Č. 11218.


Školství. — Samospráva obecní: Rozhodnutí vlád. komisaře města, kterým se obec zavazuje vystavěti svým nákladem novou budovu školní a uhraditi náklad jednak státní subvencí jednak půjčkou, podléhá instančnímu přezkoumání okresního a zemského výboru.

(Nález ze dne 18. dubna 1934 č. 5865.) Prejudikatura: Boh. A 9645, 9959/32.
Věc: Dr. Josef T. v R. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti zemskému úřadu v Bratislavě o stavbu slovenské ludové školy a přestavbu maďarské školy.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody:
Přípisem z 18. února 1931 upozornil školský inspektorát v Tisovci vládního komisaře města R. na neudržitelné přeplnění tříd na slovenských a maďarských školách v R. a na nepřípustné umístění nových potřebných tříd, jakož i potřebu dalšího nutného rozšiřování v příštím roce. Žádal proto, aby město na základě §§ 23 a 24 zák. čl. XXXVIII:1868 a § 8 nař. min. vyuč. č. 20311/1876 bod 1. bezodkladně zřídilo a vybudovalo novou školu s tolika třídami, kolik jest potřebno pro normální zaškolení školou povinných dítek.
Vládní komisař města R. vydal na to dne 3. března 1931 toto usnesení: Jménem a v zastoupení města R. vyslovuji tímto jako usnesení, že město postaví podle připojených a technickým oddělením okr. úřadu schválených nákresů a rozpočtů na pozemku při nynější státní chlapecké škole částkou 867807,50 Kč projektovanou školskou budovu za účelem umístění státní slovenské ludové školy. Současně se vyslovuje i to, že budova státní chlapecké ludové školy dá se opraviti tak, aby odpovídala školským a hygienickým požadavkům. Vyslovuji dále toto: Na postavení školy odevzdává město R. svůj pozemek, související se dvorem a pozemkem státní ludové školy chlapecké. Vzhledem k tomu, že stavební náklady nové školní budovy budou podle připojeného rozpočtu činiti 867807 Kč 50 h, kteroužto částku naše město však není schopno úplně hraditi ze svého, vyslovuji proto, že k úhradě tu uvedených stavebních nákladů bude zažádáno o udělení státní subvence a částka nedostávající se nad tuto státní subvenci bude uhražena cestou dlouhodobé půjčky. Zavazuji město i k tomu, že souhlasím, aby pozemek a školní budova bez dalšího dotazu byly zapsány vlastnickým právem na státní školskou správu, bude-li udělena státní subvence nad 50% celkového stavebního nákladu. Bude-li státní subvence nižší, nečiní město námitek proti tomu, aby rovněž bez dalšího dotazu bylo zaznamenáno v pozemkové knize právo věcného užívání pozemku k účelům školským ve prospěch čsl. státního eráru. Město se zavazuje k tomu, že hradí věcný náklad, spojený s udržováním školy podle pokynu školní správy, a sice otop, světlo, čištění škol, nářadí a udržování budovy v dobrém stavu. Město R. postará se samo o potřebné náčrtky a aproximativní rozpočty. — — — —
Usnesení to bylo v obci vyhlášeno (od 7. března 1931 do 21. března 1931) a k nahlédnutí vyloženo s tím, že každý volič neb poplatník může se proti němu odvolati.
Odvolání podal Dr. Josef T. a spol., obyvatelé v R. a dovozovali vedle formálních výtek, že jde tu o zatížení, k němuž město není vázáno, ježto stavba nové budovy pro státní slovenské školy a přestavba státní maďarské školy nebyly nutné, poněvadž výtky, činěné dosavadnímu stavu budov, nezakládají se na skutečnosti. Odvolání to zamítl okr. úřad v Rimavské Sobotě výměrem z 9. dubna 1931 a v dalším pořadu stolic zem. úřad výměrem z 22. října 1931, a to oba úřady z důvodů věcných.
Maje uvažovati o stížnosti, musil nss před řešením jednotlivých jejích námitek zkoumati, netrpí-li nař. rozhodnutí takovým zmatkem, k němuž by bylo hleděti z moci úřední, tedy také k tomu, bylo-li nař. rozhodnutí vydáno úřadem příslušným.
