Authors:
= Váž. civ., 8 (1926), sv. 2
PDF

Čís. 6356.


Třebas rekurs neobsahoval všech údajů, předepsaných pro přípravné spisy §em 75 čís. 1 c. ř. s. a neoznačoval přesně napadeného rozhodnutí, nelze ho přece odmítnouti.
Na tom, kdo navrhuje exekuci zabavením a přikázáním k vybrání pohledávky dlužníka proti eráru na vrácení přeplacené dávky z majetku, jest, by prokázal, že pohledávka jest likvidní a že byla poukázána k výplatě.
(Rozh. ze dne 12. října 1926, R 1 818/26.) Exekuci zabavením a přikázáním k vybrání pohledávky, příslušející dlužníku proti eráru na vrácení přeplacené dávky z majetku soud prvé stolice povolil, rekursní soud k rekursu poddlužníka exekuční návrh zamítl, ježto pohledávka, o niž šlo, nebyla ještě likvidní a poukázána k výplatě.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Pokud rekurent vytýká, že poddlužníkův rekurs nebyl odmítnut pro nedostatek formálních náležitostí přípravného spisu (§ 75 c. ř. s.) a opravného prostředku (§ 467 čís. 2 c. ř. s.), protože nebyla v něm uvedena jména stran, jejich zaměstnání, bydliště atd., že nevyznačen sporný předmět (§ 75 čís. 1 c. ř. s.) a že nebylo v rekursu správně uvedeno usnesení rekursem napadené, není tato výtka opodstatněna. Jest pravda, že rekurs ani v původním ani k poukazu soudu opraveném podání neobsahoval všech údajů v §u 75 čís. 1 c. ř. s. pro přípravné spisy předepsaných a že označení napadeného usnesení prvního soudu (§ 467 čís. 2 c. ř. s.) v rekursu zůstalo nepřesným, ale rekursní soud tyto nedostatky právem neshledal za takové, by k vůli nim rekurs odmítl. Předpis údajů v § 75 čís. 1 c. ř. s. pro přípravné spisy a předpis označení napadeného rozsudku, pokud se týče usnesení v odvolání nebo rekursu (§ 467 čís. 2 c. ř. s.) jsou předpisy pořádkovými, sledujícími účel, by z podání bylo seznatelno, o kterou věc jde, a by věc přivedena byla к patřičnému vyřízení. V projednávaném případě vytčené formální nedostatky rekursu nebyly takové, že by vadily, by věc došla svého patřičného vyřízení; podle §u 89 j. ř. nemají býti podání pro nepodstatné formální vady odmítána a proto rekursní soud nepochybil, když pro uvedené formální nedostatky rekurs neodmítl.

Ani ve věci samé nelze dovolacímu rekursu přiznati oprávnění. Podle dvorního dekretu ze dne 21. srpna 1838, čís. 291 sb. z. s., zachovaného v platnosti článkem 9. čís. 5 úvoz. zák. k ex. ř., není přípustná obstávka nebo soudní zabavení pohledávek ještě nelikvidních a u veřejných pokladen ještě nepoukázaných. Podle §u 55 druhý odstavec ex. ř. jest na navrhovateli, by potřebné a pro soudcovské rozhodnutí nebo opatření podstatné okolnosti prokázal; bylo tudíž na rekurentu, by prokázal, že není závady ve směru uvedeného dvorního dekretu proti požadované exekuci zabavením a přikázáním udánlivého dlužníkova přeplatku na majetkové dávce. Tomuto požadavku nevyhověl, jak mylně za to má, rekurent, když v návrhu pouze uvedl číslo výnosu zemského finančního ředitelství, podle kterého prý povinným přísluší nárok na vrácení přeplatku dávky z majetku ve výši asi 4000 Kč, ale výnosu, z něhož by byly předpoklady pro povolení navržené exekuce zřejmý, nepředložil. Z toho důvodu zamítl rekursní soud návrh na exekuci zabavením a přikázáním pohledávky dlužníků proti eráru právem.
Citace:
č. 6356. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 391-392.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).