Č. 7860.


Zaměstnanci veřejní: I. Pod pojem »služebních příjmú« ve smyslu § 151 zák. č. 103/26 spadají také diéty z důvodu vedení dvojí domácnosti.
Řízení správní (Slovensko): II. Referát ministerstva veř. prací v Bratislavě není úřadem samostatným, ministerstvu prací instančně podřízeným, nýbrž je oddělením ministerstva prací.

(Nález ze dne 9. dubna 1929 č. 4732.)
Prejudikatura: ad I: Boh. A 7743/29.
Věc: Ing. Václav Š. v R. (adv. Dir. Viktor Svoboda z Prahy) proti referátu ministerstva veřejných prací v Bratislavě o diety z titulu vedení dvojí domácnosti.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody : Dekretem min. prací z 25. června 1925 byl st-l jmenován provisorním vrch. komisařem v VIII. hod. tř. 4. stupni platovém ve stavu techn. konc. úředníků státní služby stavební na Slov. s účinností od 1. července 1925, a rozhodnutím referátu min. prací v Bratislavě z 29. srpna 1925 byly mu k jeho žádosti přiznány od 1. července 1925 diety z důvodu vedení dvojí domácnosti. — Nař. rozhodnutím byla mu výplata těchto diet dnem 31. ledna 1927 zastavena z důvodu, že na diety tyto podle »Zásad pro úpravu osobních poměrů stát. zaměstnanců na Slov.« z 27. července 1920 neměl nároku, a poukázán mu od 1. února 1927 na místo nich zvláštní slov. drah. přídavek.
Uvažuje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané musel nss především z povinnosti úřední zkoumati, byla-li věc v adm. cestě konečně vyřízena (§ 5 zák. o ss), neboť jen v případě kladného zodpovědění této otázky jest dána příslušnost tohoto tribunálu k věcnému rozhodování o podání stížnosti.
Je pravda, že — jak stížnost namítá — není z nař. rozhodnutí jasně patrno, zda výměr referátu min. prací ze 4. března 1927 je pouhým intimátem rozhodnutí min. prací z 8. února 1927 či samostatným rozhodnutím vydaným na základě generelního výnosu tohoto min. Než vada tato nepadá na váhu, neboť jmenovaný referát není úřadem samostatným, zejména nikoliv úřadem min. prací instančně podřízeným, nýbrž toliko oddělením min, prací, takže tu jde v každém případě o jednotné rozhodnutí min-a prací, a tedy úřadu ústředního.
Rozhodnutí bylo vydáno 4. března 1927, tedy již po vyhlášení a za účinnosti plat. zák. č. 103/26, a dlužno je tedy posuzovati podle procesních předpisů tohoto zákona. Podle § 151 odst. 4 plat. zák. může zaměstnanec, učinil-li opatření stran úpravy jeho služ. příjmů (odst, 1.) z moci úřední ústřední úřad v prvé stolici, podati do 15 dnů námitky, o nichž rozhodne ústřední úřad.
Pod pojem »služebních příjmů« ve smyslu § 151 plat. zák. spadají také diety z titulu vedení dvojí domácnosti (srov. nál. Boh. A 7743/29). Stížnost ovšem namítá, že zák. č. 103/26 se na diety z titulu vedení dvojí domácnosti vzhledem k ustanovení § 196 odst. 2 plat. zák. vůbec nevztahuje. Avšak nehledíc ani k tomu, že uvedené diety pod zvláštní drah. přídavky tam uvedené vůbec nespadají, nelze z toho, že se při převodu do služ. příjmů platovým zákonem nově zavedených některé příjmy služební nezapočítávají, dovozovati, že by se na ně nevztahovaly předpisy § 151 plat. zák.
Z cit. ustanovení plyne, že st-l měl možnost proti nař. rozhodnutí, jímž mu byly z moci úřední zastaveny diety z titulu vedení dvojí domácnosti, brániti se ještě v cestě adm. námitkami ve smyslu odst. 4 § 151 plat. zák. Nevznesl-li st-l proti nař. rozhodnutí námitek v cestě správní, jak to připouští tento předpis, nýbrž podal přímo stížnost na nss, nebyla věc ve smyslu § 5 zák. o ss v cestě adm. dosud vyřízena, a jeví se proto stížnost nepřípustnou.
Citace:
č. 7860. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 569-570.