Čís. 16028.

Je-li ten, kdo je zavázán poskytnouti výživu ze zákona, podle znaleckého posudku následkem choroby 100% nezpůsobilý k práci, avšak přes to ve skutečnosti pracuje a vydělává, není nezpůsobilý platiti a porušuje vyživovací povinnost uloženou mu v § 1 vyživ. zákona č. 4/1931 Sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 14. dubna 1937, Rv II 1012/36.)
Žalobce se domáhá podle § 2 výživ. zákona na žalované jako poddlužnici zaplacení částky 4361 Kč 60 h s přísl. jako výživného splatného za dobu od 26. února 1931 do 30. dubna 1935 s útratami exekučními. Výživné to měl platiti žalobci manžel žalované Jan M., nemanželský otec žalobcův, a byla žalobci k jich vydobytí povolena exekuce zabavením a přikázáním k vybrání 2/3 fiktivního platu povinného Jana M. proti žalované. Oba nižší soudy zamítly žalobu proto, že podle posudku soudního znalce, lékaře Dr. Karla V., trpí povinný Jan M. po léta degenerací srdečního svalu, která jej činí 100% nezpůsobilým k práci, a že proto, neplatě na žalující dítě, neporušuje povinnost uvedenou v § 1 vyživ. zákona.
Nejvyšší soud uložil soudu prvé stolice další jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Názor nižších soudů jest v příkrém rozporu se skutečným stavem, ježto bylo zjištěno, že Jan M. pracuje jak ve své vlastní živnosti povoznické, tak i v polních hospodářských pracích lidem cizím i v hospodářství žalované své manželky. Kdo skutečně pracuje a vydělává, není nezpůsobilý platiti výživné a když přes to, že pracuje, nic na výživu svého nemanželského dítěte neplatí, porušuje zjevně povinnost uloženou mu v § 1 vyživ. zákona. Jde tedy jen o to, aby byl stanoven fiktivní plat Jana M. podle § 2 řeč. zákona, což náleží do oboru právního posouzení. Při tom nezáleží na tom, kolik práce Jan M. žalované manželce vykoná a zdali ona nutně potřebuje práce té, neboť § 2 vyživ. zákona mluví i o pracích občasných a předpokládá fiktivní mzdu nikoli podle práce
Civilní rozhodnutí XIX. 31 skutečně vykonané, nýbrž podle předběžného vzdělání a schopností osoby k vyživováni povinné. Ostatně bylo odvolacím soudem zjištěno, že Jan M. pracoval na poli, oral, sel a vláčel, jezdil s povozy, nakládal fůry na vůz a též při práci dohlížel, a podle úsudku soudního znalce z oboru polního hospodářství jest při výměře 8 až 10 měřic hospodářství zapotřebí držeti si koňský potah a stálého pracovníka, a bylo zjištěno, že žalovaná má celkem 12 měřic polností. Podle udání znalcova by takový pracovník stál denně 16 Kč. Uváží-li se dále, že Jan M. jako manžel žalované nemá postavení pouhého čeledína, nýbrž hospodáře, který kromě domácí a polní práce řídí a spravuje celé hospodářství, a že tedy nahrazuje jí nejen pracovní sílu polní a hospodářskou, nýbrž i sílu řídící a spravující hospodářství, a že jest i jeho stravu jako hospodáře hodnotiti více než stravu pouhého čeledína nebo hospodáře, dojde se k úsudku, že fiktivní plat Jana M. činí aspoň 480 Kč měsíčně, a je tedy z něho uvedenou exekucí zasaženo 230 Kč měsíčně. Dovolací soud však nemohl ihned rozhodnouti ve věci samé, poněvadž při poddlužnické žalobě, o jakou právě jde, je žalovaná manželka povinna odváděti žalujícímu zabavené částky platu teprve ode dne exekučního zabavení, a ježto v té příčině nebylo nic zjištěno, není věc zralá k rozhodnutí.

Citace:

č. 10064. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 379-380.