Čís. 14449.
Příslušnost pracovního soudu pro spor o náhradu škody požadovanou horníkem proto, že žalovaný podnikatel ho nepřihlásil k pensijnímu pojištění.
(Rozh. ze dne 15. června 1935, R I 562/35.)
Žalobce — horník — domáhá se na žalovaném horním podnikateli náhrady škody proto, že jím nebyl přihlášen k pensijnímu pojištění. Žaloba byla podána u pracovního soudu v T.-Š., jenž ji a limine fori odmítl z důvodu, že věc nenáleží před soudy pracovní. Žalobce nepodav proti odmítacímu usnesení rekurs, podal pak žalobu znovu u místně příslušného soudu okresního, jenž řízení přerušil podle § 190 c. ř. s. až do pravoplatného rozhodnutí o rekursu žalobcově do výměru všeobecného pensijního ústavu v otázce, zda žalobce podléhal povinnému pojištění. Rekursní soud k rekursu žalobcovu do tohoto usnesení vyslovil zmatečnost dosavadního řízení podle § 477 čís. 3 c. ř. s. a žalobu odmítl pro absolutní nepříslušnost dovolaného soudu vysloviv, že k projednání rozepře je příslušný pracovní soud.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Názor pracovního soudu v T.-Š., že spory z pracovního poměru zaměstnanců hornických podniků nenáleží zásadně před pracovní soudy, nelze schváliti, neboť podle ustanovení druhého odstavce § 1 zákona čís. 131/31 sb. z. a n. nenáležejí před pracovní soudy jen spory, k jejichž rozhodování jsou příslušné orgány zřízené podle zákonů čís. 144/20 o závodních a revírních radách při hornictví, a čís. 170/24 o hornických soudech rozhodčích. o takový spor tu však nejde, kdyžtě žalobce se domáhá na žalované firmě náhrady škody, protože ho včas a řádně nepřihlásila k pensijnímu pojištění. Ježto takové spory nejsou přikázány k rozhodnutí svrchu uvedeným zvláštním soudům a jde o spor z poměru pracovního, založeného soukromoprávní smlouvou, vzniklý mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (§ 1/1, § 2 lit e) zák. čís. 131/31 sb. z. a n.), je tu založena příslušnost pracovního soudu (sb. n. s. 12387, 12816 a j.).