Pro zodpovědění této otázky jest rozhodna povaha usnesení vládního komisaře v R. ze 6. března 1931, které tu nahražuje usnesení měst. zastupitelstva. Jak z obsahu tohoto usnesení plyne, zavázal se vládní komisař jménem a v zastoupení města, že město postaví podle plánů a rozpočtů schválených technickým oddělením okr. úřadu budovu pro státní slovenskou ludovou školu nákladem 867807 Kč 50 h, který bude hrazen jednak státní subvencí, jednak dlouhodobou půjčkou. V dalším zavázalo se město, že nutný pozemek státní správě věnuje, stejně tak i postavenou budovu, po případě její věcné užívání, že bude hraditi věcný náklad udržování školy, dále státní správě poskytlo právo na náklad města provésti potřebné, kdyby závady nebyly odstraněny, že postaví byt školského správce, který bude platiti přiměřené nájemné, a konečně, že svým nákladem opraví státní maďarskou školu.
Obec zde tudíž v prvé řadě přejímá určité finanční závazky, resp. závazky, jež se finančně projeví, jde tu proto o usnesení povahy hospodářské, jež sluší posuzovati podle zák. č. 329/1921 ve znění zák. č. 77/1927 a 169/30 Sb. a tudíž i podle §§ 8 a 10 zák. č. 329/1921, podle nichž hospodářství obecní vede se v mezích rozpočtu a vydání mimo rozpočet nesmějí býti učiněna, pokud není zabezpečena úhrada, při čemž podle zákona platí zde řízení obdobné rozpočtovému. Ani stilisace, ani celý obsah usnesení vládního komisaře nenasvědčuje tomu, že na úplnou úhradu výdajů, spojených s těmito závazky bylo v rozpočtu pamatováno, naopak — jak plyne ze zprávy obecního notariátu z 23. června 1931 — s úhradou tou bylo teprve pro budoucnost počítáno, předpokládalo-li se, že ani tehdy, kdyby se městu nedostalo subvencí a mělo samo celý náklad nésti, nebylo by město neúměrně zatíženo, ježto by — pokud jde o stavbu — splácení a amortisace dlouhodobé půjčky neznamenalo více jak 4%ní zvýšení obecní přirážky.
Nic na tom nemění ani zmínka v důvodech rozhodnutí vládního komisaře o tom, že již před válkou uznalo město nedostatky školy a usneslo se postaviti školu novou; k tomu však nedošlo, při čemž dlužno ještě ostatně uvážiti, že usnesení nynější jest daleko širší. Ale pak nutno příslušné rozhodnutí vládního komisaře posuzovati podle § 10 zák. č. 329/1921.
Právní povahu takových rozhodnutí vyložil pak již nss v nál. Boh. A 9645/32 a 9959/32 vysloviv, že usnesení ta mají povahu usnesení rozpočtových v technickém slova smyslu, ježto jde tu buď o doplnění rozpočtu pro běžný rok, mají-li v něm býti výdaje realisovány, anebo o závazné směrnice pro rozpočty příštích let, má-li k jich realisaci dojíti. Nss setrvává při tomto svém právním názoru i v daném případě, v němž toliko na místo usnesení obecního zastupitelstva nastupuje opatření vládního komisaře. Ježto pak podle § 3 odst. 1 zák. č. 77/1927 ve znění zák. č. 169/1930 Sb. o odvoláních o rozpočtu (ve věcech rozpočtových) rozhoduje okresní výbor a v dalším pořadí zemský výbor, jest z toho zřejmo, že v daném případě bylo již poučení o opravných prostředcích, dané vládním komisařem, nesprávné a že rozhodoval také v prvé stolici úřad věcně nepříslušný. Žal. úřad pak věcně rovněž nepříslušný, místo aby jakožto úřad okr. úřadu nadřízený odstranil jeho, mimo meze kompetence vydané, rozhodnutí, zabýval se odvoláním k němu podaným věcně a z důvodů věcných je zamítl. Osvojil si tak — jak právě dovoděno — kompetenci, která mu nepříslušela, pročež muselo býti nař. rozhodnutí zrušeno podle § 7 zák. o ss, aniž se mohl nss zabývati stížností a odvodním spisem žal. úřadu jak po stránce formální, tak i věcné, zejména i po té stránce, zda a pokud byl vládní komisař ke kroku jím učiněnému v mezích své působnosti oprávněn.
Citace:
Č. 11218. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 870-873.