NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 1

Čís. 12332.

Směnky (zákon ze dne 13. prosince 1927, čís. 1 sb. z. a n. na rok 1928).
K závazku podle § 103 směn. zák. (§ 8 zákona o společenstvech) se vyžaduje, by majitel směnky neznal pravý stav věci a by tu bylo předstírání podpisatele o zastupitelském poměru a o případném zmocnění.
(Rozh. ze dne 3. února 1933, Rv I 2367/32.) Žalovaní podepsali směnku jako zástupci družstva Z., jež ani tehdy ani napotom nebylo zapsáno do rejstříku. Proti směnečnému platebnímu příkazu namítli žalovaní mimo jiné, že jest sice pravda, že družstvo Z. není zapsáno ve firemním rejstříku, ale že je totožné s družstvem S., jehož představenstva byli členy, a že žalující strana o tom věděla. Procesní soud prvé stolice ponechal směnečný platební příkaz v platnosti. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu k novému jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Po právní stránce jest souhlasiti s názorem nižších soudů, že by žalovaní byli zavázáni ve smyslu žalobní prosby z podpisů na směnce jako z právního jednání za společenstvo. Avšak nechť se tento jejich závazek dovozuje z § 8 zákona o společenstvech nebo z § 103 směn. zák., je rozhodným, zda žalobkyně. v době podpisu směnky věděla o pravém stavu věci (viz rozh. čís. 10186 sb. n. s. ohledně společností s r. o. a čís. 11336 ohledně společenstev), protože, znala-li žalobkyně pravý stav věci a nebylo-li tu předstírání žalovaných ve příčině zastupitelského poměru a případného zmocnění, nebylo by tu ani osobního závazku jednajících osob. K příslušné námitce žalovaných rozsudek soudu první stolice nepřihlížel a po právní stránce nezaujal k ní stanoviska. Tak i soud odvolací, ačkoli žalovaní v odvolání důležitost této námitky uplatnili.

Citace:

Čís. 12332. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 152-153.