Č. 4109.Obecní samospráva: Komu přísluší povaha obecního úředníka (ředitel kůru)? (Nález ze dne 14. listopadu 1924 č. 19617.) Prejudikatura: Boh. 699, 701, 953 adm. a jiné. Věc: František Ch. ve D. proti zemskému správnímu výboru v Praze (za zúč. obec, adv. Dr. Frt. Jeřábek z Dvora Král.) o přiznání charakteru obecního úředníka. Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: St-l ustanoven byl na základě usnesení ob. zast. ve D. ze 6. května 1919 dekretem z 10. května 1919 ředitelem kůru při tamním děkanském chrámu. Usnesením ob. zast. z 13. září 1920 zamítnuta žádost jeho za udělení definitivy a dána mu 1. října 1920 čtvrtletní výpověď, když usnesení to v cestě instanční pro formální vady zrušeno, usneslo se ob. zast. 1. července 1921 znovu, že se žádost jeho za definitivu zamítá, a že zůstává v platnosti výpověď daná mu 1. října 1920, takže služební poměr jeho 31. prosince 1920 pokládati jest za zrušený; v odůvodnění uvedeno, že měst. zast. nepokládá st-le za úředníka obecního, nýbrž za úředníka při děkanském chrámu. Nař. rozhodnutím zemský správní výbor v cestě instanční vyslovil, že st-li nepřísluší povaha obecního úředníka, a důsledkem toho odmítl pak pro nepříslušnost rozhodovati o platnosti výpovědi jemu dané. Stížnost podanou do tohoto rozhodnutí nss neshledal důvodnou. Bylo již opětně, tak na příklad v nál. Boh. 699 a 701 adm. vysloveno, že ve smyslu ob. zřízení česk. i zákonů o obecních úřednících z r. 1908 a 1919 dlužno pokládati za obecní úředníky osoby, které ustanoveny byly v služebním postavení k obci na místa systemisovaná v úředním organismu obecním, aby tu jako svoje povolání vykonávaly práce vyššího druhu ve správě záležitostí obecních, a že — nehledíc k předpisu § 6 zák. z 23. července 1919 č. 443 Sb. — záleží výhradně na vůli ob. zast., chce-li osobu přijatou do služeb obce ustanoviti v postavení takovéhoto úředníka či v poměru jinakém. Z toho plyne pak důsledek, že pro zodpovědění otázky, přísluší-li určitému zaměstnanci charakter obecního úředníka, je rozhodnou jedině a výhradně vůle ob. zast., projevená při jeho ustanovení nebo později. Že ob. zast. mělo vůli a úmysl ustanoviti zaměstnance obecním úředníkem, lze však souditi jen tehdy, když buď jej přímo jako »obecního úředníka« označilo, v čemž dlužno spatřovati implicite zřízení místa úředního pro funkce onomu zaměstnanci svěřené, buď nepřímo tak, že jej ustanovilo na místo, které v organismu služby obecní bylo ať již dříve, ať současně nebo později ob. zastupitelstvem jako místo úřednické systemisováno. Bude tedy v daném případě pro rozhodnutí sporné otázky, zda st-li přísluší charakter obecního úředníka ve smyslu zák. z 29. května 1908, č. 35 z. z., resp. z 23. července 1919 č. 443 Sb. rozhodno, zda ob. zastupitelstvo mělo a projevilo úmysl a vůli ustanoviti jej úředníkem obce. Docela bezvýznamným pro posouzení této otázky je ovšem okolnost, má-li st-l všeobecné náležitosti pro ustanovení obecním úředníkem dle § 2 cit. zák.; existence jich zakládá toliko způsobilost jeho pro ustanovení, nepraví však ničeho o tom, zda byl skutečně ustanoven čili nic. Rovněž irrelevantní je, že byl ustanoven ve službách obce na základě veř. konkursu, který byl vypsán ob. zastupitelstvem, že mu byla uložena mimo jiné povinnost vyučovati zdarma v určitém rozsahu zpěvu a hudbě a říditi místní hudební a zpěvácký spolek, že byl jako obecní zaměstnanec pojištěn u všeob. pensijního ústavu, že mu služné vypláceno bylo, jak tvrdí, na řád obecní a nikoli patronátní, že byl ustanoven bez jakéhokoli dorozumění se členy patronátního a farního úřadu, a že konečně jeho ustanovení obcí bylo vzato na vědomí osv-em. Tyto okolnosti mohou uváděny býti nanejvýše na důkaz toho, že byl ustanoven ve službách obce vůbec, neplyne z nich však naprosto nic pro úsudek, že byl ustanoven ve specielním služebním poměru obecního úředníka ve smyslu zák. z r. 1908 a 1919. A to jedině jest předmětem dnešního sporu. Že by byl při svém ustanovení nebo později nějakým usnesením ob. zast. býval výslovně jmenován obecním úředníkem, st-l netvrdí. A obsah správních spisů mluví proti tomu. Neboť stanoví-li dekret z 10. května 1919 aniž by postavení st-lovo označoval výslovně jako provisorní, že služební poměr jeho může býti rozvázán obapolnou čtvrtletní výpovědí, a přijímá tak modalitu, která veřejnoprávnímu úřednickému poměru jest cizí, svědčí to výkladu, že ob. zast. takovýto úřednický poměr založiti nechtělo. Opak nelze dovozovati ani z okolnosti, že byly st-li přislíbeny drahotní přídavky dle norem platných pro úředníky státní, neboť tím určeno jenom měřítko pro výši těchto mu zajištěných příplatků, nic víc. Stížnost zdůrazňuje ovšem také, že cit. dekretem propůjčeno bylo st-li místo uprázdněné úmrtím jeho předchůdce ředitele kůru K., které prý bylo systemisováno jako místo obecního úředníka, a z toho pak vyvozuje úřednický charakter st-lův. Stížnost neuvádí však žádného usnesení ob. zast. o tom, že by místo ředitele kůru, udělené svého času řediteli K., bylo bývalo systemisováno jako místo úředníka obecního. Že se konkursem vypisovalo »místo« ředitele kůru, je nerozhodné, neboť není z toho ještě patrno, že jde o místo míněné jako místo obecního úředníka. A že ředitel K. byl ustanoven definitivně, je rovněž bez významu, poněvadž pojem definitiva znamená toliko trvalost poměru, která je možná a vyskytuje se nejen při veřejnoprávním poměru úřednickém, nýbrž i na základě úmluvy stran v poměru smluvním, a nepraví ničeho o povaze místa dotčeným definitivním zaměstnancem zaujímaného. Ostatně i když předchůdci st-lovu byl ob. zastupitelstvem později přiznán charakter obecního úředníka, neplyne z toho ještě, že ob. zastupitelstvo také st-li ustanovením jeho na místo ředitele kůru tento charakter udělilo. Když za tohoto stavu zsv dospěl k závěru, že st-li nepřísluší charakter obecního úředníka ve smyslu zák. z r. 1908 a 1919, nelze závěr ten shledati ani po stránce skutkové vadným ani nezákonným. Zda st-l byl v jinakém snad služebním poměru k obci, či nebyl-li vůbec ve službách obce, zsv nerozhodoval a rozhodovati nemohl, poněvadž kognice o existenci jinakých služebních poměrů k obci mimo služební poměr obecního úředníka vymyká se z jeho kompetence. — —