NPD documents search: Váž. civ., 13 (1931), sv. 1

Čís. 13626.

K právnímu jednání, jímž postoupil otec svůj nárok na služební požitky dětem a jehož důvodem byl nárok dětí na výživu, nebylo třeba formy notářského spisu ani schválení opatrovnického soudu ani zřízení opatrovníka k činu.
(Rozh. ze dne 8. června 1934, Rv I 1950/32.)
Žalobkyni byla povolena k vydobytí peněžité pohledávky exekuce zabavením a přikázáním k vybrání jedné třetiny platu dlužníka Stanislava H-a u žalovaného svazu. Žalovaný uvedl ve svém vyjádření jako poddlužník, že dlužník H. postoupil roku 1927 svůj plat u žalovaného svým dětem. Žalobu proti svazu o zaplacení zabaveného platu procesní soud prvé stolice zamítl. Důvody: Soud má prokázáno, že Stanislav H. postoupil své služební požitky do vlastnictví svých dětí Věroslavy a Lubomíra na jejich výživu k rukám Josefy H-ové, která postup přijala. Stanislav H. postup oznámil dopisem z 24. listopadu 1927 žalovanému svazu, který jej vzal na vědomí, a jeho požitky počínajíc prosincem 1927 vyplácí do rukou Josefy H-ové. Námitku, že postup musel by se státi ve formě notářského spisu a vyžadoval schválení opatrovnického soudu, nepokládá soud za důvodnou, neboť k bezplatnému nabývání mezi rodiči a dětmi není potřebí ani notářské listiny, ani schválení opatrovnického soudu, ani zřízení opatrovníka. Postup jménem dětí přijala Josefa H-ová, matka, kterou také Stanislav H. k tomu jako otec zmocnil. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil, připojiv se k důvodům prvého soudu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Po stránce právní byla věc odvolacím soudem správně posouzena a stačí odkázati k důvodům napadeného rozsudku. Správně zejména usoudil odvolací soud, že k postupu, jehož důvodem byl nárok dětí na výživu, nebylo třeba formy notářského spisu ani schválení opatrovnického soudu a zřízení opatrovníka k činu, poněvadž šlo o právní jednání ve prospěch dětí, o nichž dovolatelka ani netvrdila, že nebyly způsobilé k přijetí postupu (§ 865 obč. zák.). Nerozhodné jest, že byl postoupen celý plat H-ův, neboť na část požitků služebních, která i při zabavení nebo postupu pro výživné zaměstnanci volnou zůstati musí, nemohla by ani žalobkyně sáhnouti, a proto pro její nárok tímto sporem uplatňovaný bylo by zcela nerozhodné, že část požitků jejímu dlužníku H-ovi měla zůstati volnou.

Citace:

Čís. 13626.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 697-698.