NPD documents search: Váž. civ., 11 (1929), sv. 2

Čís. 9191.

Při vadnosti novostavby počíná se propadná lhůta k žalobě ze správy nejdříve dnem úředního povolení stavebního úřadu k obývání.
(Rozh. ze dne 20. září 1929, Rv I 1690/28.)
Žalovaný stavitel vybudoval pro žalobkyni vilu. Ježto se ve vile objevila houba, dala ji žalobkyně odstraniti a domáhala se na žalovaném náhrady nákladu. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Jako nesprávné právní posouzení věci (§ 503 čís. 4 c. ř. s.) napadá dovolání »zjištění« nižších soudů, že se skutečné odevzdání domu (vily)
Civilní rozhodnutí XI. 71 žalovaným žalobkyni stalo teprve 30. října 1923. V pravdě nejde tu o skutkové zjištění, nýbrž o právní posouzení v tom směru, zda úkony provedené mezi stranami dne 30. října 1923, nebo již dříve jsou skutečným předáním dokončené stavby žalovaným stavitelem žalobkyni ve smyslu §§ 1167 a 933 obč. zák., a přísluší proto dovolacímu soudu právo přezkoumati úsudky nižších soudů v tomto směru. Slovem »Ablieferung« (odevzdání) v § 933 obč. zák. jest rozuměti, jak již nejvyšší soud vysvětlil ve svém rozhodnutí čís. 333 sb. n. s., okamžik, kdy nemovitá věc (zde provedené dílo, dům) byla žalobkyni odevzdána do držby a stavebníku bylo umožněno s vilou nakládati. Podle § 124 stav. ř. pro Čechy ze dne 8. ledna 1889, čís. 5 zem. zák., nelze nové budovy vzíti dříve v používání, než dal stavební úřad povolení k obývání а k používání, přesvědčiv se o řádném provedení stavby a o tom, že jest vyschlá a zdravotně neškodná. Podle § 386 tr. zák. jest trestným, kdo se v městě, aniž by vrchnost po předchozím prohlédnutí stavby udělila k tomu svolení, do novostavby nastěhuje nebo jinému dovolí, by se tam nastěhoval. Předpis tento byl dán z důvodů bezpečnostních, jakž vyplývá z předchozích §§ 383, 384 a 385 tr. zák., by nebyly k užívání odevzdány novostavby hrozící spadnutím aneb vůbec neodborně a ne dosti bezpečně vybudované. Z toho vyplývá, že před povolením městského stavebního úřadu k používání novostavby a nastěhování se do ní nesmí majitel domu povoliti nájemníku, by se do něho nastěhoval, a že, pokud se tak přece stalo, jest tato protiprávní disposice stavebníkova, jakož i skutečné nastěhování se nájemníkovo jednáním příčícím se zákonnému zákazu, tedy podle § 879 obč. zák. nicotným a tudíž v právním směru bez veškerého účinku, a nelze z něho nic vyvozovati ani ve prospěch stavitele ani proti majiteli domu, zejména nelze o ně opříti námitku, že dům byl odevzdán stavitelem stavebníku (majiteli domu) v den protiprávního nastěhování se nájemníka. Z toho dále vyplývá, že stavebník, v souzeném případě žalobkyně, nesměla před úředním povolením k používání novostavby s domem nakládati, že vila jí nebyla a ani nemohla býti před tímto povolením, které se stalo až 30. října 1923, stavitelem skutečně odevzdána. Jest proto propadnou tříletou lhůtu k výtkám vad novostavby (§§ 1167 a 933 obč. zák.) počítati nejdříve dnem úředního povolení městského úřadu k užívání novostavby, leč že by se snad skutečné odevzdání bylo stalo později, což v tomto případě nikým nebylo tvrzeno. Poněvadž žaloba ze správy byla podána dne 2. října 1926, neprošla ještě řečená tříletá lhůta a jest žalobu pokládati za podanou včas. Odvolací soud zjistil dále, že podlahová houba byla v novostavbě již v den odevzdání novostavby žalobkyni, jelikož byly zárodky houby do novostavby vneseny buď v dřevěných součástkách podlahy nebo v násypu, Odevzdal tedy žalovaný žalobkyni dílo vadné, trpící vadou podstatnou, kterou však bylo lze napravit přiměřenou opravou. Poněvadž žalovaný odepřel vadu odstraniti, byla žalobkyně oprávněna učiniti tak na jeho náklad (§§ 1167 a 932 obč. zák.). O spoluzavinění žalobkyně nelze mluviti, neboť při žalobě ze správy (§§ 932 a 933 obč. zák.) na vině nezáleží, žalovaný jest práv z toho, že dodal dílo vadné a bylo jeho povinností vadu odstra- niti. Neučinil-li tak ihned a vzrostla-li za jeho prodlení vada díla (houba), jde to na jeho vrub. Odvolací soud zjistil, že žalobkyně větrala místnosti dostatečně. Pokud žalovaný tvrdí, že žalobkyně nevětráním zavinila, pokud se týče spoluzavinila vzrůst a vývin houby, nevychází ze zjištění odvolacího soudu a nelze k tomu hleděti. An žalovaný nevyhověl výzvě žalobkyně k odstranění houby, zavinil sám její bujení a rozšíření a marně vinu toho svaluje na žalobkyni.

Citace:

č. 9191. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 277-279.