Čís. 4775.


Nárok na náhradu škody z dolováni přísluší pouze poškozenému vlastníku, po případě jeho universálnímu nástupci.
(Rozh. ze dne 4. března 1925, Rv I 63/25.)
Nárok vlastníka pozemku proti těžařské společnosti o náhradu škody byl oběma nižšími soudy zamítnut, odvolacím soudem mimo jiné z tohoto důvodu: Bylo zjištěno, že žalobce se stal vlastníkem pozemku v době, kdy škoda dolováním byla již způsobena. Škoda z dolování stihá toho, kdo v době zálomu jest majitelem. Jeho singulární nástupce převezme pozemek ve stavu již poškozeném, a mohl by uplatňovati nárok náhradní pouze tehdy, když mu byl současně postoupen.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Nižší soudy správně odůvodnily, že nárok na náhradu škody, způsobené dolováním přísluší pouze poškozenému vlastníku, po případě jeho universálnímu nástupci a že žalobce jím není. (Viz Dr. Armin Ehrenzweig, System des österr. allgem. Privatrechtes, druhý svazek, § 403 str. 620.).
Citace:
č. 4775. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 477-477.