J. L. Brokeš: Cukerní zákonodárství evropské a cukerní průmysl. Praha, 1902.
Spisovatel vyšel patrně od impulsu daného Guyotem (La question des sucres en 1901; Paříž, 1901); psal však své dílo bez průhledné motivace Guyotovy (se stanoviska franc. raffineurů), i rozšířilo se patrně proti svému vzoru a nabylo rázu objektivnosti. Boj mezi cukrem řepovým a třtinovým jest základem otázky cukerní, a to dosvědčuje také hned z počátku díla podaný statistický přehled pro starší dobu. Otázka komplikovala se daňovými systémy a protekcionistickými opatřeními v praemiích se projevujícími; i vyvolána tím nadprodukce cukerní, ohrožujíc krisemi veškeru výrobu. Tlak kolonií a snahy po ozdravění poměrů (patrně však též fiskální snahy po ušetření praemií i konkurenční řevnivost) přivedly ke snaze praemie odstraniti, což má státi se smlouvami mezinárodními. Také přehled těchto konferencí (až k brusselské) jest podán. Přehledem světové výroby končí tento jaksi (pevně sice neoddělený) prvý oddíl práce. — Druhým dílem jsou kap. VII.—XIII., vykládající zákonodárství všech evropských zemí; držáno pak se při větších státech (Německo, Francie, Rusko, Belgie, Nizozemí) přísně rozdělení na vývoj historický, platný zákon a statistku, jež může nazváno býti případným. — XIV. kapitola podává historický vývoj, platné právo i statistiku rakouskou, a to dosti obšírně a kriticky. Práci možno nazvati pilnou; vědecké její ceně bylo by bývalo na prospěch rozvésti poněkud partie theoretické, ač jsou ovšem správně a přehledně podány. Účel knihy arci stručnost odůvodňuje.
Drachovský.