Č. 8274.

Pozemková reforma: Propustil-li stpú vlastníku velkostatku pozemek ze záboru a prodal-li pak vlastník pozemek ten osobě třetí, nemůže stpú dodatečně odvolati svoje propouštěcí rozhodnutí a prohlásiti onen prodej za neplatný.
(Nález ze dne 30. listopadu 1929 č. 21370.)
Věc: Jaroslav H. ve V. (adv. Dr. Jiří Poledne z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu o zábor.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem z 11. srpna 1928 vyslovil stpú, že za souhlasu vlastníka velkostatku K. opravuje své rozhodnutí z 28. dubna 1925 a mezi jiným je zrušuje, pokud jím byla vlastníku velkostatku ponechána poz. parcela č. kat. . . . — louka o výměře 1 ha 36 a 42 m2, zapsaná nyní ve vl. č. . . . poz. knihy pro kat. území V., a doložil, že pozemek ten zůstává dále zabrán státem, a že zcizení poz. parc. č. . . . ve V. smlouvou trhovou ze 16. prosince 1927 je podle § 7 záb. zák. a novely č. 108/21 neplatné. — — — O stížnosti uvážil nss takto:
Důvody: Důvod k nař. výroku shledal žal. úřad jednak v nedopatření, jež se sběhlo při vydání rozhod. stpú-u podle § 20 příd. zák., jednak v souhlase, jejž prý vlastník velkostatku se změnou tototo rozhodnutí vyslovil. — Stížnost namítá, že žal. úřad nemohl nař. výroku vydati proto, že v době jeho vydání pozemek ten nepatřil již vlastnicky majiteli velkostatku K., nýbrž st-li.
Mezi stranami není na sporu, že parcela č. kat. . . . ve V. byla výměrem stpú-u z 28. dubna 1925 vlastníku velkostatku K. podle § 20 příd. zák. ponechána s tím, že na základě tohoto výroku mohou býti vymazány poznámky záboru, zamýšleného převzetí i výpovědi, že v den uzavření smlouvy trhové rozhodnutí to novým výrokem stpú-u nebylo nahrazeno, i že byla parcela ta, prosta všech hořejších knihovních poznámek, od velkostatku, zapsaného v deskách zemských, odepsána do samostatné knihovní vložky. Za těchto okolností nebylo třeba ovšem ku prodeji této parcely svolení stpú-u dle § 7 záb. zák.
Je ovšem pravda, jak tvrdí stpú v odv. spise, že poznámka záboru má povahu pouhého evidenčního opatření, a že pro vznik záboru není jí třeba, ježto zábor založen je již po zákonu samém, avšak vyslovil-li stpú pravoplatně, že tu kterou nemovitost vlastníku podle § 20 příd. zák. ponechává a ji ze záboru propouští, pak tento ex lege vzniklý zábor byl rozhodnutím k tomu příslušného úřadu zrušen a nemovitost nexu záborového rozhodnutím úřadu zbavena. Nabyla-li třetí osoba této záboru prosté nemovitosti, nemůže úřad, aniž nezákonně zasáhne do jejích práv, nemovitost tu dodatečně prohlašovati za dále zabranou, není-li tu podmínek § 2 nebo § 4 záb. zák. a nešlo-li o výrok zmatečný. Že by výrok, jímž nemovitost, o kterou jde, byla nexu záborového zbavena, byl výrokem zmatečným, žal. úřad v nař. rozhodnutí netvrdí. Dovolává se jen nedopatření. Avšak pouhý omyl nebo nedopatření, jež se při rozhodování sběhly, zmatečnosti nezakládají.
Žal. úřad dovolal se ovšem i souhlasu, jejž prý vlastník velkostatku dne 23. ledna 1926 projevil se změnou rozhodnutí podle § 20 příd. zák.
Souhlas vlastníka velkostatku s tím, aby mu parcela ponechána nebyla, opravňoval sice stpú k tomu, aby své rozhodnutí o ponechání půdy podle § 20 příd. zák. změnil a louku znovu za zabranou prohlásil, neboť za souhlasu strany může stpú rozhodnutí své změniti, avšak může tak učiniti jen do doby, dokud se touto změnou zasahuje jen do práv toho, kdo se změnou projevil souhlas.
V době, kdy st-l louku tu od vlastníka velkostatku koupil, nebylo tu však takového rozhodnutí opřeného o souhlas vlastníka velkostatku a mohla býti louka ta jako záboru prostá třetí osobou koupena. Stalo-li se tak, je nezákonný výrok v nař. rozhodnutí obsažený, že zcizení to je neplatné a louka zabrána. Nepatřila-li však louka ta v den, kdy bylo vydáno nař. rozhodnutí, ani ve smyslu § 2 záb. zák. vlastnicky majiteli velkostatku státem zabraného, nýbrž st-li, jehož majetek nesporně záboru nepodléhá, pak s ní nemohl stpú již disponovat i jako s části zabraného velkostatku. Opačný názor je v rozporu se zákonem.

Citace:

č. 8274. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 471-472.