Čís. 1030.


Napotomní doplnění protokolu o hlavním přelíčení soudcem není stíženo zmatečností.
(Rozh. ze dne 2. prosince 1922, Kr I 1348/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Čes. Budějovicích ze dne 5. listopadu 1921, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí dle § 81 tr. zák. — mimo jiné z těchto
důvodů:
S hlediska důvodu čís. 3 § 281 tr. ř. uplatňuje zmateční stížnost porušení předpisu § 271 tr. ř., z té příčiny, že v protokole o hlavním přelíčení uvedená výpověď svědka Adolfa D-a je prý jednajícím soudcem dodatečně doplněna způsobem pro obžalovaného nepříznivým. Dále prý obsahuje protokol tohoto svědka stenogram, na který prý byl při vydání rozsudku brán zřetel. Ze záznamu učiněného soudcem je patrno, že stenogram pochází od něho a že jest jím zachycena dotyčná část výpovědi svědka Adolfa D-a při hlavním přelíčení. Dle tohoto stenogramu doplnil soudce zápisy protokolu o hlavním přelíčení, pořízené zapisovatelem. Za tohoto stavu věci nemůže býti řeči o porušení předpisu § 271 tr. ř., zvláště když soudce jest nejen oprávněn, nýbrž i povinen bdíti nad správností a úplností zápisů v protokole o hlavním přelíčení, jenž poskytovati má pravý obraz toho, co při hlavním přelíčení se událo, a když dle citovaného předpisu je stranám samým propůjčeno právo, žádati dodatečně doplnění neb opravení záznamu protokolu toho. Nehledíc k tomu všemu, je dle § 271 tr. ř. ohroženo zmatečností jen, když o hlavním přelíčení nebyl sepsán vůbec žádný protokol, o kterýžto nedostatek tu nejde. Důvod zmatečností čís. 3 § 281 tr. ř. není proto dán.
Citace:
č. 1030. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 559-560.