 27 zák. čís. 111/27 Sb. z. a n. (Vážný, Trestní č. 4610.)
5. Ke skutkové podstatě přečinu zlehčování podle § 27 zák. čís. 111/1927 je po stránce subjektivní potřebí zvláštního zlého úmyslu, totiž úmyslu přivoditi prospěch neb újmu jednoho soutěžitele v poměru k jiným soutěžitelům (t. zv. úmyslu soutěžitelského).
Zlehčování po rozumu § 27 zák. o nekalé soutěži se nedopouští, kdo jednal jako úředník ve smyslu vl. nař. č. 104/31 Sb. z. a n. a zákona čís. (166/24 Sb. z. a n. z příkazu svého představeného v okruhu své úřední činnosti. (Vážný, Trestní č. 4807.)
Ad § 29.
S hlediska 29 zák. o nekalé soutěži musí pachatel, zneužívaje individualisujících zařízení podniku (přímým použitím nebo napodobením) zamýšleti záměnu jednoho podniku s druhým podnikem soutěžitelským, a jeho jednání musí býti způsobilé tuto záměnu přivoditi.
Nespadá sem, nýbrž po případě pod ustanovení §§ 26 nebo 27 zák. o nekalé soutěži, tvrdí-li kdo, nabízeje zákazníkům opravu výrobků jiné firmy proti pravdě, že tato firma zanikla a že jeho firma ji převzala. (Vážný, Trestní č. 4404.)
Ad § 31.
1. Přihláškou k patentní ochraně zpravidla přestává býti vynález obchodním neb výrobním tajemstvím. (Vážný, Trestní č. 4649.)
2. V případě § 31, odst. 2. zák. čís. 111/27 nestačí (jako k § 31, odst. 1. téhož zákona), vědomí pachatelovo, že obchodního nebo výrobního tajemství objektivně může býti použito za účelem soutěže, nýbrž sdělení nebo užití tohoto tajemství musí se státi za účelem soutěže. (Vážný, Trestní č. 4666.)
Ad § 46.
1. Pojem soutěž (§ 46 zákona ze dne 16. července 1927, č. 111/27 Sb. z. a n.) není vyloučen tím, že nejde o totéž zboží neb o týž jeho druh, aniž tím, že nejde o zboží podobného druhu, jen když osoby, přicházející v úvahu jako soutěžitelé, jsou činné ve stejném oboru nebo podobném hospodářském oboru. Podobnost hospodářského oboru má svou hranici v možnosti záměny podniku nebo zboží v očích průměrného zákazníka. Nejde o podobné, nýbrž o zcela různé obory hospodářského podnikání, vyrábí-li jedna firma mentholovou francovku, druhá firma mléčný margarin a jedlé tuky, třebaže to i ono podnikání spadá v obor průmyslu chemického. (Vážný č. 11755.)
2. Otázka stejnosti nebo podobnosti zboží není pro pojem soutěživosti a soutěžitele jedině rozhodující. Nesejde na stejnosti nebo podobnosti celé podnikatelské činnosti; soutěžiti může i továrník s drobným obchodníkem a naopak.
Zákonodárce chtěl zavésti účinnou ochranu dobrých mravů v soutěži a chtěl ochranu tu poskytnouti tak širokému okruhu účastníků, jak toho vyžaduje hospodářský zájem.
Výrobu jízdních kol jest pokládati za podobnou s výrobou silostrojů (automobilů, motocyklů), pohybovaných živelní silou.
Zákon proti nekalé soutěži nemá sloužiti v prvé řadě zájmu zákazníků, nýbrž zájmů soutěžitelů. (Vážný č. 12028.)
3. Obchodní zástupce (jednatele), kteří nejsou ve službách určitého živnostníka, jest považovati za samostatné obchodníky a tudíž za podnikatele a soutěžitele. (Vážný č. 12404.)
Ad § 52.
Zákonem ze dne 15. července 1927, č. 111 Sb. z. a n. jest zásadně přiznáno žalobní právo soutěžitelům bez ohledu na místní usazení tedy i cizozemcům (č. 11984).
Nekalá soutěž
Dr. L. Hamann-Dr. J. Drábek-Dr. R. Biichtela.
Tento komentář, za jehož praktičnost ručí Vám autoři, kteří jsou známí pracovníci-praktici v oboru nekalé soutěže, je opatřen čsl. rozhodnutími a četnými dobrozdáními Výboru při ústředně čsl. obch. a živn. komor.
Vydání 1930, stran 385 velkého formátu, v celoplátěné vazbě Kč 85.—.
K dílu vyšel v r. 1932 doplněk judikatury se studií:
Podbízení znač. zboží, brož. Kč 5.—.