NPD documents search: Váž. civ., 12 (1930), sv. 1

Čís. 9579

Náhrada škody podle § 1330, druhý odstavec, obč. zák.
Tvrzením, že někdo jest otcem dítěte, ač není manželem jeho matky, může býti nařčený poškozen podle § 1330 obč. zák. jen jako tvrzením, že obcoval nemanželsky s matkou dítěte v kritické době.
(Rozh. ze dne 30. ledna 1930, R I 33/30.)
Žalovaná Marie P-ová, manželka Františka P-a, rozšiřovala o žalobcovi Františku K-ovi, že jest otcem jejího dítěte Josefa P-a. Žalobce, tvrdě, že mu žalovaná rozšiřováním nepravdivých zpráv kazí vyhlídky na sňatek, žaloval ji, by byla uznána povinnou odvolati tvrzení, že má se žalobcem čtyřletého hocha, a uveřejniti odvolání v časopise. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek a vrátil věc prvému soudu, by vyčkaje pravomoci, ji znovu projednal a rozhodl. Důvody: Soud první stolice má na základě souhlasného přednesu stran za prokázáno, že žalovaná rozšiřuje o žalobci, že jest otcem Josefa P-a z ní dne 27. června 1924 narozeného. Toto zjištění, jež jinak není napadeno, jest však v rozporu se spisy v tom směru, že žalobce sám v žalobě tvrdí a na tom se nic za sporu nezměnilo, doslovně, že o něm žalovaná rozšiřuje nepravdivou zprávu, že s ní má čtyřletého hocha, jak na to také odvolání případně poukazuje, a zdůraznění tohoto doslovu žaloby jest závažným pro posouzení věci. Soud první stolice totiž ke svému, jak uvedeno, nesprávnému zjištění, že žalovaná o žalobci rozšiřuje, že jest otcem Josefa P-a, zjišťuje dále, že dítě jest zapsáno v knize narozených jako manželské a že dosud žaloba o oduzdání manželského původu tohoto dítěte ani nebyla podána, a že žalovaná jest vdaná, a z toho vyvozuje soud první stolice, že vzhledem k tomu podle § 138 obč. zák. platí právní domněnka manželského splození dítěte Josefa P-a, které může býti odporováno jen zákrokem podle § 158 (159) obč. zák., což se dosud nestalo, takže není pochybnost o tom, že dítě jest manželského původu a jeho otcem manžel žalované, takže jest bez dalších důkazů za to míti, že zprávu rozšiřovanou žalovanou o žalobci, že jest otcem Josefa P-a, jest považovati za nepravdivou, aniž při tom soud první stolice zjistil výslovně, zda jde o rozšiřování skutečnosti vědomě nepravdivé, jakž předpokládá ustanovení § 1330, druhý odstavec, obč. zák. Toto stanovisko soudu první stolice jest však mylné. První soud přehlíží, že v souzeném případě nejde o zjišťování původu dítěte, zda jest je pokládati za zrozené v manželství či mimo manželství, nýbrž podle doslovu rozšiřované skutečnosti, jak jest právě žalobcem tvrzeno, o zjištění pravdivosti prostě té skutečnosti, žalovanou jako mravní kvalifikace žalobce rozšiřované, že žalobce udržoval se žalovanou pohlavní styky, jichž následkem bylo oplození a zrození dítěte Josefa P-a, aniž by tím právní poměr tohoto dítěte co do jeho původu založený na zákonu byl dotčen. A tu ovšem zákonná domněnka § 138 obč. zák. s touto věci nemůže míti nic společného a překážeti tomu, by žalobce, na němž podle povahy ustanoveni druhého odstavce § 1330 obč. zák. spočívá břímě důkazní, nepravdivost skutečnosti žalovanou rozšiřované a že žalovaná vědomě nepravdivou zprávu po rozumu téhož zákonného ustanovení rozšiřovala, prokázal po případě, by žalovaná pravdivost svého tvrzení na vyvrácení žaloby prokázala, jsou-li tu ovšem dány ostatní podmínky zmíněného zákonného ustanovení. V tomto směru přiznala žalovaná sama a jest tudíž podle § 266 cřs. prokázáno tvrzení žaloby, že o žalobci rozšiřovala zejména proti rodičům nevěsty žalobcovy, že má se žalovanou čtyřletého hocha, jde tedy dále o to, zda je žalobce tímto rozšiřováním uvedené právě skutečnosti ohrožen na své budoucnosti. Žalobce tvrdí, že žalovanou rozšiřovaná skutečnost jest způsobilá ohroziti a také ohrožuje jeho sňatek s Boženou B-ovou. Je-li tomu tak, jest přisvědčiti závěru napadeného rozsudku, že žalobce jest ve své budoucnosti ohrožen, neboť není pochybností o tom, že založení domácnosti manželským sňatkem má i značný hospodářský význam. Soud první stolice vzhledem ke stanovisku jím zaujatému neprovedl důkazy stranami nabídnuté ani pokud se týče pravdivosti či nepravdivosti skutečnosti žalovanou o žalobci rozšiřované, ani o tvrzení žalobce, že jest jednáním žalované ohrožen jeho sňatek s Boženou B-ovou, a neučinil v těchto směrech žádné zjištění, a trpí tudíž řízení odvolací i vytýkanou neúplností.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Podmínkou nároku podle § 1330 obč. zák. jest vědomí nebo nutnost vědomí rozšiřovatele, že skutečnost jím rozšiřovaná jest nepravdivá, tudíž i nepravdivost skutečnosti té. Nepravdivým jest tvrzení, jež odporuje skutečnému stavu, ne právní domněnce. Tvrzením, že někdo jest otcem dítěte, ač není manželem jeho matky, může býti nařčený poškozen podle § 1330 obč. zák. jen jako tvrzením, že obcoval nemanželsky s matkou dítěte v kritické době. Co do nepravdivosti tvrzení toho záleží jen na důkazu této skutečnosti nebo jejího záporu, ne však na tom, že matka byla v době soulože a zrození dítěte manželkou jiného.

Citace:

Čís. 9579. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 160-161.