§§ 330., 344. tr. ř. Není zmatkem, nečte-li otázky a odpovědi poroty k nim porotce vrchní, nýbrž porotce jiný.
§§ 318., 323., 344., tr. ř. Ani § 318. tr. ř., ani § 323. tr. ř. neukládá porotnímu soudu povinnost, aby z úřední moci zjistil, které skutkové okolnosti odpovídají tomu či onomu zákonnému znaku deliktu.
(Rozh. c. k. nejvyš. zruš. soudu z 10. led. 1910 Kr III. 112/9.)
C. k. nejvyšší zruš. soud zamítl zmateční stížnost obžalovaného proti rozsudku porotního soudu, jímž byl odsouzen pro přečin proti bezpečnosti cti dle §§ 488. a 491. tr. z. Důvody:
Ve zmateční stížnosti předem uplatňovaný zmateční důvod dle § 344. č. 4. tr. ř. spočívá prý v tom, že proti předpisu § 330. tr. ř. otázky, porotci zodpovězené, nebyly přečteny vrchním porotcem, nýbrž porotcem jiným. Tento názor není správný. Neboť z ustanovení § 344. č. 4. tr. ř. plyne nepochybně, že jen porušení těch předpisů, v tomto § uvedených zakládá zmatek, na něž výslovně zmatečností jest pohroženo.
Ze znění § 330. III. tr. ř. jest pák patrno, že pouze onen předpis jest pod sankcí zmatečnosti, jímž se nařizuje, že přečísti jest otázky porotcům dané a bezprostředně pokaždé připojený výrok poroty ve přítomnosti všech porotců. Že slovo »hlasů« ve výroku poroty bylo připsáno vrchním porotcem nikoliv v poradní světnici (§ 329. II. tr. ř.), nýbrž v jednacím sále, nebylo zmateční stížností káráno. Ale byť i v těchto směrech porušení formální bylo dáno, jest patrno, že nemohlo míti nepříznivý vliv pro obžalovaného (§ 344. předposl. odst. tr. ř.).
Proti vývodům zmateční stížnosti ohledně zmatečního důvodu č. 6. § 344. tr. ř. jest uvésti toto:
Předpis § 318. tr. ř. o pojetí konkrétních okolností do hlavní otázky má za účel jen individualisování trestního činu. Proto jest tomuto předpisu učiněno zadost, zamezí-li se pojetím konkrétních okolností do hlavní otázky záměna činu, předmět rozsudku tvořícího s jiným trestním činem stejného druhu a je-li obžalovaný prost nebezpečí, býti stihánu opětně pro týž čin. V tomto případě tvořen jest trestný čin obsahem článku novin, obžalovaným uveřejněného. Tím, že tento článek v obou hlavních otázkách jest přesně označen, jest účele předpisu § 318. tr. ř. nepochybně dosaženo.
Zmateční stížnost dále vytýká, že z obou hlavních otázek není patrno, v čem má spočívati skutková povaha přečinu dle § 488. tr. z. — a v čem skutková podstata přečinu dle § 491. tr. z. Tím prý byla porotcům odňata možnost posouditi, pro kterou skutkovou podstatu má obžalovaný býti odsouzen dle § 488. tr. z. a pro kterou dle § 491. tr. z. Také prý tím bylo obžalovanému znemožněno kvalifikaci potírati.
Ale nelze nahlédnouti, pokud tímto způsobem kladení otázek bylo porotcům znemožněno posouditi, pro kterou skutkovou podstatu jest obžalovaného odsouditi podle § 488. tr. z. a pro kterou podle § 491. tr. z. Porotcům byly předloženy 2 hlavní otázky a tím jim uloženo zkoumati, je-li tu skutková podstata přečinu dle § 488. tr. z. a dle § 491. tr. z.
Tvrdí-li se pak, že tím obžalovanému bylo znemožněno kvalifikaci potírati, dlužno proti zmateční stížnosti uvésti, že ani § 318. tr. ř., ani § 323. tr. ř. neukládá porotnímu soudu povinnost, z úřední povinnosti zjistiti, které znaky deliktu odpovídají skutkovému ději a že proto bylo na obhájci, aby učinil dotyčný návrh. To se nestalo. Mimo to nelze bez povšimnutí nechati, že v přítomném případě jest více než pochybno, bylo-li by možno bez poškození obžaloby odloučiti skutkové podstaty dle § 488. resp. 491. tr. z. a bylo proto nutno ponechati přezkoumání to porotcům.
Nelze ani důvodně tvrditi, že výrok poroty jest nejasný. Týž praví naopak s plnou jasností, že porotcové v obsahu zažalovaného článku shledali jak skutkovou podstatu přečinu dle § 488. tr. z., tak i onu dle § 491. tr. z. Tím méně může býti řeči o odporu.
Tím vyvrácen jest též zmateční důvod § 344. č. 9. tr. ř. Jenom se v tomto směru ještě poznamenává, že skutečnost, že soukromý žalobce jest v článku viněn z určitého nečestného a nemravného jednání, ještě nevylučuje, že tento článek může v ostatním svém obsahu pojímati urážku na cti soukromého žalobce bez uvedení určitých skutků.
Skřipský.